Fanoušci frýdecko-místeckého hokeje se dočkali

Fanoušci frýdecko-místeckého hokejového klubu se tak ve třetí sezoně po postupu mezi druholigovou elitu mohou těšit na tolik vysněnou a divácky velmi atraktivní část sezony.

Před play-off jsme se lodivoda hokejistů z Frýdku-Místku Radima Nečase zeptali na pár otázek.

Jak vlastně došlo k vašemu angažmá u seniorského celku Frýdku-Místku a co jste od druholigové sezony vlastně čekal?

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Celou svou dosavadní trenérskou kariéru jsem byl pouze u dětí a u dorostu. Když pak přišla velmi nečekaná nabídka trénovat muže, bral jsem to jako podstatnou změnu. Věděl jsem, že to bude úplně jiná práce než s dětmi. Spíše ve mně převládal pocit zodpovědnosti. Vždyť kontakt se seniorským hokejem jsem ztratil, když jsem končil s hráčskou kariérou, a to je už nějakých dvacet let. Ale jestli jsem se těšil? Mohu říct, že ano.

Jaký cíl jste si tedy s hráči pro sezonu dávali?

Jako trenéři jsme šli do ní s úkolem sestavit nové mužstvo. Byl to úkol nelehký, neboť z minulé sezony zůstalo jen torzo týmu. Nejcitelnější byla ztráta nejlepšího střelce Jana Kolaříka. S ním odešlo asi třicet branek. Ale bylo na čem stavět. Kostru tvořili zkušení hráči jako Rozum, bratři Sluštíkové, Gajda, Kudláček a hlavně zůstal patrně nejlepší brankář soutěže Michal Láníček. Myslím si, že se nám v rámci možností klubu podařilo družstvo posílit i když hlavně mladými hráči, kteří měli převážně málo zkušeností s dospělým hokejem. Výjimku tvoří jen Hrubý, Kabeláč, Podešva a Diviš. Právě proto jsme si nedávali vysoké cíle, hlavně jsme se chtěli vyhnout baráži.

Začátek sezony jste neměli zrovna nejlepší. V první čtvrtině soutěže jste měli na svém kontě pouhé čtyři body. Na co jste v té době pomýšlel?

To vše vyplývá již z mé předešlé odpovědi. Měli jsme mladé, nezkušené a nesehrané mužstvo, které se dávalo dohromady za pochodu. Potřebovalo čas na to, aby se sehrálo a hlavně aby se vytvořila vnitřní síla a tým dokázal táhnout za jeden provaz. Věřil jsem ale, že se to nakonec podaří a že půjdeme výkonnostně i výsledkově nahoru.

Zbytek základní části už přinesl vyrovnané výkony. Je ve vašem týmu někdo, koho byste chtěl vyzvednout?

Tak určitě jednoznačně brankáře Láníčka. Říká se, že gólman tvoří padesát procent mužstva. U nás je to procento ale daleko vyšší. Dále bych chtěl vyzvednout velký výkonnostní skok Ondry Sluštíka. Vysoký standard si udržují rovněž obránci Milan Gajda s Ondrou Podešvou. Těch hráčů je ale určitě více, nerad bych na někoho pozapomněl.

Vy jste si v průběhu sezony připsali na své konto skalp nejlepších týmů v soutěži. Havířov jste porazili 3:2, Karvinou pak 3:1. Měl jste i po těchto zápasech myšlenky na play-off?

Já jsem rozený pesimista, takže jsem se po drtivou část sezony díval jen na náš odstup od poslední Poruby. Na případné play-off jsem začal pomýšlet až v době, kdy jsme byli definitivně zachráněni. Velkou výhodou nás pesimistů je to, že nemůžeme být nepříjemně zklamáni, nýbrž mile překvapeni.

Na duely s favority jste se nějak zvlášť připravovali, nebo vše probíhalo stejně?

Samozřejmě, že se na tyto soupeře kluci chtěli vytáhnout, ale nemyslím si, že by se připravovali nějak jinak, než na ostatní celky. Vždyť pro nás byl každý soupeř těžký.

V závěru základní části se na vás začal nepříjemně přibližovat Nový Jičín. Neznervóznili jste?

Upřímně si myslím, že pokud by Jičínu neodečetli body, tak se o naší účasti v play-off nyní vůbec bavit nebudeme. Ty odebrané body by zamávaly s psychikou i daleko zkušenějším týmům, než jsou oni. Naše štěstí bylo, že se výkonnostně zvedli až v době, kdy jsme na ně měli dostatečný bodový náskok. V nás prospěch hovořilo také rozlosování, když jsme z posledních pěti utkání hráli čtyři doma. A bylo to se soupeři, kteří jsou v tabulce kolem nás.

O postupu do vyřazovacích bojů jste rozhodli až v předposledním kole základní části. Nešlo přeci jen rozhodnout o něco dříve?

Pravdou je, že jsme měli několik utkání velmi dobře rozehraných, ale nepodařilo se nám je dotáhnout do vítězného konce. Například jsme doma vedli se Vsetínem 2:0, nebo dokonce v Prostějově 3:0. Právě v těchto zápasech se projevila naše nezkušenost.

Ve čtvrtfinále narazíte na Havířov. Přál jste si právě tohoto soupeře, nebo byste raději přivítal Karvinou, která skončila nakonec druhá?

Každé z těchto týmů má jiné přednosti. Karviná má velice zkušené mužstvo s řadou individualit, kdežto Havířov vyniká hlavně bruslením a fyzickou zdatností. Tento styl by nám měl být bližší, ale v zásadě si mezi těmito celky vybírat nelze. Naší výhodou je, že jdeme do těchto utkání s čistou hlavou. Můžeme jen překvapit. To ale neznamená, že jsme předem poraženi. O dobrý výsledek jsme odhodláni se poprat. Naproti tomu na našeho soupeře bude vyvíjen daleko větší tlak. Připravovat se však budeme stejně, jako na každý jiný zápas v soutěži.

Co říkáte vašim fanouškům, kteří i přes svůj mladý věk jezdí nejen na domácí, ale hlavně i na venkovní utkání?

Samozřejmě jim touto cestou chci poděkovat za jejich přízeň a hlavně hlasitou podporu. A to nejen doma, ale i na výjezdech. My si ale vážíme i těch fandů, kteří každý týden vážili cestu do naší VSH a podporovali nás v zápasech, ve kterých se nám moc nedařilo. Ale jak říkám, my máme strašně mladé mužstvo, které si myslím jejich podporu zaslouží. Tímto bych chtěl všechny fanoušky v co největším počtu pozvat na zápasy play-off, které teď sehrajeme s Havířovem.

(mar)

II. HOKEJOVÁ LIGA (PLAY-OFF)