Organizátoři pilně pracují na přípravách a na zkvalitnění turistických tras, kterými budou závodníci procházet. Šéf celého závodu známý frýdecko-místecký horolezec Libor Uher nám řekl, co pořádní takového závodu obnáší a jaké novinky závodníky čekají.

V jaké fázi jsou přípravy závodu?

Pořádání závodu, který je masovou záležitostí, protože beskydskými vrcholy projdou tři tisíce lidí v jeden den, je zásluhou celého organizačního týmu, který pracuje na plný plyn. Asi největším oříškem je vyřizování všech potřebných povolení, bez kterých by se závod nemohl konat. Oceňujeme ale přízeň všech institucí, které nám vyšly vstříc a poradily, co všechno je nutné vyřídit. Zásadní byla komunikace se zástupci Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která povolila vstup masy lidí do chráněné oblasti. My za to na oplátku chceme přispět ke zkvalitnění turistických tras, po kterých budou závodníci procházet.

Co na trase upravíte?

V těchto dnech budujeme ve vrcholových pasážích Smrku a Kněhyně povalkové chodníky, což jsou dřevěné přechody přes zamokřené úseky neboli rašeliniště, a to proto, aby je závodníci neobcházeli a nerozšiřovali tak přírodní chodníky v chráněné oblasti. Mimo to se pustíme také do úklidu vývratu, tedy popadaných stromů přes turistické chodníky. Spadlé stromy, které brání průchodu, budeme ručně řezat a odstraňovat. Každý, kdo chodí na Smrk, to jistě ocení. Po skončení závodu provádíme také úklid celé trasy a musím říct, že sbíráme hlavně staré odpadky po jiných návštěvnících hor, než po závodnících, takže vlastně vyčistíme celou hřebenovku z Malého Javorového až po Velký Javorník.

Výškový profil

Závod startuje ve 22 hodin, proč tak pozdě?

Není to z důvodu, že bychom tím chtěli být zajímaví, souvisí to opět s přírodou. Přechod přes vrcholové pasáže Smrku a Kněhyně je podle nařízení CHKO Beskydy možný jen do sedmi večer, a to z důvodu, aby nedocházelo k rušení klidu místní zvěře v nočních hodinách. Proto jsme start stanovili na pozdní večer tak, aby závodníci Smrkem a Kněhyní procházeli v nejvyšším počtu za denního světla.

Museli jste se ještě v něčem přizpůsobit ochráncům přírody?

Ano, termín závodu jsme museli přizpůsobit říji, tedy museli jsme vystihnout termín, kdy končí srnčí říje a začíná jelení říje. V tom nás navigovali myslivci.

Letos jste trasu závodu otočili, proč?

Největší problém pro nás byl převoz velkého počtu unavených a vyčerpaných závodníků z Třince zpět do Frenštátu. Dva roky jsme s tím bojovali, jak se dalo, a byla to největší slabina už tak extremního závodu. Letos jsme to otočili a budeme převážet čerstvé a odpočaté závodníky na start. Do cíle snad dojdou po svých a ti, co zhavarují na 95km trase, budeme sbírat autobusy na Ostravici, Čeladné a Trojanovicích. Předpokládáme že dvě třetiny startovního pole dojde pěšky nebo indiánským během. (úsměv)

Délkou a převýšením je trasa stejná?

Trasa v tomto otočeném směru z Javorového k Javorníku malinko nabrala na délce i převýšení. V konečném měření jsme se dostali k několika rozdílným hodnotám, ale v průměrech jsme se motali kolem čísla 90 až 95 km. Trasa je lepší v tom, že většina výstupových úseků je prudších a sestupy jsou pozvolnější. Nejdelší stoupání se paradoxně přesunulo z Lysé hory na Smrk. Stoupání z Krásné na Lysou horu přes Malchor má pouze 844 výškových metrů. Královnu Beskyd o 22 metrů porazil její soused Smrk. Nejdelší stoupání 866 výškových metrů bude na druhou nejvyšší horu severozápadních Karpat, beskydskou K2.

Závodníky přepravíte na start údajně extrémně dlouhým vlakem, kolik bude mít vagonů?

Ano a musím říct, že zajistit ho nebylo jednoduché. Byli jsme zaskočeni zájmem o vlakovou přepravu, počítali jsme s tím, že budeme převážet asi 2500 závodníků, ale nakonec o to měli zájem téměř všichni. Do Třince závodníky přiveze téměř půl kilometru dlouhá osobní vlaková souprava o 16 vagonech a 2 lokomotivách, jedna vepředu a jedna vzadu. To je v tomto závodu další extrém a na kolejích rarita.

Odkud přesně závod odstartuje?

Z třineckého nádraží se třítisícový dav vydá klidným a spořádaným pochodem na náměstí před KD Trisia, odkud bude závod po zazpívání hymny a za světel ohňostroje odstartován. Start je svou atmosférou jedinečný, slyšet zpívat třítisícový dav českou hymnu je zážitek.

Je možné se do závodu ještě přihlásit?

O závod je rok od roku větší zájem. Účastní se ho i týmy ze Slovenska a Polska. Nyní je zcela vyprodán, přihlásilo se do něj 3000 závodníků a další není možné z důvodu naplnění kapacity registrovat.

Závod se koná od 7. do 9. září. Start bude v Třinci a cíl ve Frenštátě pod Radhoštěm. Závodníky čeká přechod přes sedm beskydských vrcholů s převýšením 5430 m, což je víc, než při výstupu na druhou nejvyšší horu světa K2. Závodníci si tak na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je, zdolat osmitisícovku, ovšem bez rizika výškové nemoci z nedostatku kyslíku, pádu do trhliny nebo zasypání lavinou. To je myšlenka závodu – Vylez si svou K2 v Beskydech.