Varadi: Naši jsou z Frýdku, asi budou teď rádi, že hraji tak blízko

Osobnost Deníku

Jakub Bolf se vrátil do Třince. Co řekl o strýci Reném, legendě Baníku?

Pomoci Třinci vyhrát MSFL a posunout ho o stupínek výš přišel na startu jara krajní…

Přečíst článek >

Když v žákovské kategorii proháněl fotbalový útočník Adam Varadi své soupeře a sázel jim jednu branku za druhou, předpovídala se mu velká budoucnost. Z Frýdku-Místku si tak kanonýra logicky vytáhl Baník Ostrava, se kterým v roce 2004 získal Varadi mistrovský titul. Poté následovaly štace na Žižkově, v Teplicích či Plzni, aby se v roce 2009 znovu vrátil do Ostravy. O dva roky později ale po Varadim sáhla Olomouc. A první sezona mu na Hané vyšla náramně. V lize nastřílel šest branek, v poháru dvě, takže se stal nejlepším střelcem olomouckého celku. V téže sezoně získal také se Sigmou český pohár, když ve finále porazili Hanáci pražskou Spartu 1:0. Ve své bohaté kariéře si rodák z Frýdku-Místku odskočil ještě na Slovensko do Senice, zahrál si v Českých Budějovicích a naposledy v Polsku, a to v Tychách a v Bytomi. Dnes se však dvaatřicetiletý forvard vrací do míst, kde s fotbalem vlastně začínal, do frýdeckých Stovek.

Vybavíte si ještě dobu, kdy jste svůj mateřský klub z Válcoven opouštěl?
Ty bláho (smích). To je už strašně dávno. Co si vybavuji, tak jsem přecházel do starších žáčků Baníku. To mi bylo nějakých třináct, takže…. No, je to opravdu hodně dlouho.

I přesto, jak na tu dobu, kdy jste ve Stovkách působil, vzpomínáte?
Vzpomínky mám jenom pěkné. Začínal jsem zde s fotbalem, tady mě to vlastně nakoplo pak směrem výš. Dodnes se dokonce scházím s trenérem Jirkou Krejčím, který mě tehdy ve Válcovnách v žácích trénoval a svým způsobem mě na odchod do Ostravy i připravil.

Vy jste za svou kariéru prošel ale více kluby. Po angažmá v Baníku jste působil také v Olomouci, teď naposledy jste hrával v Polsku…
Tak máte pravdu, že jsem toho prošel opravdu hodně. Hrával jsem ještě v Teplicích, v Plzni, na Žižkově, takže je toho spousta. I přesto na všechny tyto své štace vzpomínám v dobrém. Podle mého byla ta má kariéra bohatá. Neříkám teď vyloženě, že jsem na sklonku své kariéry a vracím se tak tam, kde jsem s celým fotbalem začal. Ale možná tomu i tak bude (smích).

S čím se tedy do Frýdku-Místku vracíte?
Tak pocity jsou trochu smíšeně, protože jsem měl vlastně nabídku z Baníku, což nakonec nevyšlo. Druhá varianta pak byla hned Frýdek, protože jsem slíbil tady, že když mi nevyjde Ostrava, tak se upíšu jim. Nakonec takhle vše i dopadlo. Ve Stovkách se za tu dobu, co jsem zde nehrál, hodně změnilo. Ale co jsem už měl možnost vidět a poznat, tak jsem jenom rád, že to takhle vyšlo. Teď jde hlavně o tu fotbalovou stránku, aby nám to na hřišti klapalo a dařilo se.

Sehrát se bude asi jeden z hlavních úkolů týmu, jelikož po administrativním udržení se ve druhé lize došlo ve frýdecko-místeckém kádru k velké hráčské výměně…
Ten řez kádrem asi musel přijít, jelikož se fakticky sestoupilo a druhá liga se tu bude hrát i díky náhodě. Mančaft je tu tedy úplně nový, ale zase si myslím, že je tu spousta zkušených fotbalistů. Teď už to bude na nich, jak si ukočírují kabinu. Doufejme, že se ke všemu pak dostaví i výsledky.

Je pro vás frýdecká kabina velkou neznámou, anebo se s některými hráči znáte?
Dalo by se říct, že znám asi jen pět lidí. Jsou to Buča (brankář Buček), Fitus (kapitán Literák), Švrča (obránce Švrček), Byrty (obránce Byrtus, ten ale nakonec ve Stovkách působit už nebude, pozn. red.) a masér Krabec. Jinak jsou v kabině vesměs mladí kluci, kteří se musí ještě vykopat. Uvidíme, kdo náš kádr ještě před začátkem soutěže doplní.

Co na váš návrat domů říká vaše rodina?Zdroj: Robert Schedling
Tak naši jezdili za mnou nejen do Polska, ale i do daleké Plzně. Ale jo, naši jsou odsud, jsou určitě rádi, že to budou mít tentokráte přeci jen na fotbal blíže.

Zkusme se vrátit ještě k vašemu působení v Polsku. Tam je fotbal momentálně na daleko vyšší úrovni než u nás. Spousta stadionů je nových, jsou tam i vyšší divácké návštěvy…
Dalo by se říct, že vlastně co se týče stadionů, tak v tom srovnání nejspíš není. Nejsou to ale všechny kluby v Polsku, co mají nové zázemí. Já jsem třeba působil v Tychách a tam ten stadion postavili teprve před dvěma lety. Je to určitě něco jiného, když na fotbal chodí davy fanoušků. Zvláště na derby bývají stadiony v Polsku doslova napěchované. Třeba na takový zápas mezi Katowicemi a Tychy přijde patnáct tisíc diváků a to i přesto, že se jedná o druholigové derby. Na Tychy ale vzpomínám pouze v dobrém. Podařilo se nám postoupit, dařilo se nám. Já sice osobně moc branek nestřílel, ale pro mě bylo důležité, že jsem pravidelně hrával. Pak však k mužstvu přišel nový trenér z Ruska a ten si do týmu přivedl své hráče. Já o tu svou pozici přišel, nechtěl jsem v Tychách tedy působit dále.

Následoval váš přesun do Polonie Bytom…
Ano a musím říct, že to byla taková malá fotbalová katastrofa v mé kariéře. Hrál jsem tam jen tři měsíce a ani bych se k tomu všemu nerad vracel. I proto jsem teď strašně rád, že můžu působit ve Frýdku-Místku, kde jsem doma, protože jsem do Polska dojížděl každý den sto kilometrů tam a pak sto zase zpátky. Ta úroveň v klubu byla dokonce taková, že mě přepadaly myšlenky, že s fotbalem skončím už nadobro. Na prvních trénincích ve Frýdku mě to ale znovu nakoplo, oživil jsem se. Věřím, že se fotbalem budu zase bavit.

Pokud vám to časově vyjde, určitě budete pozorně sledovat i výsledky Baníku, který se po roce znovu vrátil do první ligy…
Samozřejmě je budu sledovat, poněvadž tam mám stále spoustu kamarádů. Oni sice už teď jsou spíš v trenérské kabině, než na hřišti, ale budu jim určitě fandit. Věřím, že si trenér Kučera udělá takový mančaft, který do ligy vstoupí dobře a že nebudou mít v Ostravě problém, aby se v lize udrželi.

Já vás mám z mládí zaškatulkovaného pouze jako útočníka. Vy jste hrával ale ve své kariéře dokonce na kraji obrany. Jak k tomu vůbec přišlo?
To bylo za trenéra Koubka v Baníku. Tehdy nám scházel hráč na pravém okraji obrany. Trenér za mnou přišel a zeptal se mě, zda tu pozici odehraji. Já v obraně strávil asi čtvrt sezony. Na stoperu ale hrál tehdy Renda Bolf, který si mě v podstatě dirigoval, takže snad jsem si tu obranu uhrál celkem důstojně.

Jako ryba ve vodě se ale nejspíš přeci jen cítíte v útoku?
Dalo by se to tak i říct, ale kromě hrotu můžu klidně odehrát i na kraji zálohy.