Již devátou sezonu zahájil na hradě Hukvaldy kastelán Miroslav Holiš. Pro návštěvníky letos připravil bohatý program, který zahrnuje jak tradiční akce, tak spoustu novinek.

Jaká byla minulá sezona na hukvaldském hradě?

Minulá sezona byla průměrná. Podepsala se na tom zejména loňská dlouhá zima zasněžené Velikonoce, deštivé jaro. Prázdniny byly zase lepší než v sezoně 2012. Vzhledem k příznivému počasí byl hrad otevřen i v zimě, včetně Silvestra a Nového roku. Ovšem ztrátu z jara se i tak dohnat nepodařilo.

Miroslav Holiš dělá kastelána na hradě Hukvaldy rád. Které akce mají u návštěvníků hradu největší úspěch?

Největší úspěch má určitě tradiční dobývání hradu a s ním spojená středověká bitva. Populární je také večerní sjezd strašidel a akce s rytíři a historickou tématikou. Doufejme, že se lidem zalíbí i novinky, které pro ně chystáme letos.

Jaký program tedy přinese nadcházející sezona?

Jak už jsem naznačil, návštěvníci se mohou těšit na tradiční akce jako slet čarodějnic či dobývání hradu. Právě slet čarodějnic je první akcí letošní sezony. Uskuteční se 27. dubna a pro návštěvníky bude připraveno rytířské představení, soutěže pro malé i velké a k poslechu bude hrát dobová hudba. Vyvrcholením bude pálení čarodějnic. Již tradičně budou mít čarodějnice a čarodějové v kostýmech vstup zdarma.

Mohou se návštěvníci hradu těšit také na nějaké novinky?

Je pro ně připraveno mnoho novinek. Mohou se těšit na sraz veteránů, při kterém budou auta vystavena v prostorách hradu, pozorování oblohy hvězdářskými dalekohledy, jehož součástí bude výklad odborníka a ohňová show. Novinkou je také akce Hrnčířské setkání první ročník setkání hrnčířů na hradě Hukvaldy.

Kromě tradičního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy je součástí programu hradu již sedmým rokem také minifestival Hukvaldský brnkot. O jakou akci se jedná?

Jedná se o setkání muzikantů z našeho kraje, kteří hrávají na nejrůznějších festivalech, v klubech a tak dále. Koná se pravidelně v červnu. Významnou osobností tohoto festivalu je písničkář z Frýdku-Místku René Souček, který v poslední době zaznamenal velký ohlas, zvláště díky desce vydané minulý rok. Tento festival pořádám spolu s Reném.

Chodí na hrad také obyvatelé Hukvald, nebo myslíte, že jim hrad zevšedněl?

Obyvatelé Hukvald na hrad chodívají. Navštěvují některé naše akce. Přes sezonu na hrad sice spíše nechodí, hlavně proto, že hrad znají a chtějí mít o víkendu svůj klid. Přece jen Hukvaldy jsou o víkendech plné turistů. Oblíbenou akcí místních je ale Ondřejská pouť, která je takovým předvánočním setkáním přátel na hradě. Na tuto akci chodí místní v hojném počtu. Je to pro ně tradice vůně párků a vařonky.

A jak jste spokojen s prezentací hradu? Myslíte, že mají akce dost velkou reklamu?

Spokojený vcelku jsem. Za ta léta práce kastelána jsem si vybudoval kontakty s médii. Také se prezentujeme různými brožurami, plakáty a podobně. Samozřejmě plošná reklama by byla nejlepší, ale je to otázka peněz, které vždy v kultuře a zejména v památkách chybí.

Hrad je součástí obory, do které je zákaz vjezdu. Existují možnosti, jak se dostat na hrad jinak než pěšky?

Ano, pro hendikepované, držitele průkazu ZTP a ZTTP je možnost se na hrad dostat svým vozem každou středu po předchozí domluvě se mnou. Do obory je jinak vjezd zakázán. Obora potřebuje svůj klid.

Jsou na hradě Hukvaldy možné prohlídky s průvodcem?

Do července se provází jen na objednání. Tato služba je určena především zájezdům, školám a tak dále. V období prázdnin fungují na hradě průvodci každou celou hodinu. V době, kdy prohlídky nejsou pravidelně, tedy v období mimo prázdniny, se ale mohou návštěvníci dobře orientovat díky popiskům. V hradní kapli je výstava s velmi rozsáhlým popisem architektonického vývoje a historie hradu.

Má hrad Hukvaldy nějaká prvenství? Prozradíte nám o hradu nějaké kuriozity?

Hrad Hukvaldy je třetím největším hradem u nás a je také jeden z nejstarších. Zajímavé je, že fungoval poměrně dlouho, až do roku 1762, zatímco většina ostatních hradů byla na ústupu již s příchodem renesance. Hrad Hukvaldy také nebyl nikdy dobyt, a to přesto, že ho Dánové za třicetileté války obléhali celých devět měsíců. Další kuriozitou je studna pocházející z roku 1581, která byla údajně spojena s řekou Ondřejnicí. Některé pověsti uvádějí hloubku až 150 metrů. Dnes je ale zasypaná a měří do hloubky „jen" čtyřicet metrů.

Kastelána na hukvaldském hradě děláte už téměř deset let. Jak hodnotíte toto vaše profesní a životní období?

Ano, letos jsem začal devátou sezonu. I přes velkou časovou náročnost je tato práce pro mě koníčkem. Není to vlastně práce, ale spíše poslání. Starám se o hrad a o to, aby zde měli lidé důvod chodit.

Samozřejmě jsem za tu dobu poznal, že se nedá zavděčit všem. Ale často od návštěvníků přicházejí slova uznání, a to mě vždy potěší. Člověk bez vztahu k hradu, k historii by tuto práci dělat nemohl. Když se podívám zpět, ušel jsem od začátku velmi dlouhou cestu a doufám, že ta cesta bude pokračovat vpřed. Řekl bych, že čím déle jsem tady, tím více mě hrad baví. Vážím si toho, že můžu pracovat v takovém prostředí.

Jistě má toto povolání svá pro a proti. Prozradíte nám některá z nich?

Mezi klady bych zařadil určitě krásné prostředí a různorodost práce kastelána. Každý den je jiný. Má práce mě baví zvláště proto, že jsou vidět výsledky. Za zápory bych označil určitě časovou náročnost.

Často také musím vycházet s nespokojenými lidmi, kteří si stěžují třeba na otevírací dobu nebo třeba jen na to, že na jaře teče v umyvadlech studená voda a v létě voda vlažná. Takoví lidé se ale najdou vždycky a všude. Naštěstí jich není moc a musím uznat, že převážná většina návštěvníků je ukázněná a mají respekt a úctu k této kulturní památce.

Už od mládí se věnujete historickému šermu. Jak jste se k tomuto netradičnímu koníčku dostal?

Šerm jsem chtěl provozovat vždycky. Když jsem byl na hradě první sezonu, založil jsem Rytíře z Hückenswagen. Postupně se přidávali další nadšenci. Skupina rostla a zdokonalovala se. Zpočátku jsme byli opravdu amatéři, ale vypracovali jsme se. Říkáme si dnes skupina bojového šermu a historického tance. Bojového proto, že nepředvádíme lidem divadelní, nacvičený šerm, ale reálné souboje, kde předem není dán vítěz. Věnujeme se období mezi lety 1350 až 1400 a snažíme se lidem přiblížit i život v té době.

Mají běžní smrtelníci šanci stát se členem takové rytířské skupiny? A existují nějaké podmínky pro přijetí?

Důležité je mít zájem o středověk a historii vůbec. V naší skupině naleznou členové různé uplatnění, nejen šerm. Členkami jsou i ženy, které se věnují například tancům nebo ohnivým show. Pokud někdo chce být rytířem, musí být fyzicky zdatný a nesmí se bát. Je třeba si uvědomit, že také výbava něco stojí. Důležité je mít čas na tréninky a vystoupení, která jsou nejčastěji přes letní měsíce. Všechny tyto podmínky ale nakonec stojí za to, protože kouzlo středověku, které na vás dýchne, je k nezaplacení.

Markéta Holubová