Sportovní redakce Deníku si krátce s otcem nadějného hokejisty popovídala.

Sledoval jste pozorně výkony svého syna na světovém šampionátu v Kanadě?

Tak, to víte, že jsme na to celá rodina, každou noc hleděli. Ono se mockrát za život nestává, abyste měl možnost sledovat takhle výkony svého potomka. Dominik zalarmoval všechny známé, babičky, dědečky, zkrátka lidi, co se jinak hokej vůbec nedívají.

Český tým skončil nakonec na pátém místě, což lze označit za výborné umístění. Měl jste možnost mluvit již s Dominikem, jak se na toto umístění dívají samotní hráči?

S Domčou jsem mluvil hned po tom nešťastném utkání s Ruskem (Češi ve čtvrtfinále podlehli svému soupeři v prodloužení 1:2, pozn. red.). Byl z toho výsledku takový přepadlý, jelikož Rusko chtěli všichni moc porazit. I já si myslím, že se přes ně přejít dalo. Je to ale sport, bohužel to nevyšlo. I proto jsem klukovi říkal, ať to nezabalí, ať proti Slovákům všem ukáží, že hokej hrát umí. Vždyť před odjezdem je všichni pasovali do role outsiderů, ostudu ale určitě neudělali.

Takže se vám jejich výkony na šampionátu líbily?

Určitě. Ten tým měli vyrovnaný, navíc hráli proti velice těžkým soupeřům. Ale musím podotknout, že dobře. Co jsem se tak s ním bavil, tak jsme se shodli na tom, že to chtěli určitě větší disciplínu. Hráli mockrát zbytečně v oslabení, chtělo to být více zodpovědnější.

Vraťme se ještě ke čtvrtfinálovému zápasu s Ruskem. Takovým zlomem asi byla velká šance Krejčího, který se krásně prokličkoval až před bránu Rusů. Nedal a soupeř z následné akce vyrovnal. Kdyby však Krejčí přihrál pod sebe vašemu synovi, mohli naši vést o dvě branky….

To je těžké takhle říct. Mohl mu to dát, ale vy v takové situaci máte snad milisekundu na rozhodnutí.

Dominik nakonec na šampionátu vstřelil jednu branku, když v duelu o páté místo se Slovenskem upravoval na 4:1 z pohledu našich. Z průběhu střetnutí to byl ale velice důležitý gól….

A víte, že já ten gól neviděl. Naše televize ten zápas nedávaly, ale Dominik byl určitě moc rád, že ten gól vstřelil. Já totiž sbírám puky a od syna mám doma už dva. Ten první mi dovezl z prvního zápasu v zámoří. Druhý, když vstřelil svůj první hattrick. Teď doufám, že mi přiveze puk třetí (smích).

Velkým trumfem českého týmu byl brankář Mrázek. Souhlasíte?

Určitě. Bez gólmana se nedá udělat dobrý výsledek. A Mrázek je dobrým brankářem, který měl navíc i to potřebné štěstíčko. S takovým gólmanem za zády se hraje super. Dominik na šampionátu právě s Mrázou spal na pokoji, tak mi vykládal, že spolu probírají každý zápas, každý úspěšný zákrok. Popisoval mi, jak z něj cítí velkou sebedůvěru. Na ty Rusy si opravdu hodně věřili, ale jak říkám, takový je zkrátka sport.

Neuvažoval jste se podívat na syna osobně, kdyby český tým postoupil do semifinále?

Už před začátkem šampionátu jsme s manželkou doma uvažovali, že bychom se tam jako rodina jeli všichni podívat. Vše ale ztroskotalo na financích. Říkali jsme si, že to může být poslední chvíle, kdy vám syn hraje v reprezentaci a na takové velké akci. V televizi to ale zase vidí člověk více komplexněji.

Před rokem se na světovém šampionátu dvacetiletých objevil další z frýdecko-místeckých odchovanců Ondřej Palát. Podělil se s nějakou radou i s vaším synem?

Přiznám se, že to vůbec netuším. Vím, že kluci jsou spolu v kontaktu, stýkají se, ale zda spolu mluvili před začátkem mistrovství, nevím.

Syn se narodil v poslední den v roce. To jsou oslavy u vás vždy asi dvojnásobné?

To byly vždy takové divné Silvestry (smích). Když se Domča narodil, tak já po návratu z nemocnice domů šel hned spát. Všichni kolem slavili a já vlastně půlnoc prospal.

Odbočíme od hokeje. Údajně zanedlouho absolvujete přípravu s třetiligovým týmem fotbalistů Frýdku-Místku. Můžete čtenářům prozradit, jak k celé spolupráci došlo a oč vlastně půjde?

Ve Starých Hamrech provozuji Horoskopu, kde se věnujeme kondičním kempům nejen pro sportovce a oddíly. Vloni v dubnu jsme měli kemp s juniorskými hokejisty Třince, kdy s námi vlastně byli i trenér Juřík s Dominikem. Teď přes zimu byli zase u nás cyklisté z Prostějova. Nyní se k nám přihlásili i fotbalisté, uvidíme, jak to klukům půjde. My se snažíme dělat objemovou kondiční přípravu, aby si nejen odpočinuli od svého sportu, ale aby ta jejich příprava byla pestrá a zábavná. Ne každého totiž baví hltat hodiny potu, my jim nabídneme traky po Beskydech takovou akční formou. Zkrátka aby potrénovali, ale aby je to i bavilo, měli zážitek a adrenalin.