VYBERTE SI REGION

Výročí Sokola připomene knížka

FRÝDEK-MÍSTEK – Publikaci věnovanou 120. výročí založení sokola v Místku vydá na podzim letošního roku Státní okresní archiv z Frýdku-Místku.

16.8.2007
SDÍLEJ:

Místečtí účastníci sokolského sletu v roce 1907.Foto: archiv

V poněmčeném Místku se začalo české obyvatelstvo projevovat až na konci 19. století. V 80. letech se oživila činnost Občanské besedyvznikl Místní odbor Národní jednoty a Národní záložna Místecká, ktera měla podporovat české obchodníky a živnostníky. Dalším počinem kruhu českých vlastenců mělo být založení Sokola.

Přípravný výbor se utvořil na podzim roku 1886 a jeho čelnými osobnostmi byli JUDr. Jan Peter a jeho koncipient František Nevěřil. Ti v říjnu 1886 oznámili c.k. místodržitelství v Brně, že zamýšlejí v Místku založit nepolitický tělocvičný spolek s názvem Tělocvičná jednota místecká Sokol. Místodržitelství obratem žádost zamítlo, a tak se žadatelé obrátili přímo na ministerstvo vnitra. Odpověď na sebe nechala dlouho čekat, přišla až 29. července 1887 a byla kladná. Hlavní náplní měly být tělocvik, společná cvičení, výlety a šermování. Také se počítalo s hasičskými cvičeními, zpěvem, hudbou, střílením do terče a plaváním. Pro oživení společenského ducha měly sloužit přednášky a rozpravy o věcech tělocvičných a společenské zábavy.

Ustavující valná hromada se konala 20. srpna 1887 za účasti asi čtyřiceti lidí. Valné hromadě předcházela krátká agitace sepsaná v První sokolské listině: „Význam jednot sokolských pro dějiny našeho probuzení jest nám všem dobře povědom. Sokol přispíval všude k utužení národního vědomí vychovávaje národu muže přímé povahy, přímé postavy, muže nysli a šíje nezdolné…“ Prvním starostou Sokola se stal Jan Peter a podle jednatelské zprávy měla na jaře příštího roku sokolská jednota 54 členů. První cvičení se konala v hostinci Mořice Deutschera, v místnosti, kterou měla pronajatou Občanská beseda.

Počáteční období místecké jednoty bylo obtížné, musela se vypořádat s nepřízní úřadů, které byly ovládány Němci, musela čelit také nepochopení ze strany části české veřejnosti, potýkala se s hmotnými problémy i vnitřními spory. Všechny tyto obtíže však překonala, stala se ohniskem sokolského hnutí v Pobeskydí, iniciovala vznik poboček v okolních obcích, pomáhala zakládat další samostatné jednoty. Ve svém vrcholném období mezi světovými válkami dokonce v Místku hostili roku 1929 župní slet. Na druhou stranu musíme zmínit, že ač byl místecký Sokol skutečně velkým spolkem, centrem okrsku, nedokázal postavit vlastní sokolovnu. Zmohl se pouze na pavilon. Spolek zrušili v roce 1941 nacisté.

16.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kluziště na hřišti v Ostravici.

V Ostravici se bruslí na hřišti u školy

Ilustrační foto.

Zápisy do škol budou později

Na poště ve Smilovicích hořelo kvůli vadné elektroinstalaci

Čtyři jednotky hasičů zasahovaly v úterý večer u požáru v objektu pobočky České pošty ve Smilovicích na Třinecku. Požár kvůli technické závadě na elektroinstalaci se obešel bez zranění, především kouř způsobil předběžně odhadovanou škodu 100 tisíc korun. Informoval o tom mluvčí Petr Kůdela.

Vylidňuje se hlavně Místek

Bývaly doby, kdy ve Frýdku-Místku a Třinci bydlelo dohromady více než 100 tisíc lidí. To už ale neplatí. Dnes jich je méně než 93,5 tisíce.

S vařením pomáhali také němečtí studenti

Žáci Praktické školy dvouleté ve Frýdku-Místku se v pondělí při školní hodině vaření pustili do mezinárodní kuchyně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies