Druhým dnem pokračovalo v úterý 17. září u Okresního soudu v Novém Jičíně hlavní líčení s deseti obžalovanými v případu tragédie z 8. srpna 2008, kdy po nárazu mezinárodního rychlíku do právě zřícené konstrukce mostu zemřelo osm lidí a 95 cestujících utrpělo zranění, mnozí z nich vážná.

VŠE O SOUDNÍM PROCESU NAJDETE TAKÉ V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ DENÍKU

Úterý patřilo zejména otázkám na Jiřího Studničku, který se svým kolegou vypracoval znalecký posudek, ve kterém stanovil možné příčiny zřícení konstrukce. „Nedá se jednoznačně říci, co bylo příčnou zřícení podpůrné konstrukce a mostu. Byl to řetězec několika věcí, které k tomu vedly," odpověděl na jeden z dotazů obhájců obžalovaných Jiří Studnička.

Jediná žena mezi obhájci připomněla, že znalec uvedl, že prvky podpůrné konstrukce nebyly ukotveny a zavětrovány. „Kdyby byly zavětrovány a ukotveny, co by se dělo? Jaká by nastala situace?," tázala se advokátka. „Situace by se zlepšila," odvětil znalec a pokračoval: „Pomocí toho zavětrování ta konstrukce dostane větší tuhost a je odolnější proti působení vodorovných sil," vysvětlil Jiří Studnička. Na otázku, zda by byl rozdíl v tom, pokud by bylo použito jen jedno opatření – zavětrování či ukotvení do panelu, nebo obojí, znalec odpověděl, že každé opatření by přispělo.

Na řadu otázek nedokázal odpovědět ani znalec Studnička, například na to, co asi dělaly nohy podpěr při samotném pádu mostu. Společně s kolegou, který mu pomáhal vypracovat znalecký posudek, ale dospěli k tomu, že konstrukce s mostem padala na stranu a ještě do boku. Později Jiří Studnička doplnil, že se konstrukce nachýlila směrem k Bílovci a Přerovu.

Když jeden z obhájců, Radek Ondruš, předložil znalci nákres toho, jak měla být upevněna použitá podpůrná konstrukce NTP 100 do betonového základu a zavětrována, Jiří Studnička řekl, že to vidí poprvé. „Určitě to takto na stavbě provedeno nebylo," poznamenal a později podotkl, že se v praxi nesetkal s použitím takového podpůrného systému. „Jsme zvyklí, že se používá soustava PIŽMO, která je mnohem mohutnější a bytelnější. Tyto trubkové podpěry se v oboru ocelových mostů prakticky nevyskytují. Znám to jenom jako podpěry betonových konstrukcí při betonování," uvedl znalec Studnička a na dotaz obhájce Ondruše, zda bylo možno na typ mostu ve Studénce naprojektovat podpůrnou konstrukci PIŽMO, odpověděl, že určitě.

I když jsou podpory NTP 100 na první pohled subtilnější než běžněji používané, jejich použití Jiří Studnička nevyloučil, ale upozornil, že byly nadimenzovány na hranici únosnosti. „Za předpokladu, že by konstrukce byla v geometrickém stavu dokonalém, že by se měřilo a hlídalo, že bude skutečně svislá, pak by vyhověly. Ale protože tento ideální stav se těžko zajišťuje a deformace se tady hlídaly jen pohledem, tak už tam nebyla rezerva…," doplnil Jiří Studnička s tím, že používání systému PIŽMO je obvyklejší. V průběhu líčení rovněž zaznělo například to, že hmotnost betonové desky na mostě se oproti projektu zvýšila z původních 363 na 491 tun. „V řetězci všech nedostatků mohlo mít vliv i toto," sdělil znalec.

Hlavní líčení případu, ve kterém obžalovaným hrozí až desetileté tresty za obecné ohrožení, pokračuje ve středu.