SERIÁL DENÍKU: ZAOSTŘENO NA OVZDUŠÍ

„Když jsem ráno vyrazil do práce, na chodníku bylo vidět mé stopy v popílku, který se tam usadil,“ vzpomíná osmdesátiletý Josef Novák na to, jak kdysi vypadala průmyslová Ostrava. Černý sníh, vzduch plný sazí a špíny tak si vybavují krajské město před desítkami let i další starší Ostravané.

Ačkoliv zde v posledních letech došlo k výraznému útlumu průmyslu, zůstávají hutě pro lidi stále trnem v oku. Jsou považovány za hlavního viníka znečištěného ovzduší v regionu. Podle vyjádření mluvčích největších průmyslových podniků v Moravskoslezském kraji přitom kleslo množství prachu, které vypouštějí do ovzduší, v porovnání s obdobím před revolucí až o 99 procent.

„Pokud bychom porovnávali současné hodnoty s emisemi prachu před desítkami let, od roku 1978 by se jednalo o snížení o 98,3 procenta. Za rok 2011 se dokonce společnosti ArcelorMittal Ostrava podařilo snížit celkové roční emise pod tisíc tun, a to poměrně významně na výsledných 669 tun,“ říká mluvčí kunčické huti Věra Breiová.

Podobná čísla vykazují i Třinecké železárny.

Jejich mluvčí Lucie Drahošová rovněž vypočítává, že u emisí prachových částic bylo dosaženo snížení o 99 procent na současnou hodnotu pod sedm set tun za rok.

Společnost OKK Koksovny ukončila postupně provoz hned několika koksoven, naposledy to byl v roce 2010 provoz Jan Šverma. „V současnosti už funguje jen Koksovna Svoboda, která před provedenou ekologizací vykazovala hodnoty vypouštěných tuhých znečišťujících látek zhruba tisíc tun za rok. Díky investicím se snížily na méně než desetinu,“ přibližuje mediální zástupce OKK Vladislav Sobol.

Podniky daly na zlepšení miliardy

Výrazné snížení emisí bylo dosaženo investicemi do ekologických opatření a moderních technologií, které se pohybovaly v řádech několika miliard korun. Další takovéto projekty navíc podniky chystají i na další roky.

„Od roku 2006 jsme investovali do ekologizace huti přes 3,1 miliardy korun. Nejvýznamnější a zároveň nejdražší investici představuje nový tkaninový filtr na aglomeraci Sever za jednu miliardu. Rozhodli jsme se pořídit nejlepší dostupnou technologii a ročně díky tomuto filtru snížíme emise prachu minimálně o 270 tun,“ vysvětluje mluvčí ArcelorMittalu Ostrava.

Třinecké železárny investovaly od roku 1996 zhruba 5,5 miliardy korun do ekologických projektů. „Tyto finance putovaly především do rekonstrukce chemických provozů koksovny, odsíření koksárenského plynu, odprášení aglomerace č. 1 či rekonstrukce ohřívačů větru na vysokých pecích,“ vyjmenovává Lucie Drahošová.

Nemalé částky stály ekologické projekty také OKK Koksovny. Vladislav Sobol míní, že nejpřínosnější z nich byla výstavba 10. koksovací baterie.

„Jde o unikátní investiční projekt, díky němuž mohl skončit provoz Koksovny Jan Šverma a mohlo se přejít na nejmodernější technologie, které nám umožnily výrazně zlepšit ekologické parametry,“ konstatuje Sobol.

Tři otázky pro největší znečišťovatele

1) Jaké ekologické investice plánujete v nejbližších letech?

2) Děláte také nějaká opatření, která se netýkají vašeho závodu, ale okolních obcí?

3) Co pro váš podnik znamená vyhlášení signálu regulace?

ArcelorMittal Ostrava

1) Dalšími investicemi, které budou mít pozitivní dopad na životní prostředí, jsou modernizace odsíření koksovny a odsíření energetiky. S odsířením obou provozů začneme již letos. Díky nim se významně sníží obsah sulfanu v koksárenském plynu a na energetice sníží emise prachu a oxidu siřičitého. Do těchto dvou ekologických projektů budeme investovat dalších 750 milionů korun.

2) Do našich projektů na podporu regionu ročně investujeme desítky milionů korun. V roce 2009 jsme třeba darovali okolním městským částem nový čisticí vůz Mýval, na jehož provoz přispíváme. V okolních obcích jsme také během posledních několika let vysázeli více než dva tisíce stromů. Významným ekologickým počinem je ale i to, že sousednímu městu Vratimovu dodáváme teplo ze spalinových kotlů na středojemné válcovně.

3) Omezujeme výrobu na aglomeracích, na koksovně a na ocelárně. Rovněž zastavujeme další činnosti, při kterých by mohly vznikat emise prachu. Zaměstnanci v období regulace věnují zvýšenou pozornost stavu a provozu zařízení na omezování emisí. Díky těmto opatřením výrazně snižujeme emise prachových částic, denně nás však tato opatření stojí až dva miliony korun.

Třinecké železárny

1) V nejbližší době chystáme tři velké projekty za celkem dvě miliardy korun. Jsou to projekty rekonstrukce sekundárního odprášení kyslíkové konvertorové ocelárny, rekonstrukce odprášení odléváren vysokých pecí a odprášení aglomerace č. 2.

2) Třinecké železárny například každoročně přispívají Lesům ČR na revitalizaci lesních porostů a také se angažují v aktivitách přispívajících ke zlepšení dopravní infrastruktury v regionu. Zasazujeme se zejména o rychlé prosazení výstavby mezinárodní silnice I/11 mezi Třanovicemi a Mosty u Jablunkova.

3) Omezení výroby na koksovně, zpomalení rychlosti pásů na aglomeraci a snížení produkce aglomerátu, omezení chodu vysokých pecí i oceláren, přesouvání naplánovaných oprav doprovázených zvýšenou prašností nebo zastavení úklidových či demoličních prací velkého rozsahu. Z těchto opatření vyplývají samozřejmě také ztráty finanční, které jsou v řádech milionů korun za každý den.

OKK koksovny

1) V roce 2012 máme v plánu pokračovat v akcích ke snižování prašnosti, například odsáváním prachu při přepravě vsázkového uhlí, modernizací odlučovačů prachu v technologii třídíren nebo rekonstrukcí hasicí věže č. 2.

2) V rámci připravované dobrovolné dohody s ministerstvem životního prostředí chceme uzavřít dohodu s přilehlými městskými částmi, kterým bychom mohli pomáhat například při úklidu komunikací našim čisticím vozem.

3) K základním opatřením patří zvýšené a opakované kontroly provozovaných zdrojů emisí a zařízení na snižování emisí s okamžitým odstraňováním případně zjištěných nedostatků. Maximální pozornost je věnována odsíření koksárenského plynu. Prioritou zůstává zajištění dodávek technicky čistého koksárenského plynu pro Teplárnu Přívoz tak, aby dodávka tepla pro obyvatelstvo Ostravy nemusela být zajišťována spalováním energetického uhlí.