Majitel chovné stanice psů v Lískovci u Frýdku-Místku Petr Žiška čelí nařčení, že údajně týrá pejsky. „Už jsem o tom taky slyšela. Ti pejsci tam prý žijí v hrozných podmínkách. Doslechla jsem se, že jsou v klecích natěsnaní na sebe jako sardinky. Někteří psi tam už taky uhynuli. Podle mě se jedná o hyenismus. Měli by mu tu jeho živnost okamžitě zakázat," prohlásila rázně místní žena, která nechtěla být jmenována.

DENÍK INFORMOVAL O PŘÍPADU ZE SLOVENSKA: Nepochází vaše čivava z klecového velkochovu?

Andrea Dunová se zachráněnou čivavou.

Region - Několika zbídačeným čivavám zachránili život lidé, kteří je vykoupili z velkomnožíren. U dalších přišla veterinární péče příliš pozdě. Všechny týrané čivavy jsou fenky a v množírnách byly v drátěných klecích byly drženy pouze za účelem plození štěňat. Ta z nich chovatelé vyjímali zásadně pomocí císařských řezů, často prováděných neodborně.

Havířovská terapeutka Andrea Dunová, která léčebné metody aplikuje i u zvířat, tvrdí, že na zvířatech je patrné i trýznivé zacházení: mají zlomené nebo vykloubené nohy nebo poraněné oči, některé neslyší a vesměs mají vylámané zuby, jak se snažily z klecí vykousat.

„Nejsem žádná aktivistka, ale tohle se mě dotklo takovým způsobem, že o tom nelze mlčet. Na pracovní cestě na Slovensko mě známá požádala, abych jí v množírně vyzvedla pět fenek. Do té doby jsem neměla tušení, jak se čivavy chovají. Pohled na množírnu mě doslova vyděsil. Fenky jsou tam drženy v klecích, nemají pohyb, neznají venkovní prostředí, křiví se jim kosti, trpí klouby a po opakovaných porodech jsou doslova zbídačené a na pokraji života."

O několik čivav se teď stará u sebe doma. „Zajistili jsme jim péči veterináře, který se také nestačil divit, čím vším fenky prošly. Bohužel, nepodařilo se je zachránit všechny," dodala Dunová.

Havířovský veterinář Zbyněk Horák Deníku potvrdil, že fenky byly v chovu ošetřovány neodborně. „Císařský řez byl u některých veden v místech, kde se běžně neprovádí. Fenky měly zdevastované dělohy i střeva, zanícené rány, vnitřní krvácení a jejich celkový stav svědčí o neodborném způsobu péče," řekl veterinář při kontrole jedné z operovaných čivav.

Provozovatelé množíren těží ze zájmu trhu o malé domácí psíky. Aby poptávku uspokojili, produkují štěňata ve velkochovu.

„Zatímco o psy se ještě jakž takž starají, aby u nich zajistili plodnost, fenky mají doslova na produkci. Ty, které nepřežijí, nahrazují dalšími. Protože lidé chtějí co nejmenší čivavy, nechávají se rodit i fenky, které nemají doporučenou váhu," tvrdí Andrea Dunová.

Dodává, že v úděsných podmínkách chovu se těmto chovatelům nemůže dařit produkovat zdravá štěňata.

„Do prodeje jdou jen ta nejzdatnější, ostatní je odpad, který se likviduje. My máme fenky ze slovenské množírny, ale podobné jsou i v tuzemsku. Lidé by měli věnovat velkou pozornost, z jakého chovu si štěně vybírají, měli by chtít vidět rodiče, případně se poradit s veterinářem nebo zkušeným chovatelem," doplnila Dunová.

Videoreportáž najdete ZDE

Kdo to je?

„Toho Petra Žišku, který má ty psy týrat, shodou okolností znám. Žije v Řepištích. Chodil jsem s ním do školy. Je jen o pár roků starší než já. Vím o tom, že má chovnou stanici na psy. Na první pohled vypadá hrůzostrašně. Sbité plechové kóje, ve kterých má přes sto psů, které mu tam hlídá nějaký Slovák. Jestli ty psy týrá, to ale opravdu nevím. Podle mě má tu stanici jako vedlejšák. Kdysi to měl v rodinném baráku, kde to měl pěkné, dokonce vykachličkované," řekl jeden z místních podnikatelů, který nechtěl být jmenován. „V naší obci se mají týrat pejsci? O tom teda vůbec nic nevím. A jak bych s takovými lidmi, kteří chovají psy, jenže nemají na to podmínky, zatočila? Okamžitě bych jim ty psy odebrala a napařila pořádnou pokutu," přemýšlela prodavačka z večerky v Lískovci.

„O tom údajném týrání psů opravdu nic nevím. Obecně ale můžu říct, že bych každého, kdo týrá zvířata, potrestal stejným způsobem. Na řadu by určitě přišly fyzické tresty, takový člověk si nic jiného nezaslouží. Namístě by byl i finanční postih," dodal šedesátiletý Jan Jirnych z Lískovce.

Brání se nařčení

Redakce chovatele ve stanici nezastihla. Dovolala se mu ovšem na jeho mobilní telefon s tím, aby se k celé záležitosti mohl vyjádřit.

„Důrazně říkám, že žádné psy rozhodně netýrám. To před deseti dny prokázalo i šetření krajské veterinární správy, podle které byl každý pes po zdravotní stránce v pořádku. Nechovám jenom čivavy, ale také jorkšírské teriéry, jezevčíky, srnčí ratlíky a křížence. Ještě bych chtěl zdůraznit, že psy mám rád a nikdy bych jim neublížil. I když je prodávám, rozhodně z toho nezbohatnu. Je to spíše takový můj koníček," bránil se Petr Žiška, podle kterého kauzu uměle vyvolal jeden jeho známý, se kterým měl problémy.

„Řekl mi, že se pomstí. Nečekal jsem ovšem, že to bude takovým způsobem," zamyslel se Petr Žiška. Magistrát potvrdil, že kvalita chovu psů je plně v kompetenci veterinární správy.

Kontrola

„V naší kompetenci je možná kontrola ze strany živnostenského úřadu, případně kontrola, která se týká poplatkové povinnosti za držení psa. Mohu potvrdit, že jsme dostali podnět, že zmíněný podnikatel údajně provozuje chov psů přinejmenším podivným způsobem. Na základě toho byla zahájena živnostenská kontrola, která prověřuje, zda došlo k porušení živnostenského zákona. Dotyčný byl vyzván k součinnosti při kontrole. Kontrola stále probíhá, její závěr nelze předjímat," prozradila tisková mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Matějíková.

Poplatky

Co se týká přihlašovací povinnosti psů, jejich očipování a následného placení poplatků, pak ve Frýdku-Místku platí poplatek ze psů držitel psa a držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území statutárního města Frýdku-Místku. „Zmíněný podnikatel ale nemá trvalý pobyt ve Frýdku-Místku, proto je povinen platit poplatky ze psů v místě svého trvalého bydliště. Pokud by se jednalo o podnikatele s trvalým pobytem ve Frýdku-Místku, pak by bylo v naší kompetenci provést místní šetření, což znamená prošetřit na místě, jak se věci mají. Zjistit přesný počet psů a za pomoci městské policie, která má čtečky čipů, ověřit, zda jsou všichni psi očipovaní a zda jsou řádně přihlášeni. Pokud by se vyskytly nesrovnalosti, byla by věc projednána ve správním řízení, ve kterém by mohla být uložena pokuta až do výše padesáti tisíc za nesplnění ohlašovací povinnosti," uzavřela Jana Matějíková.