A přišli na to, jak částečně situaci zlepšit. Zatímco ministr životního prostředí oznámil, že dá k dispozici dalších 20 milionů korun (dalšími dvaceti přispěje do společného balíku kraj) na dotace, které by měly lidi v kraji motivovat k nákupu moderních kotlů na tuhá paliva a biomasu, ministr zdravotnictví závěry svého zkoumání vlivu znečištěného ovzduší na Těšínsku shrnul do konstatování, že kvalita ovzduší má na člověka vliv pouze z 20 procent.

„Největší vliv na zdravotní stav má životní styl každého jedince. Z dvaceti procent jej pak ovlivňuje kvalita životního prostředí a zbytek jsou genetické predispozice,“ řekl na setkání s novináři v kavárně Noiva Leoš Heger. Odvolával se přitom na studie a analýzy Světové zdravotnické organizace.

Jak tedy řešit skutečnost, že ačkoli evropské regulativy povolují maximální počet smogových dnů na 35 v roce, toto množství právě v Českém Těšíně překročili už v březnu? Na to nikdo z odpovědných lidí na setkání pracovní skupiny ustavené pro řešení nevhodné situace z hlediska kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, odpovědět nedokázal.

Že Český Těšín za loňský rok suverénně vede tabulku znečištění prachovými částicemi, které ohrožují zdraví lidí, s počtem 127 dní, což je více než třetina dní v roce, nechává ministra zdravotnictví chladným. Pro srovnání centrum Třince, kde jsou velké železárny, se umístilo „až“ na 22. místě s dvaasedmdesáti zdraví nebezpečnými dny.

„Zdravotní problémy místních lidí pramení z jejich nezdravého životního stylu. Jen špatné ovzduší na to nemá takový vliv, jaký se mu občas přičítá,“tvrdil ministr zdravotnictví. 

V Českém Těšíně se jednalo o tom, jak zlepšit stav ovzduší v tomto regionu. V pracovní skupině nechyběli ani ministři zdravotnictví a životního prostředí. Je to pravda. Bohužel

Starosta Vít Slováček přiznal, že jej slova ministra Hegera překvapila. Nicméně uznal, že tvrzení, která z ministrových úst zazněla, vycházela z podložených studií. „Takže se můžeme bavit pouze o tom, zda jsou udělány dobře, nebo špatně. Ty studie, tak jak řekl pan ministr, skutečně ukazují, že daleko větší vliv na naše zdraví než stav ovzduší, má životní styl. Jsme holt v průmyslovém kraji, kde lidé hodně a tvrdě pracují, zatímco třeba na jižní Moravě žijí více v souladu s přírodou. Je tedy jasné, že zdejší lidé tím asi budou nějak poznamenáni,“ konstatoval Vít Slováček.

Také Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě s ministrem souhlasí.„Má určitě pravdu v tom, že životní styl má dominantní vliv na zdravotní stav člověka. Ovzduší je dispozice nucená, kdežto životní styl je volba. Tento parametr tedy člověk může sám o sobě ovlivnit,“vysvětlil¨Bílek 

Podle starosty Víta Slováčka město pro zlepšení stavu ovzduší udělalo vše, co mohlo. „Odvedli jsme tranzitní dopravu z centra města, zobousměrnili jsme most přes hraniční řeku ve Střelniční ulici a pozitivní je také to, že celé území města je až na drobné výjimky plynofikováno. A souhlasím, že je to stále málo. Ovšem teď jeď je na tahu stát, město už víc udělat nemůže,“ říká starosta Českého Těšína.

Peníze na ozdravné pobyty

Za úspěch považuje to, že se podařilo vysvětlit ministerským úředníkům, že místní děti potřebují jezdit na ozdravné pobyty, protože i když Český Těšín nemá těžký průmysl, ovzduší ve městě znečišťují průmyslové podniky třeba z nedalekého Třince nebo z Polska. A zejména děti v důsledku toho často trpí respiračními chorobami. „Náměstek ministra životního prostředí nás ujistil, že podmínky pro získávání dotací na ozdravné pobyty byly upraveny. Naše školy by tedy už měly mít možnost dosáhnout na peníze, z nich by financovaly ozdravné pobyty,“ vysvětlil Slováček.

A jak je spokojen se závěry návštěvy ministrů? Má prý radost už z toho, že se ministerstvo o problémy tohoto regionu v posledním půl roce tak intenzivně zajímá.„Už to je pozitivní. Samozřejmě je toho hodně, co by se ještě dalo zlepšit, Je třeba si říci, co je reálné, ale vždy to bude o kompromisu,“ tvrdí Slováček.