VYBERTE SI REGION

Obdivovali se dýmkám

Lhotka – Vlastimilovi Šenkýřovi ze Lhotky učarovaly dýmky. Proto v sále zdejšího obecního úřadu připravil besedu o dýmkách a o dýmkařském řemesle vůbec spojenou s výstavkou svých dýmek.

25.3.2011
SDÍLEJ:

Vlastimil Šenkýř (vpravo) při debatě s moderátorem besedy Jiřím Figurou.Foto: Dajana Zápalková

Ty tady přítomní mohli obdivovat uspořádané na stolech z všelijakého materiálu – porcelánu, rohoviny, dřeva i vyložené perletí. Nechyběly ani dýmky z různé doby, třeba torzo francouzské dýmky z bojiště u Slavkova, byl tu i turecký čibuk 350 let starý, opiová dýmka a mnoho jiných a neméně zajímavých kousků. Byla to ale jen část jeho sbírky – asi čtvrtina. Svého času Vlastnil Šenkýř až na 1 500 dýmek.

„Narodil jsem se v Brně Židenicích, místo vojny jsem šel na šachtu. Pracoval jsem necelých třicet let, nejdříve na dole Hlubina, pak na Staříči. Práce to byla jistě těžká, proto jsem musel někde relaxovat. Místem odpočinku pro mne byly vždy hory. Mám rád tuto překrásnou přírodu pod Ondřejníkem, poznával jsem ji od mládí. Na svých toulkách jsem potkával i staré lidi, kteří mi hodně vyprávěli o zdejším kraji. Podařilo se mi tak sebrat spoustu básní, písní a já jsem načerpal vždy potřebnou energii a získal nová přátelství. Jsem rád, že mi matka dala život, zdraví, lásku, že jsem měl to štěstí a obklopují mě dobří lidé,“ vyznal se ze svých vzpomínek Vlastimil Šenkýř, zvaný Bílý bizon.

Kouřit začal v osmnácti letech a hned dýmku, objevil její krásu. Více se zajímal o dýmkařské řemeslo, kterým se živily většinou celé rodiny. Hosté si mohli všimnout vystaveného výučního listu či vysvědčení o zkoušce tovaryšské, na základě kterých se lidé převážně v Kelči stávali dýmkařskými pomocníky a poté i mistry v tomto řemesle.

Vladimír Šenkýř na sebe prozradil, že hodně kouřil a „bafání“ se nezbavil dodnes. I mezi svým vyprávěním si nacpal dýmku a sem tam potáhnul. Mimo jiné se pochlubil, že ve svých třiceti letech byl pozván do pražského kuřáckého klubu, kde si podával ruku třeba s takovým umělci, jako byli pánové Podskalský či Filipovský. Dnes se snaží soustředit svoji sbírku na moravskou fajfku, a když se dozví, že je možné někde získat nějaký obdivuhodný kousek – dýmku, hned se tam vydá.

„Dýmky mi dělají radost, jsem rád, že mám něco, co za mě mluví a to mi přináší vnitřní radost,“ vyznal se Šenkýř. „Mohu říct, že „Bílého bizona“ znám jako člověka dobrosrdečného, příjemného, který má rád zvířata i děti, které se přijdou k němu rády svézt na koníku,“ řekla o dýmkaři Vlastimilu Šenkýřovi Soňa Reková ze Lhotky, která si přišla poslechnout jeho vyprávění.

25.3.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

JEHO GÓLY NESTAČILY. Vladimír Dravecký se dvakrát radoval ze vstřelené branky. Přesto nakonec důvod ke spokojenosti neměl.

Dravecký: Zápas rozhodly slepené góly na začátku třetí třetiny

Radnice v Jablunkově. Ilustrační foto.

Jablunkovských loni ubylo

Zaměstnanci si polepší. Firmy jim letos přidají

Moravskoslezský kraj - Nedostatek zaměstnanců na trhu nutí firmy zvyšovat nejen mzdy, ale dopřávají lidem i nejrůznější benefity. 

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Pohádkové odměny herců? Jen pro známé tváře. V oblastních divadlech poměrně bída

Ze všech stran často slýcháváme, jak si báječně žijí naši herci. Není to tak úplně pravda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies