Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pravý obránce třetiligových fotbalistů Frýdku-Místku Michal Švrček patří již čtvrtou sezonu neodmyslitelně k základním pilířům základní sestavy Valcířů. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Švrček během těch čtyř sezon nevynechal v základní sestavě ani minutu. I proto není divu, že jeho bilance čítá 134 odehraných zápasů, což dává souhrn 12060 odehraných minut v řadě.

Jak vlastně hodnotíte své čtyřleté působení ve Frýdku-Místku?

Podle mého to jde ve Frýdku rok od roku nahoru. A to jak v modernizování zdejšího zázemí, tak i po sportovní stránce, kdy výsledky mají rovněž stoupající tendenci. I proto doufám, že letos nám už ten vytoužený postup konečně vyjde.

Vy jste za tu dobu nevynechal v dresu Valcířů ani jeden zápas, dokonce ani jednu minutu…

Opravdu? Tak samotnému se mi to nechce věřit. Musím ale zaklepat, že se mi ta zranění po celou tu dobu vyhýbala. Když jsem hrál ještě v Baníku, tak se nějaká zranění vždy objevila. Ve Frýdku se mi naštěstí problémy vyhýbají. Jinak samozřejmě za takhle dlouhou sérii můžu být jenom rád. Snad jí ještě na nějaký ten čas prodloužím.

Nebýt zraněný je i část štěstí, ale snažíte se zranění nějak předcházet?

Určitě. Pokud máme možnost regenerace, tak jí využívám. A to jak bazén, tak i saunu. Důležitým bodem je pak samozřejmě i důkladný strečink.

Za Frýdek jste odehrál spoustu zápasů. Na který vzpomínáte teď s odstupem nejraději?

Určitě to bylo domácí pohárové utkání se Spartou Praha. To bylo něco úžasného a já nevím, zda ještě někdy takový zápas opět zažiji. Vždyť do Stovek tehdy přišlo deset tisíc fanoušků, navíc jsme s favoritem dokázali uhrát remízu a šlo se tehdy do penalt. Myslím si, že lepšího zápasu asi nebylo. Alespoň zážitkem pro mě.

Během těch čtyř let jste se v obranné čtveřici objevil se spoustou vašich spoluhráčů. Se kterým se vám ale hrálo nejlépe?

Ono se všemi hráči se mi hraje dobře, takže je to těžší odpovědět. Spíš to řeknu takhle. Když k nám přišel Wozy (Radim Wozniak, pozn. red.), tak jsme začali hrát více kombinační fotbal. Už jsme tolik míčů směrem dopředu nenakopávali. Naše hra se v obraně také dost zklidnila.

Z obrany vám teď vypadl zkušený Zdeněk Staněk. Jak moc vám jeho fotbalové schopnosti budou v jarních odvetách chybět?

Tak to ukáže až samotné jaro. Je otázkou, zda trenér za Zdeňka nepřivede nějakou adekvátní náhradu. Zdeněk byl tady pět let kapitánem, navíc velkou oporou týmu, takže uvidíme, jak velký zásah to pro nás bude.

Valcíři už několikátou sezonu bojují o postup do druhé ligy. Je ve vašich silách letos překonat silné celky Třince a Prostějova?

Podle mého určitě. V Prostějově se nám na podzim podařilo zvítězit, v Třinci jsme ale bohužel hodně propadli. Když však budeme poctivě trénovat, odvety odmakáme, tak se do druhé ligy dostat můžeme. Už na podzim jsme ztratili zbytečně některé body, které nám teď chybí, ale pořád je před námi ještě čtrnáct zápasů.

Dnes nastupujete pro fotbalistu k velmi neoblíbené části zimní přípravy, a to je kondiční soustředění. Vám se ale trenér Duhan snaží tuhle pasáž přece jen více zpestřit. Je to tak?

Asi jako každý fotbalista není s kondiční přípravou kamarád asi nikdo. Míč moc nevidíte, spíš je to o tom běhání. I proto loňský nápad absolvovat kondiční přípravu v horách kvituji. Je to úplně něco jiného, když se po pás boříte ve sněhu. To vám zabírají úplně jiné svaly, než při běhání. Navíc to bylo i v jiné nadmořské výšce. Určitě to do sebe něco má, navíc je to pro fotbalistu určitě záživnější, než kroužit někde v lese nebo na stadionu.

Frýdek se letos premiérově objevil v největším zimním turnaji v republice, v Tipsport lize. Co říkáte na možnost porovnat se s celky z první či druhé ligy?

Pro nás je to určitě pozitivní, že se můžeme s tak kvalitními týmy v přípravě porovnat. Je jen škoda, že se turnaje účastníme takhle z kraje naší přípravy. Hrát proti Sigmě či Baníku po pár trénincích není moc ideální, ale určitě je super, že se tohoto turnaje můžeme zúčastnit.