VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Valašském muzeu ožila metylovská tradice výroby bičů

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, METYLOVICE – Valašské muzeum v přírodě uspořádalo výstavu Kožané město, kerá vzdává hold výrobbcům bičů a emenů z Metylovic. Na vernisáž přijely dva autobusy z Metylovic.

8.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Erik Kluka

Návštěvníci výstavy uvidí kůže, výrobky, fotografie i písemně zachycené výroky pamětníků v našem nářečí. Kresby na panelu znázorňují postup při vyčiňování kůže a výrobě bičů. Návštěvníky jistě upoutají i krásně vyčiněné kůže jelena, divokého prasete, ovce a kozy. Ti, kteří výstavou nechtějí jen projít, mohou shlédnou krátký filmový záznam výroby bičů živnostníkem Františkem Halatou.

Poslouchal vyprávění pamětníků

„S nápadem uspořádat výstavu přišel etnograf Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm Václav Michalička. Před dvěma roky vyhledal v Metylovicích pamětníky staré řemenářské tradice. Strávil stovky hodin posloucháním těch, kteří se podíleli na práci v řemenářství, ať už šlo o živnostníky, jejich potomky, kvalifikované i pomocné dělníky či ženy, které pracovaly podomácku,“ vzpomínala kronikářka Marie Bartková. Etnograf dokázal vzbudit jejich zájem i nadšení pro věc a tak postupně vytahovali památky z té doby, které mnohdy ležely desetiletí zapomenuty na půdách, ve sklepích a ve skříních. Objevily se štrychovnice, nože, kulačky, vzorkovnice bičů, staré fotografie, výuční listy, faktury, obchodní dopisy, zpracované biče, firemní tabule, staré kůže, kabely i rukavičky. To vše darovali nebo zapůjčili na výstavu do Rožnova, která trvá do 30. října.

Stažené mršiny koní hnily

Kolem roku l650 přišel do Metylovic jirchář a koželuh Bílek. Původně se kůže opatřovaly tak, že se nakoupil živý dobytek, hlavně koně v Uhrách nebo v Haliči. Celé stádo se přihnalo do Metylovic. Tady koně utratili. Zprvu na fojtství, později na Baděnovicích. Kůži stáhli a mršinu nechali svému osudu. Proto se Metylovicím začalo říkat „koňské nebe“. Začátkem l8. století už bylo v obci šestnáct mistrů koželužských a devět řemenářských. Řemenářům se začalo říkat metylovští dříci. Tovaryši tehdy chodili do světa na zkušenou – na vandr. Tak v roce l800 odešel na vandr i Ignác Kořený. Ve Vídni se naučil dělat biče. Po návratu je začal vyrábět a prodávat na okolních trzích. V roce l870 se vrátili po dvanáctiletém vojančení bratři Jan a Ignác Bílkovi. Ti se začali věnovat výrobě bičů ve větším měřítku a rozesílali je po celém světě. Třeba do Budapešti odesílali až 70 tisíc bičů. Začali také vyčiňovat kůže solí a ledkem. Metylovský bič se stal pojmem známým široko daleko. Řemenáři ale nevyráběli jen biče, ale i kožené řemínky do bot, kapice k cepům, úvrazky, opasky, řemeny, postroje pro koně, kabely, aktovky, sportovní potřeby - vázání na lyže a míče, kůže na bubny a pergamen, dětské bičíky a čakánky, rukavičky, kabelky a kožené šperky.

Dováželi kůži z Jižní Ameriky

Z odpadků kůže se vyřezávala dětem zvířátka, zbytky, které vznikaly mízdřením spojovali dělníci v placky, které sušili na střechách a pak nabízeli družstvům, která z nich vyráběla klíh. Drobní řemeslníci nosívali vyrobené zboží na zádech na okolní trhy do Místku, Frýdku, Staříče, Příbora i Kopřivnice. Rozvíjející se průmysl spotřeboval kvalitní suroviny a místní řemenáři začali kupovat koncem l9. a začátkem 20. století lacinější kůže z Jižní Ameriky. V Metylovicích existovalo více než dvacet živností. V těch největších bylo zaměstnáno deset až dvacet zaměstnanců, v nejmenších pracoval majitel se svými rodinnými příslušníky. Jednu firmu dokonce vedla velmi podnikavá a nesmírně houževnatá žena – Antonia Bílková. Mezi řemenáři převažovaly rody Bílků, Šigutů, Němců, Halatů a Liberdů. Jednotlivé rodiny měly proto přezdívky, aby se mohly rozlišit. Místní rodák, učitel Bohumil Čupa, který byl za války popraven, napsal o metylovských bičařích pásmo v místním nářečí. Na jevišti ho předvedli řemenáři a jejich rodinní příslušníci. V roce l94l ho vysílal i ostravský rozhlas.

Znárodněním řemesla zanikla

A pak přišel Vítězný únor. Když se po vesnici začalo šuškat, že komunisté firmy znárodní, snažili se řemenáři aspoň část zboží ukrýt. Nikdo nepočítal s tím, že režim vydrží celých čtyřicet let. Když přijela milice z nedaleké Lipiny (později Válcovny plechu v Lískovci), převrátila Metylovice vzhůru nohama. Nejdříve museli živnostníci udělat inventuru a podle ní odevzdat suroviny, výrobní nástroje a hotové zboží. Pak nastoupili muži s krompáči. Rozbíjeli stropy a zdi, píchali do sena a slámy, přehazovali hnůj, kontrolovali pytle s cementem. Řada pamětníků přirovnávala jejich zásah k řádění gestapa. Když něco našli, bylo zle. Dva majitelé firem byli zatčeni. Slavná tradice bičařství tak v obci zanikla. Ale nezanikla znalost vydělávání kůží. Přecházela z otců na syny a dodnes v ní u nás někteří muži pokračují.

8.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Laura Koloničná, Metylovice, nar. 24. 4., 50 cm, 3,40 kg.  Nemocnice ve Frýdku-Místku.
13

Právě jsme se narodili, podívejte se na fotogalerii miminek

Ilustrační foto.

Městu došla trpělivost, zavře problémovou ubytovnu v Místku

Starý klášter změní majitele. Zchátralý objekt potřebuje desítky milionů

Zastupitelé Jablunkova řešili osud zchátralého starého kláštera. Po diskusi hlasovali, zda klášter prodají, pro návrh zvedlo ruku třináct komunálních politiků. Tři byli naopak proti a jeden zastupitel nehlasoval vůbec.

Audit Deníku: Stavba „prodloužené Rudné" se komplikuje

/SERIÁL DENÍKU/ Komplikace kolem dostavby prodloužené Rudné, která by výrazně pomohla dopravě mezi Ostravou a Opavou, nadále pokračují. 

OBRAZEM: Stavba obchvatu Třince finišuje

Výstavba přeložky silnice I/11 na Třinecku se po dvou letech chýlí ke svému závěru.

Ve Frýdlantu se ráno srazilo auto s býkem

Čtyři zraněné muže si vyžádala nehoda, která se stala ve středu ráno ve Frýdlantě nad Ostravicí. Dva muže museli z auta vyprostit hasiči.   

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies