VYBERTE SI REGION

Karel Orel se opět vrátil zpět do Frýdku-Místku

Frýdek-Místek, Opava– Kdyby se dělal přehled velkých hvězd Kaučuku Opava, na předních příčkách seznamu by bezesporu figurovalo jméno Karla Orla. Rodák z Kladerub výtečně dirigoval obranné řady, nosil kapitánskou pásku a bez jeho osoby by si těžko dokázal někdo opavskou sestavu představit.

26.6.2011
SDÍLEJ:

Karel OrelFoto: archiv Karla Orla

Původně ale neměl v Opavě vůbec hrát. Na prezidentském poháru v jihokorejském Soulu zaujal společně se Škarabelou funkcionáře místního velkoklubu a vypadalo to, že jeho další kroky povedou do Jižní Koreje. „Nakonec angažmá padlo. Vedení Soulu stále náš příchod oddalovalo, byl jsem nucen trénovat individuálně,“ vzpomíná Karel Orel.

Zkušené libero nakonec zakotvilo v Opavě. „Nakonec pro mě všechno dobře dopadlo, i když ani v Opavě to nebyla zprvu zrovna idylka. Přišlo období, kdy se klub dostal do finančních problémů, a my jsme byli bez výplat. Stal se ale zázrak v podobě Kaučku a tím se odstartovala jedna velká fotbalová pohádka,“ usmívá se bývalý kapitán Kaučuku.

Novopečený kouč Frýdku-Místku poznal fotbal i z druhé stránky. Těsně před revolucí byl jeho tehdejší klub Frýdek-Místek zapleten do korupčního skandálu. „Šlo o zápas s Ústím nad Labem. Režíroval to jeden náš spoluhráč, já se to dozvěděl až po utkání. Spustila se lavina, Frýdek byl první na ráně. Mě to stálo čtrnáct měsíců fotbalového života,“ nejen to přiznává devětačtyřicetiletý Karel Orel v následujícím povídání.

První kontakt s velkým fotbalem ve Frýdku-Místku

S fotbalem začínal prvoligový obránce v Kladerubech. „Někteří si to pletou, myslí si, že jsem z Kladrub, ale to není,“ usmívá se otec dvou dcer. Kladeruby jsou vesnička vzdálená asi dvanáct kilometrů od Valašského Meziříčí.

V patnácti následoval jeho první přestup. „Odešel jsem do učení na Vsetín a stal se posilou místní Zbrojovky, která hrála dorosteneckou ligu,“ rozvíjí své povídání Karel Orel. Ve Vsetíně zůstal prakticky až do vojny, v barvách Zbrojovky si vyzkoušel i jak chutná druhá liga dospělých, to ještě hrával krajního obránce.

Povinnou dvouletou vojenskou službu strávil ve VTJ Tachov, do Vsetína se ale už nevrátil. „Přišla nabídka z Válcoven plechu Frýdek-Místek. Nebylo nad čím váhat, Frýdek hrál druhou nejvyšší soutěž, navíc jsem to neměl ani daleko domů,“ přiznává jedna z velkých hvězd Kaučuku Opava. Na stadionu ve Stovkách strávil dlouhých šest let, bohužel na poslední rok v dresu valcířů by nejraději zapomněl.

Korupce, čtrnáct měsíců natvrdo a Havlova amnestie

Rok 1989 byl ve znamení velké sametové revoluce, ovšem frýdecký fotbal zažíval černé období. Rozpoutala se velká úplatkářská aféra okolo Ústí nad Labem a Frýdek byl v tomto procesu první na ráně. „Ústí hrálo o záchranu ve druhé lize, a jak se ukázalo, už od zimní přestávky jeho funkcionáři pracovali na záchraně. Jeden z jejich lidí byl sledován,“ hovoří o nepříliš šťastném období své kariéry Karel Orel.

Valcíře čekali Severočeši v posledním kole a zápas prohráli 3:1. „Jeden hráč od nás to řešil, já osobně jsem se dozvěděl o tom, že zápas nebyl košer, až po něm,“ zdůrazňuje tehdejší kapitán Frýdku. Netrvalo dlouho a na řadu přišlo rozsáhlé vyšetřování.

„Byli jsme první na ráně. Disciplinárka se s námi nemazlila, nedívali se vlevo a vpravo. Dostali jsme tvrdé tresty, já osobně čtrnáctiměsíční zákaz fotbalové činnosti,“ hovoří otevřeně o korupčním případu jedna z velkých postav opavského fotbalu. Hráčům Lipiny hrozil i trest u civilního soudu.

„Nakonec jsme byli omilostněni, přišla revoluce a s ním amnestie prezidenta Václava Havla,“ říká závěrem k tomuto příběhu. Údajně mělo jít o částku 20 000 korun.

Přestup do Baníku a povedená štace ve Vítkovicích

Čtrnáctiměsíční distanc prožil Karel Orel v pracovním poměru ve Válcovnách. Na fotbal ale myslet nepřestal, naopak. Trenér Erich Cviertna, který jej trénoval dlouho ve válcovnách, ho vzal s sebou do ostravského Baníku. „Měl jsem si možnost zahrát ligu, jenomže angažmá na Bazalech nedopadlo podle mých představ. Nevyšel nám vstup do sezony a já si navíc natáhl postranní vazy v koleně a poté nastupoval za juniorku,“ přibližuje své angažmá v ostravském klubu Karel Orel.

Z baníkovského trápení ho vysvobodil až Alois Sommer, který trénoval konkurenční Vítkovice. „Neváhal jsem, Baník mě pustil na hostování a já ve Vítkovicích strávil 2,5 roku,“ doplňuje novopečený kouč Frýdku.

Z angažmá v Jižní Koreji se nakonec vyklubala Opava

Ve Vítkovicích se Karel Orel vypracoval ve velkou postavu celé ligy. Patřil k nejlépe hodnoceným obráncům celé soutěže, a zákonitě ho tak neminula pozvánka do ligového výběru federální reprezentace, mířícího na prezidentský pohár do jihokorejského Soulu. „Čekaly na nás výběry Rumunska, Austrálie a domácí Jižní Koreje,“ přibližuje Orel.

Po turnaji za ním přišel manažer ostravského Baníku Pavliska a sdělil mu, že má pro něj a Škarabelu angažmá v Soulu. „Já jsem osobně ale na žádném jednání nebyl, nabídka mě ale potěšila. Podle toho, co se ke mně doneslo, jsem byl jednou nohou ve svém prvním zahraničním angažmá,“ pokračuje ve vyprávění bývalý ligový fotbalista.

Ovšem situace nakonec nabrala zcela jiný směr. „Odchod do Soulu se pořád odkládal. Trénoval jsem individuálně a čekal. Když už mi docházela trpělivost, ozval se z ničeho nic pan Sommer z Opavy s tím, že buduje tým, který se bude rvát o postup do první ligy,“ komentuje Karel Orel svůj příchod do slezské metropole.

Historickému postupu předcházely finanční problémy

Příchodu zkušeného zadáka předcházela audience u Josefa Hájka. „Nevěděl jsem, co mohu od Opavy očekávat. Pan Hájek byl hlavním sponzorem a setkání s ním mě utvrdilo v tom, že mé rozhodnutí bylo správné. Šlo o férového a ambiciózního člověka,“ podotýká jeden z fotbalistů, který se zapsal zlatým písmem do opavské historie.

Jenomže Opava na hřišti ambice nenaplňovala. „Nevyšel nám vstup do sezony a po podzimu bylo jasné, že na postup nemáme,“ začíná hovořit Karel Orel o opavské kapitole svého fotbalového života. A aby toho nebylo málo, klub se dostal do finančních problémů. „Pár měsíců jsme nedostali výplatu, bylo to dáno i tím, že pan Hájek měl vážnou dopravní nehodu,“ hovoří dále Orel.

„Já měl smlouvu ještě na dva roky a pan Sommer mě ujišťoval, že všechno dobře dopadne,“ dodává bývalý opavský kapitán. Brzy se začalo blýskat na lepší časy. „Kolovala historka, že při jednom z našich výjezdů jsme spali v Kralupech, kde se pan Sommer potkal s představiteli Kaučuku, a tím měly být započaty první kroky velké opavské jízdy,“ tvrdí Orel.

Byla to prostě paráda

Opava začala jít nahoru, vše gradovalo historickým postupem. „Vynikající parta, silný sponzor, fantastičtí diváci, prostě paráda,“ shrnuje v kostce velkou fotbalovou euforii její přímý aktér. „Diváci vám nedovolili vypustit jediný souboj, jediný sprint, každý hráč byl nucen podat maximální výkon,“ popisuje tehdejší atmosféru. „Na zápasy jsme se těšili, pro všechny to byl velký svátek, a tím myslím i naše soupeře,“ doplňuje jedna z hvězd Žemlíkova souboru.

Jenomže všechno jednou skončí. Opavská pohádka Karla Orla začala dostávat první trhliny s příchodem trenéra Nevrlého. „Nechci říci, že si trenér na mě zasedl. První tři zápasy se nám nepovedly, a tak sáhl ke změně, bohužel jsem to odnesl já,“ pokyvuje hlavou držitel profesionální licence UEFA. „Téměř se mnou nemluvil, až před pěti lety, když jsme se potkali na trenérském semináři, mi pověděl, že dostal příkaz mužstvo omladit,“ poznamenal Karel Orel.

Z tehdejších jeho spoluhráčů ještě někteří aktivně hrají. „Klobouk dolů před Jardou Kolínkem, toho by si měli v Opavě vážit,“ podotýká Karel Orel, který chválí nápad Radka Praska na založení staré gardy. „Parádní nápad, rád se s kluky setkám, ne vždy to člověk časově stíhá, ale pokud jen bude maličká možnost, rád do Opavy přijedu,“ slibuje bývalý kapitán Kaučuku.

Návrat do Frýdku-Místku

Karlu Orlovi bylo šestatřicet, když se s Opavou loučil. „Nechtěl jsem vysedávat na lavičce. Ve Válcovnách se hrála druhá liga, a to mi vyhovovalo. Nemusel jsem nikam dojíždět,“ přehazuje výhybku k závěrečné fázi své hráčské kariéry.

Jenomže v roce 1999 došlo i na frýdecký fotbal. Válcovny převzal nový majitel, který na podporu sportu neslyšel. „Náš kádr se prakticky rozpadl a následoval sestup,“ dodal Orel. On sám závěr kariéry strávil v nedaleké Dobré, která hrála v krajském přeboru. „Pracoval jsem u jednoho místního podnikatele a ve Frýdku trénoval žáčky,“ upřesňuje bývalý vynikající obránce.

Trenérská kariéra a návrat do Opavy

Karel Orel se rozhodl i po konci své bohaté hráčské kariéry u fotbalu zůstat. V současné době se může pyšnit vystudovanou trenérskou profi licencí UEFA. „Fotbal je můj život, je příjemné mít práci i svým koníčkem,“ usmívá se.

Ale pojďme popořádku. V sezoně 2001/2002 se mu naskytla možnost vrátit zpět do Opavy. „Oslovil mě pan Jakubek, že hledá asistenta k Béďovi Kelerovi a Mirovi Mentelovi a zároveň vedoucího mužstva, což se mi líbilo,“ přiznává Orel. Jenomže Opavě se vůbec nedařilo. Vlastně hned po podzimu bylo jasné, že ji sestup nemine, Kelera brzy na trenérské lavičce vystřídal bývalý Orlův spoluhráč Miro Mentel.

„Jarní část se dohrávala už jen z povinnosti, klub se topil ve finančních problémech, takže žádná idylka,“ krčí rameny Karel Orel. Následoval návrat do Frýdku-Místku, kde nastoupil jako profi trenér sportovních tříd a zároveň měl na starosti svůj tým v žákovské lize. „Naši muži působili v MSFL, a to nijak valně. Vedení nenašlo společnou řeč s městem a klub byl na sestup. Mě nakonec přeřadili k prvnímu mužstvu, kde hlavním cílem byla záchrana, střídal jsem Jardu Netoličku,“ vzpomíná na horké chvilky v MSFL.

„Bohužel jsme nakonec sestoupili. V rozhodujícím zápase jsme prohráli s béčkem Baníku a náš úkor se zachránila Poštorná,“ komentuje pád valcířů do divize trenér. Postavil tým bez hvězd a v boji o postup se rval s Fulnekem, štědře dotovaným Romanem Mročkem.

„Skončili jsme druzí, a i přesto jsme nakonec postoupili. Na podzim nám jako nováčkovi v MSFL patřila jedenáctá příčka a vedení se rozhodlo mě odvolat. To jsem dlouho vydýchával! Našli si Radka Látala,“ přidává další část své zpovědi Karel Orel.

Vítkovice, Frýdlant, Valašské Meziříčí, Frenštát a návrat do Frýdku

Bez práce dlouho nezůstal. Jeho spoluhráč z Opavy Alois Grussmann si ho vzal jako asistenta do Vítkovic. „Trenéroval jsem po boku Lojzy a poté i trenéra Paličky, a to celkem 2,5 roku. Bylo mi řečeno, že smlouvu prodlouží o další rok, v době Paličkovy nepřítomnosti jsem dokonce tým vedl sám, jenomže týden nato mi vedení oznámilo, že se mnou nepočítá,“ dává Karel Orel do placu další ze svých vzpomínek.

„Navíc se to stalo v době, kdy všechna trenérská místa již byla obsazena. Chvíli jsem byl bez práce a nakonec jsem zamířil do Frýdlantu,“ pokračuje dnes devětačtyřicetiletý kouč. Následovala štace ve Valašském Meziříčí. „Docela se mi tam líbilo, bohužel klubu došly finance a já letošní sezonu dodělával ve Frenštátě,“ pousmál se Orel.

Kruh se nyní uzavírá. Spolehlivý zadák se vrací do Frýdku-Místku, kde společně s Milanem Duhanem povede valcíře v MSFL. „Už se na práci těším. Město začalo fotbal vydatně podporovat a to je jenom dobře. Máme vytvořeny skvělé podmínky, a jak se dokončí druhá fáze rekonstrukce, můžeme se rvát o druhou ligu. Tato soutěž by městu určitě slušela,“ zdůrazňuje místní ikona.

Rodina fotbalu nepropadla

Karel Orel, který už léta žije ve Frýdku-Místku, se může opřít o své rodinné zázemí. S manželkou Lenkou má dvě dcery, třiadvacetiletou Michaelu a o jedenáct let mladší Lucii. „Starší holka studuje a zároveň pracuje v Praze, ta mladší je takové naše živé stříbro. Nyní propadla taekwondu,“ nechává Karel Orel nahlédnout do svého rodinného kruhu.

Autor: Roman Brhel

26.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Právě jsme se narodili, podívejte se na fotogalerii miminek

Region - Podívejte se na miminka, která se narodila v posledních dnech na Frýdecko-Místecku a Třinecku.

Kam o víkendu? Na lyže nebo předvánoční festival

O víkendu, při kterém se rozsvítí třetí svíčka na adventním věnci, se lidé na Frýdecko-Místecku nudit nebudou. Připravili jsme tipy, kam vyrazit.

Část řidičů si s rychlostí hlavu neláme

Rychlostí 111 kilometrů za hodinu se řítil obcí jeden z motoristů v centru Kozlovic. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies