Jak vidíte budoucnost dětských komiksů u nás?
Popravdě je ta otázka zavádějící, protože komiks pro děti a mládež má u nás největší tradici. Naopak se strašně dlouho zbavoval dogmatu, že je jen pro děti. Komiks je přitom médium stejně jako literatura nebo film. Najdete v něm nejrůznější žánry od sci-fi, thrilleru, detektivky, erotiky, hororu až po životopisy, existencionální dramata či metodické učebnice, a je určen pro nejrozmanitější věkové a společenské kategorie. Může být zábavný stejně jako poučný, je jen na každém jednotlivci, co si z té pestré škály vybere. Dětské komiksy v současnosti určitě nejsou jen o tradici, ale na knižním trhu se objevuje množství nových, ať již původních nebo překladových komiksů právě pro tuto věkovou kategorii a rozhodně mají kvalitu. Takže to ve výsledku vidím dobře, ale je jen na rodičích, co svým dětem dopřejí, protože komiksy často nejsou nejlevnější. I já znám lidi, co tvrdí, že jsou předražené.
A jsou?
Je to samozřejmě otázka priorit každého z nás. Rozhodně nechci moralizovat, jen chci říct, že mně rodiče v dětství udělali radost, když mi pořídili nějaké obrázkové čtivo nebo knihu. A taky je důležité zmínit, že pořád existují knihovny. Prioritou by mělo být podpořit touhu po poznání a zdokonalování se v jakékoli formě či oblasti. Jednoduše, když dítě baví číst, tak mu toho dopřejme co nejvíc. Nikde přeci není napsáno, že když nyní hltá komiksy, v budoucnu z něj nebude uznávaný vědec, lékař, astrofyzik.
Máte jako komiksový scenárista nějaký vzor?
Myslím, že období vzorů u mě skončilo, když jsem zjistil, že Jára Cimrman je fiktivní postava. (směje se) Ne, vážně, vzor nebo idol ve smyslu: být jako on, nebo ještě hůř být on – je podle mě, s prominutím, kravina. Stejně jako myslet si, že jsem Ronaldo nebo Shakespeare je nesmysl. Nikdy jsem nechápal lidi, co se vžili do někoho tak moc, že si na něj s vážnou tváří hráli. Já nechápu ani revivalové kapely, pokud hrajete píseň od svého oblíbence a vzdáváte mu tím hold, to je zcela v pořádku, ale stylizovat se přesně třeba do The Beatles…
Takže konkurenci nesledujete?
Ale určitě jsou komiksoví scenáristé, kteří mě inspirují, to ano. Tím, jaké mají nápady, jak pracují s příběhem, jaké pro něj zvolí tempo, jak jej strukturují, dávkují děj, co do příběhu vkládají ze sebe. Ale asi neznám žádného autora, od kterého by se mi opravdu líbilo vše, pod čím je podepsán. Z komiksových scenáristických stálic je pro mě top Alan Moore. Z těch, co se u nás představili později, mě nejvíc zaujali Joe Hill, Ed Brubaker a Jeff Lemire. Z českých pořád obdivuju Miloše Macourka, a to nejen pro komiksovou tvorbu, která je jen malým zrnkem v moři jeho scenáristické práce.
Co vás na této práci nejvíce baví?
Vymýšlení námětu, postav, příběhu, zápletky a následná práce s dějem, hrdiny, tempem… Vlastně celý ten proces ‚vdechnutí života‘. Od počátečního nápadu až po chvíli, kdy je vše hotové – obživne a vydá se mezi lidi. Pak člověk tak trochu zjistí, jak se asi cítili Rabi Löw nebo Viktor Frankenstein (směje se).
Kde hledáte inspiraci?
Všude kolem. Ukrývá se v tom, co čtete, vidíte, zažijete, co někdo vypráví, ve snech, v touhách, stejně jako ve strachu či obavách. Prostě ve všem! Kolikrát ji stačí jen zvednout. Nebo posbírat různé střípky a snažit se z toho slepit komplexní věc. Otázka pak jen je, jestli chcete mít vše fantaskní a dát tomu volný průběh, nebo zda chcete příběh zasadit do nějakých konkrétních reálií. V tom případě je potřeba si něco nastudovat, ať nejste za osla, který, jak se lidově říká, vaří z vody.
Máte třeba, jako celá žádá jiných kolegů a spisovatelů, nějakou „důvěrnou“ porotu (oponenturu), která scénáře čte ještě před vydáním?
Co se týká komiksových scénářů, tak ne, tam je oponenturou Pavel Talaš, případně jiný kreslíř. On je spolutvůrcem a musí vědět, zda se s námětem dokáže vypořádat jako kreslíř, fanoušek či člověk. Jestli vůbec chce to, co jsem vymyslel, ztvárnit. Když mu pošlu scénář, následuje debata, upřesnění, změny a teprve pak začíná on se svou část práce. Ale po letech, co spolu s Pavlem tvoříme, si důvěřujeme a zase tolik si do toho nekecáme. Navzájem si necháváme prostor pro vyjádření. To považuji za ideální v rámci toho, že naše komiksy považuji za společné dílo.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
