Pět gólů ve třiceti zápasech letos nastřílel šestadvacetiletý útočník Jiří Polanský. Bilance tedy nic moc. Ovšem poslední dva góly patří k těm nejdůležitějším v kariéře. Na Spartě i doma proti Znojmu dal góly vítězné. Úvod sezony Polanský promarodil, když se zranil na přípravném turnaji na Slovensku. Ve 13. kole na ledě padl do rány a zlomenina kotníku ho vyřadila na další dva měsíce. Přesto se na souboj v předkole play off právě se Znojmem těší.

„Pocházím z Brna a Znojmo jsem si přál,“ přiznal Polanský. Váš gól proti Znojmu byl hodně kuriózní. Nečekaný odraz od mantinelu nachytal brankáře Kameše za brankou, kam si vyjížděl pro puk.

Jak jste tento moment viděl?

Hráli jsme přesilovku a já chtěl klasicky po mantinelu nahodit puk do pásma. Naštěstí máme v Třinci ještě starý typ skel s klasickými sloupky, od kterého se to odrazilo, a gólman Kameš, když se rychle vracel od zadního mantinelu, si puk srazil do branky.

Už se vám někdy takový kousek povedl?

Ne. Mám teď štěstí. Už minule na Spartě jsem dal poprvé v životě gól, kdy jsem naskakoval z trestné lavice, a teď takový s odrazem, navíc to byl gól vítězný. Takže paráda.

Dnes opět hrajete se Znojmem. Je kabina se soupeřem v předkole play off spokojena?

Pro mě je Znojmo ideální. Pocházím z Brna, a proto beru zápasy s týmem z jihu Moravy prestižněji. Většina kluků v kabině si přála Vítkovice, protože jich hodně právě v tomhle týmu vyrůstalo a mají v Ostravě, která je navíc hodně blízko, spoustu známých a kamarádů. Máme s nimi i pozitivní bilanci. Já jsem ale rád, že je to Znojmo.

Proti Znojmu letos tak úspěšní nejste. Porazili jste je dvakrát, nejprve na jeho ledě a nyní doma. Totéž se ale povedlo i Znojmu. Může mít poslední vzájemný zápas, kdy jste ve čtvrtek Orly vysoko porazili, na nadcházející sérii vliv?

Určitě ano. Nechci to zakřiknout. Teď si na ně více věříme a čtvrteční vítězství je pro nás skvělým impulzem pro nedělní domácí zápas.