VYBERTE SI REGION

Výročí Sokola připomene knížka

FRÝDEK-MÍSTEK – Publikaci věnovanou 120. výročí založení sokola v Místku vydá na podzim letošního roku Státní okresní archiv z Frýdku-Místku.

16.8.2007
SDÍLEJ:

Místečtí účastníci sokolského sletu v roce 1907.Foto: archiv

V poněmčeném Místku se začalo české obyvatelstvo projevovat až na konci 19. století. V 80. letech se oživila činnost Občanské besedyvznikl Místní odbor Národní jednoty a Národní záložna Místecká, ktera měla podporovat české obchodníky a živnostníky. Dalším počinem kruhu českých vlastenců mělo být založení Sokola.

Přípravný výbor se utvořil na podzim roku 1886 a jeho čelnými osobnostmi byli JUDr. Jan Peter a jeho koncipient František Nevěřil. Ti v říjnu 1886 oznámili c.k. místodržitelství v Brně, že zamýšlejí v Místku založit nepolitický tělocvičný spolek s názvem Tělocvičná jednota místecká Sokol. Místodržitelství obratem žádost zamítlo, a tak se žadatelé obrátili přímo na ministerstvo vnitra. Odpověď na sebe nechala dlouho čekat, přišla až 29. července 1887 a byla kladná. Hlavní náplní měly být tělocvik, společná cvičení, výlety a šermování. Také se počítalo s hasičskými cvičeními, zpěvem, hudbou, střílením do terče a plaváním. Pro oživení společenského ducha měly sloužit přednášky a rozpravy o věcech tělocvičných a společenské zábavy.

Ustavující valná hromada se konala 20. srpna 1887 za účasti asi čtyřiceti lidí. Valné hromadě předcházela krátká agitace sepsaná v První sokolské listině: „Význam jednot sokolských pro dějiny našeho probuzení jest nám všem dobře povědom. Sokol přispíval všude k utužení národního vědomí vychovávaje národu muže přímé povahy, přímé postavy, muže nysli a šíje nezdolné…“ Prvním starostou Sokola se stal Jan Peter a podle jednatelské zprávy měla na jaře příštího roku sokolská jednota 54 členů. První cvičení se konala v hostinci Mořice Deutschera, v místnosti, kterou měla pronajatou Občanská beseda.

Počáteční období místecké jednoty bylo obtížné, musela se vypořádat s nepřízní úřadů, které byly ovládány Němci, musela čelit také nepochopení ze strany části české veřejnosti, potýkala se s hmotnými problémy i vnitřními spory. Všechny tyto obtíže však překonala, stala se ohniskem sokolského hnutí v Pobeskydí, iniciovala vznik poboček v okolních obcích, pomáhala zakládat další samostatné jednoty. Ve svém vrcholném období mezi světovými válkami dokonce v Místku hostili roku 1929 župní slet. Na druhou stranu musíme zmínit, že ač byl místecký Sokol skutečně velkým spolkem, centrem okrsku, nedokázal postavit vlastní sokolovnu. Zmohl se pouze na pavilon. Spolek zrušili v roce 1941 nacisté.

16.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Derby rozhodlo až prodloužení, raduje se Třinec

/FOTOGALERIE/ Jubilejní 100. derby tradičních rivalů dopadlo lépe pro hokejisty Třince. Oceláři na svém ledě v utkání 26. kola extraligy porazil Vítkovice 3:2 v prodloužení. Raduje se i Zlín, který udolal Karlovy Vary fotbalovým výsledkem 1:0.

Část podniků končí. Zbytek hlásí tržby nově

Podniky na Frýdecko-Místecku mají za sebou ostrý start elektronické evidence tržeb (EET). První fáze se od včerejška týká podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách.

Krayzel o derby Třince a Vítkovic: Atmosféru dělají diváci, ta hráče vždy pohltí

Již 21 let svádějí v extralize hokejisté Třince a Vítkovic nesmlouvavé bitvy. Ta dnešní bude výjimečná. Na programu je totiž jubilejní sté derby těchto regionálních rivalů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies