VYBERTE SI REGION

Hejtman Novák: Chceme zabránit dalšímu vyhrocení už tak napjaté situace

Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák říká v rozhovoru pro Deník: „Pro stát bude levnější, když OKD převezme a utlumí těžbu postupně."

13.2.2016
SDÍLEJ:

Hejtman Miroslav NovákFoto: Deník/Pavel Sonnek

Nad OKD se stáhly mračna. Informace, jež se dostaly na veřejnost v posledních dnech, ukazují, že útlum těžby v regionu může být ještě razantnější, než se očekávalo.

O práci můžou přijít tisíce horníků a situace ohrožuje i firmy, jež jsou na OKD navázány.

Ač se o řešení stěžejního problému v tomto regionu dlouhodobě mluví i jedná, aktuální vyhrocení situace vedlo v tomto týdnu vedení Moravskoslezského kraje k tomu, že vyzvalo vládu, aby se touto záležitostí zabývala urgentně.

„Chceme zabránit dalšímu vyhrocení už tak napjaté situace v našem regionu, která eskalovala hrozbou živelného propouštění zaměstnanců OKD. Trváme na postupném útlumu těžby. OKD není Módní dům Ostravica, aby šlo jen tak zavřít a opustit," říká hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Jak je vnímáte aktuální situaci kolem OKD a ohlášeného propouštění poloviny zaměstnanců těžební firmy do roku 2018?

Ten problém je potřeba rozdělit do dvou rovin. Jedna věc je obecná krize, s níž se potýkají černouhelné doly nejen u nás, ale třeba i v Polsku, protože cena uhlí je na historických minimech a tržby z jeho prodeje nejsou schopny pokrýt náklady s těžbou spojené. A přirozeně, tam, kde se těží ve větších hloubkách a ve složitějších podmínkách, jsou ty náklady větší a z toho vznikla před třemi lety celá problematika Paskova. Potud jsou to důvody objektivní.

A ta druhá rovina věci? Důvody, které nejsou pro danou situaci objektivní?

Dlouhodobé problémy OKD nejsou způsobeny jen aktuální situací s cenou uhlí na světových trzích, ale také nezodpovědným chováním vlastníků firmy v minulosti, kdy podnik zatížili nesmyslnými úvěry v době, kdy se jim dařilo. Věřitelé chtějí samozřejmě své peníze zpátky, a to dostává OKD situace, že v okamžiku, kdy by se staly všechny závazky okamžitě splatnými, tak ztrácí provozní kapitál. Kdyby majitelé OKD v letech hojnosti neúvěrovali firmu a neodsávali vysoké zisky pryč, ale nechávali je na rezervním fondu, tak je dnešní situace jiná, daly by se lépe sanovat současné vyšší náklady na těžbu uhlí.

To, že byly z OKD v době „blahobytu" vysávány peníze a že při dnešních cenách uhlí je těžba ztrátová, se dlouhodobě ví. Jakým způsobem se to ale řeší?

Tady nikdo po předchozí zkušenosti s OKD nepřistoupí na to, že by například stát nakupoval primárně uhlí od této společnosti, která je stoprocentně soukromá. Chybí jistota, že by ty peníze zůstaly tady na pokračování těžby. Stát by měl ale zajistit a zaplatit, aby byl útlum těžby skutečně postupný a investovat do toho, aby pak propuštění horníci měli možnosti a schopnosti najít si novou práci. To je z pohledu, kolik by se za ně platilo v případě, že by rázem skončili na pracovním úřadě, pro stát pořád levnější varianta.

Proč jste se ale na tuto situaci na to nepřipravovali dříve, když bylo jasné, že to jednou přijde?

Na to, že se region musí připravit na dobu po uhlí, upozorňujeme více než pět let. Od roku 2013 jsme se pak intenzivně chystali na opatření, která OKD deklarovalo. Tedy že nebudou vyvíjet aktivity k tomu, aby po roce 2017 pokračovala těžba na Dole Paskov. Pak přidali i Důl Lazy, který je v obdobné ekonomické situaci. Tyto doly přitom nechtěli zavřít okamžitě, protože už měli rozražené chodby a udělanou přípravu na další roky, což je na celém procesu těžby nejnákladnější. Zavření obou dolů v horizontu čtyř až pěti let byla záležitost, se kterou jsme pracovali formou hledání nových míst a investorů pro tento region. OKD zároveň tvrdilo, že pak jsou schopni ekonomicky přežít, když budou těžit na ostatních šachtách, které jsou v jejich portfoliu. Prostě zavřou největší přítěž a postupně přesunou nějaké zaměstnance na doly, které budou fungovat. To by pro náš kraj neznamenalo z hlediska zaměstnanosti tak razantní otřes.

Kolika lidí by se tedy dotkla tato varianta?

Týkalo by se to dohromady zhruba tří a půl tisíce lidí. Ale jak bylo řečeno, někteří by se přesunuli na jiné nadále funkční šachty. Dalších lidí by se týkaly přirozené odchody do důchodu a pro ty ostatní by se dělaly rekvalifikace a tvořily se s investory nová pracovní místa. Takhle jsme se připravovali na variantu postupného zavření Paskova a Lazů.

Jenže teď šéf OKD Dale Ekmark prohlásil, že chtějí zavřít i Důl Darkov…

Ano, to je informace zcela nová, která nebyla na žádném fóru projednávána ani na krajském, ani na celostátním, ani s představiteli odborových svazů. Tuhle informaci do minulého týdne nikdo neslyšel. Já osobně jsem přesvědčen, že jde o zvyšování požadavků ze strany OKD na stát. Tlačí, aby si zvýšili vyjednávací pozici. Ale jsem přesvědčen, že stále platí a platit bude, že ani koruna z veřejných financí nepůjde od státu přímo do společnosti OKD.

Když ale přibude k zavřeným šachtám ještě Darkov, tak už se bavíme o tom, že OKD může opustit více než pět tisíc lidí. Co s tím?

Zatím se stále čeká na požadavek, co nabízí OKD a jeho majitelé státu, hledají se řešení při současné ekonomice těžby. Já si ale umím představit, že by stát za určitých podmínek převzal karvinskou část OKD ať už přímo, nebo prostřednictvím státního podniku Diamo. Pak by další vývoj byl skutečně v jeho rukách.

Jak by převzetí OKD mělo vypadat?

Ty metody převzetí jsou různé. Pokud se OKD neustále prohlubuje ztráta, náklady na uzavření dolů jim tu ztrátu ještě zvýší. Nejsou to jen náklady na technické uzavření dolu, ale také na odstupné horníkům. Co tím OKD získá? Nic.

Ve chvíli, kdy se dobrovolně dohodnou se státem, že ten doly převezme a bude útlum řešit, tak to pomůže v oblasti zaměstnanosti a vůbec celé ekonomiky v tomto regionu. Když horníci pracují, tak odvádějí zdravotní a sociální pojištění, daň ze mzdy, mají stabilní měsíční příjem, na kterém jsou závislé jejich rodiny.

Bavíme se tady o dosahu na celkově asi třicet tisíc lidí, kterých se to může dotknout. Odhaduje se, že stát by přišel zhruba o deset miliard korun, které by začal vyplácet v době razantního nárůstu nezaměstnanosti. Z toho pohledu může být převzetí OKD pro stát levnější řešení, když by pak při „sociální těžbě" v dalších zhruba sedmi letech už pod svými křídly postupně řešil zavírání zdejších dolů.

Jedná o této variantě s majiteli OKD naše vláda?

Původní dohoda mezi státem a OKD o prodloužení těžby v Paskově spočívala v tom, že je platná do roku 2017 s tím, že je možné ji znovu otevřít ve chvíli, kdy cena uhlí v určitém období klesne pod smluvní garantovanou cenu. To se stalo a zástupci OKD a mateřské společnosti NWR pak přišli za státem a řekli: buď nám dáte čtyři miliardy, nebo to zavíráme. To je prostě mimo realitu začít takto stát vydírat. Hrají nelogickou hru jim ty náklady na útlum a vyplácení lidí nikdo neodpáře, budou to miliardy korun a nedostanou nic. Proto by měli začít jednat o zmíněné variantě převzetí, které doporučuje krajská tripartita.

Je tato cesta reálná?

Jsem přesvědčen, že to skutečně reálné řešení je. Cílem krajské tripartity je, aby těžba pokračovala i po roce 2020, byť se počet horníků bude postupně snižovat.

Jaké dopady na zaměstnanost v kraji by mělo, kdyby se doly zavřely nárazově?

Za poslední rok se nám podařilo snížit nezaměstnanost zhruba o deset tisíc lidí. V situaci, o které mluvíte, bychom byli tam, kde v roce 2011, navíc by to vše bylo nakumulované převážně do karvinského okresu. Dnes je tam nezaměstnanost kolem 11 procent, najednou by vystoupala na 20 procent. To by vyvolalo ekonomický úpadek, řetězovou reakci spojenou i s nárůstem kriminality a dalších negativních jevů.

Ještě se vraťme k tomu postupnému propouštění. Aby ani to nemělo negativní dopady na region, musí propuštění horníci, kteří nebudou mít nárok na důchod, najít novou práci. Je ale možné lidi, kteří dnes dělají velmi těžkou práci, rekvalifikovat na jiné povolání?

Je jasné, že se nebavíme o profesích v IT firmách, ale často asi ani o montážní výrobě v továrnách, kde lidé potřebují jemnou motoriku rukou, když celý den montují šroubky. Mnozí horníci by asi nemohli dělat ani na takovýchto montážních linkách. U takových lidí ale vidím možnost třeba v tom, že tady máme stále mnoho ekologických zátěží, které je třeba odstranit, týkat se to bude i zavírání šachet. Pokud Diamo dostane na jejich likvidaci peníze, tak je schopen na tyto práce zaměstnat několik stovek lidí, než i jim vznikne nárok na důchod.

A kdy se dočkáme nějakého velkého investora, který by zaměstnal ty, kteří jsou na tom s tou jemnou motorikou přece jen pořád dobře?

S možnými investory pro náš kraj jednáme neustále. Ale je to běh na dlouhou trať. Když si vezmu, že v letošním roce by měla začít stavět v Mošnově novou halu firma Hyundai Mobis, tak to znamená, že plánovaných zhruba 900 lidí zaměstná nejdříve za rok. Přesvědčit Mobis k příchodu do Moravskoslezského kraje přitom byla jedna z mých prvních aktivit, když jsem se stal v roce 2012 hejtmanem. Tehdy byli rozhodnutí, že budou stavět na Slovensku. Takže když si to spočtete, tak uběhne pět let od chvíle, kdy se začalo jednat, do doby, kdy do práce nastoupí první lidé. Jestliže tedy dnes máme něco rozjednáno a podepíšeme první smlouvy, tak s těmi novými místy můžeme počítat někdy v roce 2020. To je čas pro ty, kteří budou končit v OKD, když půjde útlum dolů postupnou cestou.

Kdy podle vás nastane ona „doba po uhlí" a jak to tady bude vypadat?

Myslím, že právě po tom roce 2020 už bude u nás v kraji doba převážně bez uhlí, ať už dopadne stávající situace jakkoliv. To je strašně krátká doba. Sám to region tento přechod nezvládne, bez pomoci státu se neobejdeme. Věřím, že vláda jako celek si to uvědomuje.

Autor: Břetislav Lapisz

13.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Na náměstí v Třinci byl Mikulášský jarmark

Sváteční atmosféra dýchla na každého, kdo v neděli dorazil na náměstí Svobody v Třinci, kde se konal tradiční Mikulášský jarmark.

Lysá hora je má milenka. A za ní chodí člověk rád, říká otužilec Čupa

Lysou horu si zamiloval. A turisté mířící na Lysou horu si zamilovali jeho. Extrémní otužilec Ján Čupa už pátou zimu vyráží bez trička či bundy na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd.

Autobusy MHD v Třinci pojedou i do lokality za tratí

S novým jízdním řádem, který vejde v platnost v neděli 11. prosince, se cestující v třinecké MHD dočkají hned několika změn. Tou nejvýznamnější bude zavedení autobusové dopravy do lokality za podjezdem Via Lyžbice, kde přibyla nová zastávka s názvem Lyžbice, za tratí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies