VYBERTE SI REGION

Junior Radim Matuš už nakukuje do extraligy

Třinec - Šikovného 19letého útočníka ve Zlíně nechtěli, teď se pokouší probojovat do extraligového kádru třineckých Ocelářů.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Radim MatušFoto: www.hcocelari.cz

Před pěti lety uvažoval, že s hokejem sekne. Ve Zlíně o něho nebyl zájem, a tak přesídlil do Třince. Mezi Oceláři se 19letý útočník Radim Matuš vypracoval v tahouna juniorského týmu a nyní pozvolna nakukuje do extraligy dospělých.

Radim Matuš je odchovancem klubu HC Uherský Brod zápolícího v krajské lize. Oddíl, kde započal svou kariéru známý obránce Miloslav Gureň (svého času působil v Třinci, pozn. red.), hrál většinou na úrovni krajského přeboru. „Protože jsem chtěl v hokeji něčeho dosáhnout, musel jsem odejít. Nastoupil jsem na sportovní školu do Zlína, za který jsem hrál od čtvrté do deváté třídy. Máma se mnou každé ráno jezdila z Brodu do Zlína autobusem, občas nás hodil autem taťka. Rodiče se mnou byli na zimáku docela často, obětovali mi spoustu svého řasu," vrací se Matuš ke svým začátkům.

Zlín řekl: nechceme tě

Ve Zlíně nezůstal, ve 14 letech z valašského klubu odešel. „V deváté třídě se nám docela dařilo, naše lajna bodovala, dávala dost gólů. Tenkrát mi však řekli, že na dorosteneckou extraligu nemám. Zřejmě proto, že jsem byl malý a drobný. Sdělil mi to tehdejší trenér Jiří Šolc. Byla to pro mě rána, protože jsem najisto počítal s tím, že se do jedné ze čtyř lajn probojuji. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že by to mohlo být jinak," přiznává Matuš.

Jeho hokejový svět se mu z ničeho nic zhroutil. Měl sto chutí se na hokej vykašlat. „Byl jsem z toho hrozně špatný, hokej pro mě skončil. Přišel jsem domů a nevěděl, co si mám počít. Táta mě utěšoval slovy, že hokej se nehraje pouze ve Zlíně. Hrozně moc jsem chtěl dokázat, že na dorosteneckou extraligu mám. Pustil jsem to z hlavy a začal žít nový hokejový život. Šel jsem do Třince a tam začal psát nový příběh své hokejové kariéry," vypráví mládežnický reprezentant ČR.

Na jaře jej čeká maturita

Zatímco Šolc nadějného Matuše odepsal, před dvěma lety zesnulý mládežnický trenér Třince Roman Cienciala mu ji dal. A rodák z Uherského Brodu mu začal důvěru oplácet. A to hned v dorostenecké extralize, která měla být nad jeho síly. „Na trenéra Ciencialu nikdy nezapomenu. Dostal jsem facku, ale on mě vytáhl ze dna. Zařadil mě do svého mužstva, díky němu jsem se dostal tam, kde teď jsem," děkuje Matuš svému trenérovi a vrací se k jeho předchůdci Šolcovi, jenž v něm nepoznal kvalitního hokejistu: „Nepotkáváme se, nebavili jsme se o tom, co bylo. Svým způsobem mu jsem vděčný, protože kdyby mi to tenkrát neudělal, asi bych nebyl tam, kde jsem a třeba bych neměl ty možnosti, které se mi v Třinci nabízejí."

Třinec mi přirostl k srdci

Přesun ze Slovácka o několik desítek kilometrů severně do Slezska nebyl pro 14letého klučinu žádnou procházkou rajskou zahradou. Matuš se s ním hravě vypořádal, odloučení od rodičů zvládl. „Takových kluků, kteří přišli do Třince odjinud, bylo více. Chodili jsme spolu do školy, na tréninky a zápasy, učili jsme se spolu, bydleli na hotelu. Bylo toho tolik, že prostě nebyl čas přemýšlet, že nám něco schází. Stala se z nás taková rodina. V Třinci jsem se zabydlel, klub mi za těch pět let přirostl k srdci," vyznává se student obchodní akademie v Opavě, kde ho na jaře čeká zkouška dospělosti. „Mám individuální plán a do školy dojíždím podle toho, jak mi to vychází. Třeba odpoledne, když nemáme trénink. Učitelé jsou nesmírně vstřícní, posílají mi učivo na mail. Ve škole to není nejhorší, moc rád bych to dotáhl do zdárného konce a odmaturoval," plánuje Matuš.

K pendlování má vůz

Přesuny mezi Třincem, Opavou, Šumperkem, kde naskakuje za tamní prvoligový celek a Uherským Brodem mladému hokejistovi usnadňuje auto. „Rodiče usoudili, že bych nějaké měl mít. Pořídil jsem si Passata kombíka, rodiče ho zaplatili. Spoustu toho pro mě udělali, proto jsem se rozhodl, že z našetřených peněz jim budu něco splácet a auto si zaplatím. Trestné body jsem prozatím nenasbíral. Kdyby ano, doma by mě asi zabili. Než mě taťka pustil na silnici, seděl vedle mě v autě a školil mě. Abych ovládal i to, co jsem se nestihl naučit v autoškole," prozrazuje útočník nosící číslo pět. Zatímco zkouška dospělosti študáka Matuše teprve čeká, extraligovou maturitu už má za sebou. A zvládl ji celkem obstojně, rozhodně nepropadl. Díky tomu, že vévodil kanadskému bodování juniorské extraligy, si svými výkony důrazně řekl o pozornost trenéra Ocelářů Josefa Turka. Ten mladého „ogara" ze Slovácka pochválil, zapojil do tréninkového procesu, začlenil do kádru a dal mu šanci v extralize dospělých. Seniorskému hokeji se Matuš učí i v dresu prvoligového Šumperku, jemuž vypomáhá formou střídavých startů. „Tušil jsem, že by taková šance mohla přijít, ale nenapadlo mě, že se to stane už letos. Byl jsem ve správný čas na správném místě, vše mi hrálo do karet. Předně jsem dostával spoustu prostoru v juniorce a díky tomu jsem sbíral kanadské body. Všimli si mě trenéři, pozvali mě na trénink, zařadili do týmu a nasadili do utkání. Nahrály mi zdravotní trable několika stabilních členů sestavy," uvědomuje si Matuš.

Dobrý den, pozdravil spoluhráče

Devatenáctiletý hokejista zatím zasáhl do tří utkání, naposledy naskočil v Brně, předtím nastoupil v Plzni a debut v české nejvyšší soutěži si odbyl v domácím klání proti pražské Slavii. Do bodových statistik extraligy se prozatím nezapsal, v první lize se mu to už několikrát podařilo. „I několik málo střídání hráči může stačit k tomu, aby předvedl, co v něm je. I když musím uznat, že úspěchem čtvrté formace, do níž mě trenéři zařadili, je i to, když zavřeme protivníka v jeho třetině anebo nic nepokazíme. Nesmírně rád bych si vydobyl místo v jednom ze čtyř útoků Ocelářů. To je můj hlavní cíl. Nyní ovšem vůbec netuším, zda ještě letos dostanu příležitost. Bude záležet i na zdravotním stavu některých spoluhráčů," přemítá šikovný forvard.

Matušovu premiéru proti Slavii viděl na vlastní oči pouze otec. „Mamka byla nemocná, do Třince nedorazila. Já debutuji v extralize a ona zrovna v tu dobu marodí. Moje počínání sledovala aspoň na internetu. Táta byl na zimáku. Věřím, že na mě byl hrdý, beztak si to užil ještě více, než já. Po zápase ani nebyl čas to rozebrat, tak jsme si aspoň zavolali," vypráví Matuš. Po trénincích a zápasech už do juniorské šatny nechodí, dostal místo v kabině Ocelářů. „Když jsem tam vešel poprvé, nevěděl jsem, co mám říct. Napadlo mě, že když řeknu dobrý den, nic nepokazím. Kluci mi ale nabídli tykání, takže je všechno v pohodě. Sedím vedle Kuby Orsavy a Jirky Polanského, který ke mně během tréninku občas přijede a poradí mi, co a jak. Je skvělý," chválí Matuš starostlivého parťáka, jenž se po Vánocích dostal do výtečné formy. Odkouká některé z Polanského kousků nadaný mladík budoucnost Ocelářů? (rom)

Autor: Redakce

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kam o víkendu? Na lyže nebo předvánoční festival

O víkendu, při kterém se rozsvítí třetí svíčka na adventním věnci, se lidé na Frýdecko-Místecku nudit nebudou. Připravili jsme tipy, kam vyrazit.

Část řidičů si s rychlostí hlavu neláme

Rychlostí 111 kilometrů za hodinu se řítil obcí jeden z motoristů v centru Kozlovic. 

Polanský dohraje sezonu na hostování mimo Třinec

Třinecký hokejista Jiří Polanský odejde po sporu s trenérem Vladimírem Kýhosem na zbytek sezony na hostování. Vedle extraligy je podle webu Ocelářů ve hře i možnost zahraničního angažmá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies