Tento týden vyjeli do ulic pracovníci frýdecko-místeckých technických služeb (TS), aby s kropičkou vybavenou dvoumetrovou přední skrápěcí lištou a užitkovou vodou osvěžili komunikace ve městě.

„Chlazení vozovek má příznivý účinek na asfaltový povrch a snižuje se tak i teplota vzduchu. Takovéto skrápění má především pozitivní vliv na snížení prašnosti a zvýšení vlhkosti vzduchu. Vozidlo má navíc vzadu trysku, ze které je možno v lokalitách se sníženým pohybem lidí vypouštět vodní mlhu," vysvětlil Jaromír Kohut, ředitel TS. Kropičku v akci měli možnost lidé zaznamenat například v ulicích T. G. Masaryka, Radniční, Frýdlantské, E. Krásnohorské, 8. pěšího pluku, 28. října, na Zámeckém náměstí, náměstí Svobody nebo v pěší zóně. „Věříme, že tímto způsobem přispějeme k tomu, aby se občané v parných dnech ve městě cítili lépe a svěžeji," dodal ředitel.

Ne každý může trávit slunečné počasí u vody. Dvanáctihodinovou pracovní dobu v kuchyni místecké restaurace si užívá s kolegy Ivan Červek. „Je to super v tom vedru. Odsávání máme sice zapnuté po celou dobu, ale i přesto jsme všichni splaveni. Dodržujeme hlavně pitný režim, aby se nám nezamotala hlava. Když náhodou máme minutku času, jdeme se nadechnout na čerstvý vzduch," poznamenal kuchař s tím, že jiné profese jsou na tom i hůř.

„Třeba zedníci, cestáři, traktoristé nebo řidiči kombajnů, ta vedra jsou nepříjemná pro všechny. Člověk si nevybere. Tedy, pokud jsme v práci. Volné dny v tomto počasí trávím nejraději u vody, studené pití, pohodička, relax," prozradil mladý kuchař.

Vysokými teplotami se nenechal rozhodit ani Jaroslav Dolenek, který z útrob svého vozu vynášel balíky. „Jezdit v tomto vedru je paráda, jelikož mám vypnutou klimatizaci," přesto se usmíval řidič spediční společnosti.

„Nemohu říci, že jsem si za těch sedm let na cesty v takovém počasí zvykl, ale snažím se to nějakým způsobem přecházet. Ideální je, když je zataženo a neprší. Těch patnáct stupňů bude tak akorát. Už musím běžet," omlouval se Jaroslav Dolenek a zmizel se zásilkou ve vchodě jednoho z domů.

Lékaři: Ve vedrech hlavně pijte. Jízdou na kole v poledne si můžete přivodit kolaps

Vedra dávají zabrat mnohým lidem, zdravotní komplikace mohou přinést i změny teplot a pokles tlaku, které by měly přijít v následujících dnech. Počet výjezdů moravskoslezských záchranářů se zvýšil až o patnáct procent.

Mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl uvedl, že na vedra a změny počasí se sice úplně připravit nedá, lidé by ale měli zavést šetřicí režim a snížit svalovou aktivitu. Doporučil, aby v horkých dnech zvážili míru fyzické zátěže a také její načasování ne přes poledne, kdy je teplota nejvyšší, ale třeba v ranních či večerních hodinách. Potřebné je přizpůsobit i způsob oblékání.

„Senioři mají často ve vedrech i několik vrstev oblečení, v pravé poledne jedou na kole do obchodu," popsal časté zkušenosti záchranářů Humpl. Zdůraznil, že lidé by také měli hodně pít, seniorům a dětem je vhodné tekutiny nabízet aktivně a přimět je k pití i v případě, že žízeň nepociťují.

„Vysoké teploty mohou přispívat také ke zhoršení chronických obtíží, s nimiž se postižený léčí, jako jsou srdečně cévní choroby, epilepsie, diabetes a řada dalších, postižení pak v souvislosti s tím mohou zkolabovat," upozornil Humpl. Prudká změna teplot například po bouřkách může být u chronicky nemocných lidí příčinou křečových stavů.

Primářka oddělení všeobecného praktického lékařství Městské nemocnice Ostrava Marta Pískovská doporučuje především seniorům a dětem vyhýbat se v horkých dnech pobytu na přímém slunci, zajistit dostatečný příjem tekutin alespoň dva až tři litry za den. „U osob fyzicky pracujících a u sportovců je třeba polovinu tekutin hradit mineralizovanými nápoji. Opatrnost je třeba při konzumaci tučných jídel a lahůdkářských výrobků salátů, krémů, zákusků-, v nichž může v horkém počasí docházet k rychlému množení bakterií a následně střevním potížím. V horkém počasí je lépe se takovým potravinám vyhýbat," radí primářka.

Internista Vítkovické nemocnice Vladimír Jetmar tvrdí, že ideální teplota nápojů v teplých dnech je okolo jedenácti stupňů Celsia. „Studenou tekutinou si zbytečně zatěžujeme žaludek," vysvětlil lékař.

Jak správně ve vedrech nastavit klimatizaci?

Internista Vítkovické nemocnice Vladimír Jetmar uvedl, že maximální rozdíl mezi teplotou venkovní a uvnitř klimatizované místnosti by neměl přesáhnout šest až osm stupňů Celsia. Vyšší rozdíly škodí jak zdravým, tak nemocným lidem.

„Vzduch z klimatizace je navíc suchý a dráždí sliznice. Při vyšších teplotních rozdílech je pak organismus při přechodu mezi teplým a studeným prostředím vystaven teplotnímu šoku, pak můžeme počítat s angínou, nachlazením, bolestmi zad a krku," vysvětlil Vladimír Jetmar.

Eduard Ježo ze Zdravotního ústavu Ostrava dodal, že novela nařízení vlády z letošního 1. dubna nově stanovuje, na kolik stupňů může klimatizace ochlazovat pracovní prostory. Měly by tak skončit spory v kancelářích a na dalších společných pracovištích kolem nastavení teploty klimatizační jednotky. Klimatizace na pracovištích s minimální pohybovou aktivitou, to znamená v kancelářích, velínech, laboratořích, by měla být nastavena na 24,5 stupně Celsia plus minus dva stupně. Tam, kde je práce vsedě spojená s lehkou manuální prací, jde třeba o řízení osobního auta, přesouvání lehkých břemen, práci pokladních a podobně, by měla být klimatizace nastavena na 23 stupňů opět s tolerancí dvou stupňů nahoru nebo dolů.

Klimatizace by se měla také pravidelně čistit. „Kancelářský provoz není příliš špinavý, tam stačí vzduchotechniku čistit co dva roky. V autech je dobré klimatizaci zkontrolovat před každou sezonou. Ze znečištěných filtrů se mohou šířit plísně," konstatoval Ježo.