Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Do Třince přestoupil Ivan Martinčík z Příbrami, za kterou si připsal pět prvoligových startů. S fotbalem ale začal ve Vítkovicích, kde však nikdy nedostal pořádnou šanci. Chodil po hostováních, ve Vratimově a Frýdku-Místku kopal MSFL. Druhou ligu si zahrál v Pardubicích a pak také v Třinci, kterému se do ní pomohl vrátit.

Pod Javorovým odehrál celkem pět sezon (jednu v MSFL, čtyři ve druhé lize). Po skončení loňské sezony se jeho čas naplnil, do letní přípravy už nenaskočil. „V Třinci mi končila smlouva a navíc mi bude už 33 let. Člověk se už musí pomalu zapojit do běžného života, do práce, a nejenom hrát fotbal. Už v něm nevidím budoucnost, hrál bych maximálně tři čtyři roky. Nemělo smysl to protahovat,“ prohlásil levý obránce.

K radikálnímu rozhodnutí ho přiměla pozice v mužstvu. V úvodních dvou jarních zápasech ho bývalý trenér Neček postavil, ale pak už mu prakticky nedal příležitost. Naskočil až do předposledního utkání, kterým bylo závěrečné domácí vystoupení proti Karviné 1:3. Kdyby hrával pravidelně, odchod z druholigové scény by zřejmě oddálil. „Určitě bych pokračoval. Na jaře jsem nastoupil dvakrát, ale pak na pondělním tréninku před utkáním s Opavou jsem se zranil. Když jsem poté nehrál v dalších a dalších zápasech, začínal jsem cítit, že zájem trenérů o mě opadává. Moje myšlenky mě zavedly do budoucna, začal jsem přemýšlet o nějakém zaměstnání.“

Po sezoně tedy Martinčík druholigovou třineckou kapitolu uzavřel. Odešel s kladnými pocity. „Za Třinec jsem prý nastoupil k 69 druholigovým utkáním. Ve třetí lize jsem odehrál skoro celý rok, takže je možné, že do stovky mi chybějí takové tři čtyři zápasy. Bylo to krásných pět let. Klubu jsem hodně vděčný za to, že mi tady dali šanci a vytáhli mě s rodinou z Čech. Mohli jsme se tak vrátit domů na severní Moravu,“ dodal levonohý fotbalista, který se stal jasně nejvýraznější letní posilou Nýdku hrajícího I. B třídu.

V Třinci, v jehož přípravce hraje jeho syn Marek, trénuje žáky. „Trénování mě baví, rád předávám mladým klukům své zkušenosti a sleduji, jak se zlepšují. Já sám se mám pořád co učit, jsem trenérským začátečníkem. Třineckému klubu jsem vděčný, že mi tu příležitost dal,“ zakončil Martinčík.

(rom)