Stačil však výpadek v závěru základní části, pokles na šesté místo a následné vypadnutí 1:4 na zápasy s horkým favoritem na titul – Pardubicemi. Konečné osmé místo je pro Slezany zklamáním. V rozhovoru pro Deník se ohlédl za uplynulou sezonou trenér Ocelářů Břetislav Kopřiva, který vedl tým společně se svým kolegou a zároveň generálním manažerem třineckého klubu Pavlem Markem.

Letošní sezona se vám asi nehodnotí příjemně. Vaše výkony měly sestupnou tendenci…
Vstup do soutěže byl výborný, nastartované to bylo podle našich představ. V první čtvrtině jsme získali 24 bodů, ve druhé 23, ve třetí 21, což bylo myslím dost. Pohybovali jsme se jednu chvíli dokonce na prvním místě, útočili dlouho na čtyřku. Bohužel nám vůbec nevyšel závěr základní části, který byl nejdůležitější. Čtvrtá čtvrtina a patnáct bodů, to bylo málo. Porážela nás slabší mužstva, která teď hrají play out. Třeba s Mladou Boleslaví jsme ztratili osm bodů, dále Karlovy Vary, Kladno. S odstupem času to vidím jako velké negativum. Možnost udržet čtvrté místo tam byla. Že se nám to nepodařilo, byla chyba. Měli jsme se o to více porvat. Bilanci jsme měli pozitivní jak s Vítkovicemi, tak třeba se Zlínem. S Plzní odehráli vyrovnané bitvy. Jediné Pardubice nám neseděly, s nimi jsme prohráli v základní části tři ze čtyř zápasů. A co se nestalo – narazili jsme zrovna na ně.

V čem byl zásadní problém? Dlouho jste šlapali jako dobře namazaný stroj, až v závěru základní části jako by hráči podlehli uspokojení…
Ublížilo nám to, že jsme si po vyhraném utkání 47. kola v Liberci, kde jsme hráli opravdu dobře, zajistili pět kol před koncem jistotu postupu nejhůř ze šestky. Nebylo to úplně ideální, co se motivace týká. Ta jistota tam byla znát. Samozřejmě, že jsme všechny hráče neustále nabádali k maximálním výkonům, ale na maximum jsme nehráli. Přitom před každým utkáním jsme mužstvo připravovali a upozorňovali, že bude důležité, na koho narazíme v play off. Přes to všechno jsme najednou ztráceli spoustu bodů, hlavně v domácích utkáních. Třeba vyhráli, ale až v prodloužení nebo nájezdech (v závěrečných dvanácti utkáních základní části bodoval Třinec plně jedinkrát – pozn. aut.). Nakonec se to promítlo v play off, kdy jsme nezvládli právě před vlastními fanoušky oba zápasy.

S Pardubicemi jste to měli ale rozehrané dobře. Vyhráli tam úvodní důležitou bitvu a domů se vraceli za nerozhodného stavu 1:1 na zápasy…
Klíčové utkání série bylo to třetí, tedy první domácí. Dokázali jsme se dostat ze stavu 1:3 a srovnat. Pardubice šly znovu do vedení, ale my se ani v té chvíli nevzdali a v poslední minutě s vypětím všech sil vybojovali prodloužení. V něm však brzo inkasovali a na hráčích to zanechalo stopy. Není ostuda vypadnout s takovým soupeřem. Pardubice předvádějí s Haškem v bráně velké věci a je otázkou, kdo je letos zastaví.

Nemohla hrát roli také podpora fanoušků? V Pardubicích hnalo domácí deset tisíc lidí, v Třinci třetina. Navíc ten nevydařený konec základní části, kdy se ozýval z tribun pískot…
V tom bych problém nehledal. Diváci nás celou sezonu podporovali, a stejně jako v úvodu sezony, tak na jejím konci čekali, že budeme vyhrávat. My jsme jim to potom delší dobu neposkytli, tak jsme se nemohli divit některým jejich reakcím.

Říká se, že play off rozhodují gólmani. Bylo to tak i ve vašem případě?
Hašek byl lepší než Hamerlík, ale to nebylo žádné překvapení. Pokud chceme hrát o medaile, tak to nestačí. Všichni ale dobře vědí, že brankáři přišli do Třince před sezonou, což je vždy složité. Předpokládali jsme, že jedničkou bude Tomáš Duba, kterému bude krýt záda Peter Hamerlík.Ten se však i díky zdravotním potížím Tomáše prokousal až na jeho místo. Dali jsme mu šanci a nezklamal. Přesto máme pořád na postu gólmana rezervy a musíme na nich dále hodně pracovat. Stačí se podívat na Vítkovice. Ty sází na Štěpánka, který byl v posledním zápase se Spartou neuvěřitelný. O tom ty vyřazovací boje jsou.

Před sezonou jste přivedli hned několik nových tváří a až na výjimky se zdá, že to byl zdařilý výběr…
Myslím, že po špatné loňské sezoně, kdy jsme na poslední chvíli postoupili do desítky a v předkole vypadli s Plzní, se nákupy povedly. Třeba Růžička nebyl do té doby, než jsme po něm sáhli, žádný excelentní hráč v extralize. Láďa Kohn, to je jiná kapitola, ten má něco za sebou. Přišel k nám, zkusil to a sám nevěděl, zda zůstane. Podával vynikající výkony, byl výraznou posilou. Ostatní hráči, kteří k nám přišli, jako Zíb nebo Cartelli a další, nepatřili ve svých týmech k hvězdám. Žádné zázraky jsme od nich nečekali. Potřebovali jsme to nějak doplnit, a to se myslím celkově povedlo. Mělo to vliv na to, že mužstvo uhrálo v klidu tu základní část. I když je třeba říct, že u některých šla postupně výkonnost dolů.

Jedním z prvních, kdo by mohl do Třince zamířit, a pomoci po letech přejít přes čtvrtfinále, je útočník Jaroslav Kudrna. Ten ukončil své angažmá v Magnitogorsku, navíc ve Slezsku už dříve působil. Je reálný jeho příchod?
O Jardu máme eminentní zájem, je to hráč Třince, a když tady působil, hrál skvěle. Pokud se rozhodne pro českou extraligu, tak to bude doufám Třinec. Není potřeba tajit, že s ním intenzivně jednáme.

A další možné posily? V úterý jste se byl podívat v Mladé Boleslavi na utkání o udržení, kde hrála Kometa…
Jména prozrazovat nechci, na to je ještě dost času. Každopádně bude třeba přivést nějaké nové hráče a postavit silný tým.