VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bunkry – chlouba i smutná část naší novodobé historie

Ostrava – Snad všichni o nich slyšeli, mnozí je viděli, další je chtějí detailněji poznat, někteří by se do nich nejraději nastěhovali. Řeč je o bunkrech z období první republiky, které se táhnou od Bohumína přes Ostravu až na Opavsko a dále.

23.9.2012 1
SDÍLEJ:

Na pochod po linii československého opevnění se vydalo více než 150 lidí, pro které organizátoři připravili zajímavý program.Foto: Deník/Jaroslav Perdoch

Ve třicátých letech minulého století byly jejich osádky připraveny odrazit útok fašistického Německa, kterému v té době patřila část území našeho nynějšího souseda – Polska. Kvůli mnichovskému diktátu ze září 1938 však pevnosti bez boje padly rukou nepřítele. A právě této smutné kapitole našich dějin byla věnována víkendová akce Slezského zemského muzea, které pro zájemce připravilo pochod po linii českoslovenkého opevnění, a to od Ostravy-Antošovic až po Darkovičky.

Pochod

Je krátce před 14. hodinou. V Ostravě-Antošovicích se scházejí účastníci pochodu. Někteří mají na sobě uniformy – moderní i historické repliky. Jsou zde rodiče s malými dětmi i důchodci s batůžky. Minimálně 150 lidí.

Náš průvodce Jiří Hořák z Areálu čs. opevnění Hlučín-Darkovičky dává pokyn a my vyrážíme. Před sebou máme prohlídku čtrnácti opevnění s označením MO-S 6 až MO-S 19. Nejznámější je poslední z nich – pevnost Alej v Hlučíně-Darkovičkách, která patři k nejlépe zrekonstruovaným v republice.

Vzpomínka

„Ta akce je taková pietní vzpomínka. Vzdáváme tím hold všem, kteří byli v roce 1938 ochotni položit své životy za obranu vlasti. Je to také forma uznání stavitelům, za to, že během krátké doby dokázali taková opevnění postavit," říká úvodem Hořák s tím, že tato akce se letos koná již pojedenadvacáté. U každého z bunkrů zasvěceně vypráví o počtu mužů tvořících osádku, o zbraňovém vybavení i tloušťce železobetonových stěn.

Jen málokterý kluk si nechal ujít možnost zamířit pevnostním kulometem na cíl v terénu.

Následné dotazy přítomných jasně ukazují, že se na pochod vydali lidé, kteří vědí, o čem mluví. „Mám rád takové akce. Jsou na nich pouze ti, kteří se o danou problematiku zajímají. Žádné nucené exkurze, které se jen musejí protrpět," říká jeden z účastníků – Zdeněk Janiurek z Ostravy. Během přibližně osmikilometrového pochodu diskutuje s průvodcem i dalšími lidmi nejen o pevnostech, ale také o způsobu případné obrany.

Vymakané

Všichni se shodují, že linie byla až neskutečně propracovaná. Opevnění se navzájem kryla kombinovanou palbou. „I kdyby útočící jednotky vyřadily jednoho či dva sousedy, linie by nebyla narušena," vysvětluje Hořák a dodává, že významnou roli by sehrály i překážky vybudované v terénu. „Bylo to opravdu vymakané," uznale pokyvuje hlavou průvodce.

Nadšenci

Mezi účastníky pochodu je také Jaroslav Krč z Hlučína, který dělal průvodce u několika prvních ročníků. „Co se za tu dobu změnilo? Historicky samozřejmě nic, to je dané. Nové je to, že se lidé začali o opevnění více zajímat, a dokonce se našli i takoví, kteří se pustili do jejich oprav. A to je skvělé," říká Krč.

Většinou jde o nadšence, kteří bunkry mají v nájmu a na vlastní náklady a bez jakýchkoliv dotací se je snaží rekonstruovat. U jedné z pevností takovou skupinu potkáváme. „Je to opravdu o nadšení. Baví nás to. Problémy nám ale dělají zloději. Zrovna nedávno se k nám vloupali. Jde jim o železo," dozvídáme se. Část bunkru je přístupná. Vzniklo zde malé muzeum. Za prohlídku se neplatí, kdo chce, může do kasičky vhodit libovolný příspěvek na další práce.

Zájemci si některé bunkry mohli prohlédnout i zevnitř. Lákadlem byly zejména kulomety, o kterých zasvěceně vyprávěl průvodce Jiří Hořák (vlevo).

Podobných bunkrů, které si někdo vzal pod ochranná křídla, je v obranné linii více. Dát je do pořádku však představuje dlouhodobý a téměř nadlidský úkol. Přesto se o to snaží.

Během trasy se od průvodce dozvídáme řadu zajímavých informací. Například o komunikaci mezi jednotlivými sruby a velením, o způsobu ochrany před chemickým útokem nebo výběru vojáků. „Nemohl tam být každý. Podmínky byly přísné," vysvětluje Hořák s tím, že vojáci museli mít československou národnost, a „státní spolehlivost" jejich rodin byla prověřována až do třetí generace.

Akce za průtrže mračen končí u chlouby zdejší linie – rekonstruovaného pěchotního srubu Alej v Hlučíně-Darkovičkách. Je za námi více než čtyřhodinový pochod, který znamenal nejen příjemnou procházku…

Autor: Jaroslav Perdoch

23.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kdysi proslulý Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm již léta chátrá. Nyní svitla naděje, že by se z něj mohlo stát opět vyhledávané místo.

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Ilustrační foto.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

Plánovaná silnice u Nebor čelí dalším problémům

Už na podzim by se řidiči měli projet po novém obchvatu Třince. Přípravy navazujícího úseku z městské části Nebory do Třanovic se však zadrhly.  

Stát přispěje lidem v Dolní Lomné na domovní čistírny odpadních vod

Dolní Lomná O dotace na domovní čistírny odpadních vod v obcích, které rozdá Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, je velký zájem. Vyčleněné peníze byly vyčerpány čtyři měsíce před stanoveným termínem.

Auto narazilo do mostního zábradlí, spolujezdkyně utrpěla vážná zranění

Vážné následky měla včerejší dopravní nehoda, která se stala poblíž Morávky. Auto tam narazilo do zábradlí mostu.

Tříčlenné týmy si to rozdají v nošení bečky piva

Mosty u Jablunkova – Rok se s rokem sešel a je tu opět akce s názvem Karpatský šerpa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení