Možná složitější než rozmotat pověstný gordický uzel bude nalézt řešení, jak utlumit hornictví ve zdejším regionu a vyřešit, co se zhruba 14 tisíci zaměstnanci dolů a zhruba stejným počtem zaměstnanců firem na těžbu navazujících.

Celá situace se vyhrotila zejména poté, co vlastníci těžební společnosti OKD navrhli vládě uzavření Dolu Paskov už o rok dříve, než původně plánovali, tedy na konci příštího roku, nebo jeho převedení na stát.

Tripartita

Situací se včera na svém zasedání v Ostravě zabývala Rada hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje (tripartita). Její členové se shodli v jednom: „Chceme prosadit pokračování těžby pod křídly státu."

Raději na mzdy než na dávky

Podle hejtmana Miroslava Nováka jsou metody, jak toho dosáhnout, různé.

„Když se podíváme do Polska, kde i při stávajících cenách uhlí a odbytové krizi, která na trhu s uhlím je, vidíme, že se dá těžit. Samozřejmě se státní subvencí. To je podle mého mínění řešení, které zajistí sociální stabilitu i energetickou nezávislost nejen regionu, ale celé republiky. Musíme si ale uvědomit, že ukončení těžby vždy něco stojí," uvedl jednu z nich.

A dodal, že je lépe investovat prostředky ze státního rozpočtu do vytěžení zásob a na mzdy horníků než do sociálních programů pro nezaměstnané havíře, které mají krátkodobý efekt.

„Nebyly by to ale peníze, které by směřovaly k vlastníkům OKD," podotkl.

Rovněž vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Jiří Cienciala míní, že je třeba usilovat o udržení těžby, protože to bude zřejmě nejlevnější a nejúčinnější řešení z pohledu zaměstnanosti.

„Na každé místo na šachtě jsou vázána dvě až tři místa v subdodavatelských firmách," vysvětlil. Prodloužením těžby alespoň o pět let by vláda získala čas na postupné utlumování hornictví a také řešení sociální otázky. Tedy co s horníky, kteří přijdou o práci a nebudou ještě v důchodovém věku. O tom, že to nebude jednoduché, svědčí i slova předsedy odborů Dolu Paskov, Rostislava Paličky.

Snížení kupní síly

„Dnešní horník má v průměru 47 let a v dole odpracováno 20 až 25 let. Vzhledem k jejich zdravotnímu stavu pro ně práce u pásu ve výrobě nepřichází v úvahu," naznačil, že montážní závody, které nyní nejčastěji zaplňují průmyslové zóny, všelékem na nezaměstnanost většího množství bývalých důlních pracovníků rozhodně nebudou.

Navíc by podle něj došlo v regionu i k výraznému snížení kupní síly, protože průměrný hrubý plat horníka na Paskově je nyní 33 tisíc korun. A vzhledem k vyššímu věku nelze počítat ani s masovými rekvalifikacemi.

„Když si ten člověk udělá rekvalifikaci a přijde do firmy, kde oni zjistí, že není zdravotně způsobilý, tak jsou to jenom vyhozené peníze," míní Palička a dodává, že odcházející havíři se nejčastěji uplatňují v údržbě nebo ostraze.

Hledání řešení

Najít řešení tedy rozhodně nebude jednoduché ani rychlé. O vážnosti situace svědčí i to, že zítra se ve stejné záležitosti chystá na Karvinsko ministr průmyslu Jan Mládek a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.