Kliknutím zvětšíteOdpověď na tuto otázku hledáme spolu se čtenáři v letní hlasovací soutěži Deníku. Minulý pátek jsme vám stručně představili všech padesát nominovaných osobností z jednotlivých kategorií, které jsou: 1) Sportovci; 2) Osobnosti kultury; 3) Vědci, myslitelé a lékaři; 4) Bojovníci za svobodu; 5) Osobnosti veřejného života.
Dnes se už podrobněji podíváme na poslední desítku, ze které může vybírat v hlasování na www.msdeník.cz své favority pro závěrečné velké finále. Které tři osobnosti se díky vašim hlasům probojují do finálové patnáctky, ze které pak vzejde na konci prázdnin celkový vítěz? Hlasování pro osobnosti pátého kola – OSOBNOSTI VEŘEJNÉHO ŽIVOTA – bude na webu probíhat od dnešní dvanácté hodiny až do příštího čtvrtku rovněž do dvanácti hodin.
O celkovém vítězi soutěže Nej osobnost kraje pak v závěru léta rozhodnou čtenáři Deníku už nejen pomocí hlasování na internetu, ale i přes papírové kupony, které v novinách několikrát otiskneme. Věříme, že vám tato letní soutěž přinese nejen hodně zábavy, ale i zajímavých informací o lidech, kteří mohou mít do jednoho napsaný před jménem titul výrazná osobnost Moravskoslezského kraje.
1) Leopold Bauer (1872 – 1938)
Patří k nejvýznamnějším evropským architektům. Narodil se 1. září 1872 v Krnově, vystudoval v Krnově (Jägerndorf) gymnázium, v Brně pak průmyslovou stavební školu. Později absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni. Stýkal se s lidmi, kteří vytvořili manifest Vídeňské secese. Již jako mladý architekt byl autorem mnoha pozoruhodných stavebních projektů. Například v Krnově postavil hotel Tiroler (Slezský domov), v roce 1933 tělocvičnu. Podílel se na přestavbě Wenzelidesova zámku v Linhartovech, projektoval Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku. Jeho největším dílem je ovšem opavský obchodní dům Breda & Weinstein, u kterého spolupracoval s architektem Juliem Lundwallem. Šlo o jedinečnou stavbu a autoři přiznávali, že se nechali inspirovat pracemi amerických architektů. V Opavě se stavěl podle jeho návrhu kostel svaté Hedviky, který ale nikdy nebyl dokončen.
2) Jiří Hanzelka (1920 – 2003)
Spolu s Miroslavem Zikmundem jsou největšími českými cestovateli. Jiří Hanzelka se narodil na Štědrý den roku 1920, otec pracoval v Tatře Kopřivnice. Na Vysoké škole obchodní se seznámil s Miroslavem Zikmundem a rozhodli se pro cestování. Firma Tatra jim zapůjčila automobil. Projeli
v letech 1947 až 1950 Afriku a Jižní Ameriku a navazovali válkou zpřetrhané obchodní styky. Druhá cesta (1959 – 1964) byla ryze vědecká. Projeli Blízký východ, Nepál, Sumatru, Japonsko a Sovětský svaz. Na Sibiři vznikla kritická Zvláštní zpráva č. 4, která rozzuřila vládce SSSR Leonida Brežněva. Hanzelka později podepsal Chartu 77 a díla cestovatelů byla vyřazena z knihoven. Po roce 1990 získali řadu vyznamenání. Ve Zlíně byla otevřena stálá expozice výstavy S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly. Jiří Hanzelka zemřel 15. února 2003
3) Karel Engliš (1880 – 1961)
Karel Engliš byl jedním z nejvýznamnějších národohospodářů meziválečného období. Narodil se 17. srpna 1880 v Hrabyni u Opavy. V Praze vystudoval práva a národohospodářství v Mnichově. Po vzniku Československa byl několikrát ministrem financí, v letech 1934 až 1939 se stal guvernérem Národní banky. Engliš patřil k hlavním tvůrcům finanční politiky státu. Prosadil radikální reformu daňového systému, čímž dosáhl transparentnosti státního rozpočtu. Československá koruna proto patřila v meziválečném období k nejstabilnějším světovým měnám. Jeho modernost lze doložit i tím, že prosazoval monetaristickou politiku Miltona Fridmana, která se začala praktikovat teprve v 70. letech minulého století. V roce 1948 ho komunisté zbavili všech funkcí, vypověděli ho z Prahy do Hrabyně, nedostával důchod ani potravinové lístky. Zemřel v červnu 1961.
4) Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)
Byl to kněz, filozof a tvůrce nové pedagogiky. Narodil se v roce 1562 v Nivnici a od roku 1608 navštěvoval bratrskou školu v Přerově. Později pokračoval ve studiu na protestantské škole v Německu. Po dokončení školy a vysvěcení na kněze působil ve Fulneku. V té době proběhla bitva na Bílé hoře a začala tvrdá rekatolizace. Komenský se musel s rodinou skrývat, a proto odchází do polského Lešna. Cestoval po Evropě a zabýval se myšlenkami na modernizaci školství. Po roce 1656 odešel do Amestrdamu, kde obnovoval svá díla zničená při požáru v Lešně. Jeho nejvýznamnějším dílem se stal spis o struktuře společnosti nazvaný Labyrint světa a ráj srdce. Filozofickým otázkám se věnoval také v knihách Listy do nebe, Obecná porada o nápravě věcí lidských, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské a Kancionál. V oblasti pedagogiky napsal Orbis pictus a Velkou didaktiku. Zemřel 15. listopadu 1670 a je pohřben v Naardenu.
5) Felix Neumann (1860 – 1942)
Byl to vynikající ostravský architekt. Narodil se 10. září 1860 v Radvanicích. Absolvoval vyšší reálku v Opavě a architekturu na vídeňské a berlínské technice. Po studiích v roce 1889 se usadil v Moravské Ostravě. Stal se nejvýznamnějším tvůrcem ostravské dekorativní secese. V roce 1862 vyhrál soutěž na projekt Německého domu v Moravské Ostravě, v jádru Přívozu projektoval a vybudoval řadu domů podle urbanistického plánu Camilla Sitteho. V letech 1909 až 1911 se podílel na přestavbě několika domů nejen na Hlavním náměstí v Moravské Ostravě, ale také na nedalekém náměstí Františka Josefa I. (dnes Jiráskovo). Projektoval kavárny Fénix a Union nebo židovskou synagogu ve Vítkovicích. V roce 1911 navrhl hotel Garni s kavárnou Royal (Ostravská univerzita a studentská menza). Na hlavním náměstí modernizoval řadu domů. Zemřel 5. června 1942 v Moravské Ostravě.
6) Jan Prokeš (1873 – 1935)
Bez nadsázky lze tvrdit, že to byl nejlepší ostravský starosta. Narodil se 28. května 1873 v Černotíně u Hranic v rodině ševce. Do dělnického spolkového života se zapojil už v roce 1892 v Hranicích na Moravě, po příchodu do Ostravy v roce 1894 se sblížil se sociálním demokratem Petrem Cingrem. Od vzniku Československa
v roce 1918 stál v čele moravskoostravské radnice. Velmi přispěl k modernizaci města, zahájil budování kanalizace, rozvodu vody, plynu, elektřiny. Zasadil se o stavbu Nové radnice. Nechal rozšířit nemocnici, inicioval postavení mnoha škol. Dokázal diplomaticky sjednotit zájmy Čechů s polskou a německou menšinou, až mu vyčítali, že jeho sociální cítění je větší než národnostní. Za jeho starostování se z Ostravy stalo moderní velkoměsto s řadou nových budov. Zemřel 11. prosince 1935 v Ostravě. Bylo po něm pojmenováno náměstí před Novou radnicí.
7) Ignác Šustala (1822 – 1891)
Kopřivnický rodák Ignác Šustala byl osobností, kte¬rá stála u po¬čátků industrializace v našem regionu. Narodil se 7. prosince 1822 v rodině dědičných fojtů. Vyučil se v Místku sedlářem a zajímala ho výroba kočárů. V Kopřivnici založil malou firmu na výrobu kočárů. Byl zdatný podnikatel a začas měl tisíc zaměstnanců. Jeho kočáry získávaly ceny na výstavách ve Vídni, Paříži i Montrealu. O jeho lehké bryčky byl zájem i v cizině. Byly exportovány do řady zemí. Dokonce měl v některých zemích na východě Evropy montovny. Říkalo se jim „Neutitscheinky" a byly velmi populární. Do podniku vstoupili finančně spolumajitelé Vítkovických železáren bratři Gutmannové s podmínkou, že se zde budou vyrábět také železniční vagony. Měly pak skvělou kvalitu a byly zařazeny i do Orient-expresu. V Šustalově továrně vznikl také první automobil, který dostal jméno Präsident, čímž byla v Kopřivnici zahájena výroba automobilů.
8) František Tomášek (1899 – 1992)
Byl to jedinečný katolický duchovní, kardinál, arcibiskup pražský a primas český. Narodil se 30. června 1899 ve Studénce, kde byl jeho otec nadučitelem. Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde také vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu. V roce 1938 obhájil doktorát z teologie. Za druhé světové války působil jako katecheta a přednášel na bohosloveckém učilišti. Po válce působil na bohoslovecké fakultě jako pedagog. Komunisté si na něho zasedli a musel odejít do Bohušova na Osoblažsku. Nakonec skončil v internačním táboře pro kněze v Želivi a pracoval v kamenolomu. Po propuštění mohl působit jako farář, později jako administrátor pražské diecéze. Když se politická situace v roce 1968 uvolnila, žádal ukončení protináboženského působení státu. V dubnu 1976 jmenoval papež Pavel VI. Františka Tomáška kardinálem (in Hectore) a o rok později arcibiskupem pražským. V roce 1989 vedl pouť věřících z Československa do Říma, krátce po sametové revoluci se dočkal návštěvy Jana Pav¬-la II. v Praze. Zemřel 4. srpna 1992.
9) Jan Světlík (1958)
Jde o osobnost, která je na severní Moravě a ve Slezsku vnímána nejen jako podnikatel, ale i jako mecenáš umění a především jako člověk, který stojí za výraznou obnovou industriálního areálu Dolních Vítkovic. Absolvoval v roce 1982 Vysokou školu báňskou v Ostravě a po jejím ukončení nastoupil do Vítkovických železáren jako kovář. Později se stal technologem v lahvárně. Postupně se zapojil do privatizace a stal se vlastníkem strojírenské firmy Vítkovice Holding. Je ale také mužem s blízkým vztahem k Ostravě a ke kultuře. Dlouhá léta se snaží oživit Dolní oblast Vítkovic, která je zapsána v seznamu Evropského kulturního dědictví. Společně s architektem Josefem Pleskotem nechal přebudovat bývalý plynojem na aulu Gong, kde je konferenční sál, galerie a sál pro 1500 návštěvníků. Z vysoké pece je vybudován naučný okruh. Je zde vytvořeno i skvělé centrum Svět techniky. Areál Dolních Vítkovic je tak v současnosti nejnavštěvovanější mimopražskou atrakcí v České republice. Světlík má také rozsáhlou sbírku umění.
10) František Václav Lobkowicz (1948)
Je významným církevním představitelem v moravskoslezském regionu a biskupem ostravsko-opavské diecéze. Narodil se 5. ledna 1948 v Plzni a pochází ze starobylého českého šlechtického rodu. V roce 1967 nastoupil ke studiu na teologickou fakultu do Litoměřic, studoval také teologii
v Innsbrucku. Po vojenské službě dostal státní souhlas ke kněžské činnosti až v roce 1975. Působil pak jako kaplan na několika místech, například ve Frýdku, Jablunkově a Českém Těšíně, od roku 1984 byl velmi populárním farářem v Mariánských Horách. Hned na počátku přelomového roku 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem Catabum Castra a světícím biskupem pražské diecéze. V květnu 1996 byla bulou Jana Pavla II. ustavena nová ostravsko-opavská diecéze a Mons. František Václav Lobkowicz byl jmenován jejím prvním biskupem. V české katolické církvi má významné postavení, přičemž mu byla svěřena také oblast církevního školství. Je ústředním duchovním rádcem Českého junáka.
2
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
