„Předváděčky ‚frčí' stále. Možná jen přibylo příbuzných postižených seniorů, kteří viděli film Šmejdi, případně si zjistili potřebné informace na internetu či v novinách a jsou tak lépe poučeni, jak postupovat. Ještě bych ráda dodala jeden zajímavý postřeh: Když jsme loni dělali cyklus přednášek s Českou obchodní inspekcí (ČOI) k filmu a předváděčkám, zájem měly spíše mladší ročníky než senioři. Často jsme se ale setkávali s názorem, že žádné informace nepotřebují. Jak ukazuje praxe, opak je pravda," říká Marcela Reichelová, předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska.

Mají novou fintu

Sortiment, který je při předváděčkách nabízen, se podle šéfky moravskoslezských obránců spotřebitelů příliš nemění. „S úpravou zákona ale firmy mění způsob, jak na předváděčky lidi zvou. Je to často spíše osobním kontaktem, buď telefonicky, nebo oslovením na ulici, pod záminkou ankety a následné výhry," vysvětlila Marcela Reichelová.

„Letáky s pozvánkou na předváděčky už lidé ve svých schránkách nenacházejí. Jejich pořadatelé totiž musí nově dopředu ČOI o akci informovat. Takže nahlásí několik akcí, obchodní inspekce ale nemá tolik inspektorů, a než se zorientuje, je po předváděčce," doplnila Marcela Reichelová.

Za první dva a půl měsíce letošního roku se na poradny obránců spotřebitelů obrátily v našem kraji zhruba tři desítky postižených z předváděček. „V jednom případě například vnutil prodejce na předváděcí akci staré paní zboží za padesát tisíc korun. Když to zjistila rodina, nemeškala, okamžitě napsala odstoupení od smlouvy a poslala ho firmě i jednatelce (na jinou adresu). Taktéž zabalila a odeslala zboží. Odstoupení si jednatelka převzala, ale zboží se vrátilo zpět. Rodina se přišla proto zeptat, jak má postupovat," popisuje konkrétní případ Marcela Reichelová.

Jak postupovat?

Obecně podle ní platí, že spotřebitelé mají při nákupu na předváděcí akci, až na určité výjimky, právo odstoupit od kupní smlouvy bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce do čtrnácti dnů od převzetí zboží.

„Naše organizace doporučuje odstoupení i zboží zaslat doporučeně s dodejkou. Prodávající musí spotřebitele na toto právo písemně upozornit a předat mu i vzorové odstoupení od smlouvy, které spotřebitel k odstoupení může využít nebo nemusí. V případě odstoupení od smlouvy si strany smlouvy vracejí navzájem poskytnutá plnění spotřebitel ve lhůtě čtrnácti dnů od odstoupení prodávajícímu zboží a prodávající ve stejné lhůtě spotřebiteli peníze způsobem, jakým je on sám zaplatil. Podnikatel není povinen vrátit peníze dříve, než mu spotřebitel vrátí zboží, nebo alespoň prokáže, že zboží odeslal," vysvětlila Marcela Reichelová. Příbuzní spotřebitelky podle ní využili tohoto práva a za spotřebitelku od smlouvy písemně odstoupili a vrátili zboží, přesně tak, jak ukládá zákon.

Často se ale stává, že firma zboží nepřevezme a pošta jej vrací zpět odesílateli. V takovém případě obránci spotřebitelů doporučují zboží raději převzít, aby se někde nezatoulalo. „Pokud bylo vše posláno doporučeně s dodejkou, má spotřebitelka doklad o tom, že měla snahu zboží vrátit," upozorňuje Marcela Reichelová.

Podle ní se na našem trhu stále vyskytuje řada podvodných firem prodávajících zboží tímto způsobem. Zboží bývá často nekvalitní a předražené, a přestože zde existuje zákonné právo na odstoupení od smlouvy, podstupují spotřebitelé nemalé riziko, že jim zaplacené částky nebudou vráceny a budou je muset vymáhat soudní cestou, jelikož se jedná o občansko právní spor.

ČOI radí: předváděčky raději ignorujte

Česká obchodní inspekce (ČOI) v průběhu uplynulého roku přijala celkem 584 podání spotřebitelů, kteří se cítili jednáním pořadatelů předváděcích akcí poškozeni. Následná šetření prokázala ve 181 případech oprávněnost podnětu, případně kontrolní pracovníci zjistili, že kontrolovaný subjekt porušil právní předpisy jiným způsobem.

„Z celkového počtu 365 kontrol bylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů při 262 kontrolách. Nejčastěji bylo při provedených kontrolách zjišťováno porušení povinností, stanovených prodávajícímu zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Převážnou část zjištěných porušení tohoto zákona (téměř 72 procent) přitom představovalo prokázané používání některé z forem nekalých obchodních praktik, a to včetně agresivních. Jednalo se například o uvádění nepřesných či dokonce nepravdivých údajů o nabízených výrobcích nebo zájezdech, jejich ceně a podmínkách, za kterých je lze zakoupit, a neposkytování řádných informací o právu spotřebitele písemně odstoupit od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání v zákonem stanovené lhůtě bez udání důvodu a bez jakékoliv sankce," informuje ve své tiskové zprávě ČOI. Za prokázaná porušení obecně závazných právních předpisů bylo kontrolovaným osobám v průběhu roku 2013 pravomocně uloženo 172 pokut v celkové výši 21 milionů korun.