VYBERTE SI REGION

Poslední vozík s uhlím vyjel v Ostravě před 20 lety

Těžba uhlí skončila v Ostrava před 20 lety, 30. června 1994, a ukončením těžby v dole Odra skončila 212 let dlouhá historie dobývání černého uhlí přímo v moravskoslezské metropoli. 

30.6.2014
SDÍLEJ:

Tato šachta, která měla nejprve názvy Ida, pak Stalin, Rudý říjen a po roce 1989 Heřmanice, skončila těžbu v roce 1993. Prázdnou těžní budovu demoloval výbuch metanu, takže na místě šachty stojí dnes jen stylizovaný památník.Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Zpočátku nebyl o tuto kvalitní surovinu moc velký zájem, protože většinu hutí provozovala šlechta, která vlastnila rozsáhlé lesy a používala k výrobě železa dřevo. Vše se změnilo s výstavbou železáren ve Vítkovicích, kde se technologie zaměřila na černé uhlí. A pak také s vybudováním Severní dráhy Ferdinandovy, tedy železnice.

Nález kamenného uhlí na dlouhé roky ovlivnil v dobrém i zlém tvář Ostravska, velmi intenzivně se zde těžilo 212 let a celá tato industriální epocha skončila 30. června 1994. Největších výkonů dosahovaly ostravské šachty za první i druhé světové války, ale nakonec i v padesátých letech, kdy se celý region měl stát „kovárnou socialistického tábora". Což se kvůli tenčícím se zásobám uhlí v podzemí nakonec nestalo. Právě před dvaceti lety 30. června 1994 byl z Dolu Odra, původně zvaného František, po válce přejmenovaného na Generál Ludvík Svoboda, poté na Vítězný únor a po roce 1989 na Odra, vytěžen v půl jedenácté dopoledne a vyvezen na povrch poslední vozík uhlí v celé Ostravě. Byly to pohnuté chvíle.

Ostrava přestala být černá

Ale čas se nedá zastavit. V roce 1952 prohlásil v Ostravě komunistický ministr průmyslu Gustav Kliment: „Ostrava s uhlím stojí a padá". Na besedě s horníky pak odpověděl Kliment na otázku, jestli Ostrava dopadne jako Most, až jednou uhlí dojde, že se bude těžit níž a níž, tam je ho pořád dost. Samozřejmě to nebyla pravda. Přesto ukončení těžby uhlí v Ostravě doprovázely emoce. Odboráři z dolů Odra, Heřmanice a Šverma ve slavnostních projevech zdůraznili, že v některých takzvaně prohloubených šachtách, například na Hlubině a také na Odře, se dalo ještě efektivně těžit, ale nová vláda se chytila slova útlum a nic jiného nechce slyšet v obavě, že by to škodilo uhelnému hornictví na Ostravsku jako celku, zvláště pak jeho restrukturalizaci. Hovořilo se i o tom, že pod Ostravou je ochranný pilíř a v něm je padesát milionů tun uhlí. Pokud se vyřeší zakládání vytěžených prostor tak, aby nedocházelo k poklesu půdy, bude nakonec vytěženo i toto uhlí, nehledě na jeho zásoby v Beskydech. Odpoledne, deset minut před třetí hodinou odpolední, byly položeny smuteční věnce k soše horníka před Správou akciové společnosti OKD na Prokešově náměstí.

V Ostravě je v současné době jediný činný důl, stojí ve Vítkovicích a jmenuje se Jeremenko. Ten ovšem netěží uhlí, ale odčerpává denně deset tisíc litrů důlních vod a vypouští je do Ostravice, aby doly na Karvinsku nebyly zaplaveny a mohly těžit.

Světové lázně v Klimkovicích

Jodová sanatoria v Klimkovicích zahájila slavnostně svou činnost 18. července 1994, tehdy ještě jako pobočka lázní Darkov. Podle původních předpokladů měly lázně vzniknout v místě, kde byly v padesátých letech minulého století při zkušebních vrtech nalezeny velké zásoby silně mineralizované jodobromové vody, tedy v Polance nad Odrou. Nicméně v této rybničnaté krajině nejsou nejvhodnější klimatické podmínky.

Polanka se ovšem jen tak nechtěla vzdát, byl zde vybudován Dům služeb, kde se měly lázeňské procedury poskytovat ambulantně. To ale ministerstvo zdravotnictví zamítlo.

Stavba byla zahájena v roce 1991 v Klimkovicích-Hýlově, což je ve zdravé lesnaté oblasti na úpatí Nízkého Jeseníku, takže se lázním připojuje někdy přívlastek klimatické. Minerálka se sem přivádí jedenáct kilometrů dlouhým potrubím, kde ve speciálních nádržích několik týdnů dozrává. Už dlouho před premiérou v roce 1994 se hovořilo a psalo o tom, že celý areál je architektonicky jedinečný i v rámcii Evropy. Na projektu se podílela celá řada vynikajících českých a slovenských architektů, kteří odvedli jedinečné dílo, podobně jako několik stavebních firem. Stavělo se za silné podpory České pojišťovn, a. s.

Následující týden po slavnostním otevření lázní, tedy 27. července 1994, přijeli do klimkovických sanatorií první pacienti.

Rychlý konec První slezské bankyPrvní slezská banka v Opavě, jejímž podílníkem byl krátce také magistrát města, patří k těm bankám, které zahájily vedle Banky Bohemia krizi finančního sektoru republiky. Při jedné peněžní transakci převedených třicet pět milionů korun na určené konto nedorazilo. Ztratily se. Na tiskové konferenci vedení banky, které se zúčastnilo dvacet novinářů, neobjasnilo nic, padala jen podezření, že za vším stojí silně zadlužená firma Samtra. Postiženou firmou byl Imex. Banka slíbila, že podvodně zcizené peníze uhradí, aniž by to způsobilo odliv klientů. To ale bylo jen zbožné přání, banka se dostala do potíží, byla jí odňata licence a v roce 1996 ukončila činnost. Podvod nikdy nebyl objasněn.

Obecní volby v Ostravě mnoho nezměnilyNa podzim roku 1994 se v republice konaly volby do obecních zastupitelstev. Podle bouřlivé předvolební kampaně se očekávalo, že na ostravském magistrátu dojde k výrazným změnám. To se ale nestalo. Ve výsledcích dominovala ODS a další pravicové strany. V tajném hlasování byl primátorem zvolen opět Evžen Tošenovský. Náměstky se znovu stali Milan Balabán (ODS), Radoslav Štědroň (ODS), Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), Radim Nováček (ODS) a Petr Lachnit (ČSSD). Byla také odmítnuta jakákoliv spolupráce s KSČM a Sládkovými republikány.

Autor: Boleslav Navrátil

30.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Koledy spojí Česko, zpívat se bude i v regionu

Šest písní, desítky měst a obcí, tisíce lidí. Tak Česko už několik let vždy v prosinci zpívá společně koledy. Regionální Deníky si daly i letos za cíl stmelit celou republiku prostřednictvím vánočních koled. Projekt Česko zpívá koledy se uskuteční už ve středu, vypukne v 18 hodin.

Nové semafory, fasády i okna. Město ví, jak bude hospodařit

Zastupitelé ve Frýdku-Místku schválili návrh rozpočtu na rok 2017. Město bude hospodařit s částkou ve výši 1,295 miliardy korun, což je v porovnání s konečnou výší rozpočtu na tento rok zhruba o 109 milionů korun méně. Hlavním důvodem jsou rozdíly v přijatých dotacích.

Nové centrum v Ostravě bude pomáhat věřitelům OKD a Vítkovic

V Ostravě začalo fungovat poradenské Centrum pro restrukturalizaci firem. Bude pomáhat věřitelům velkých společností OKD a firem ze strojírenského holdingu Vítkovice Machinery Group, kteří se dostali do potíží kvůli insolvenci svých odběratelů, ale i všem firmám, které chtějí řešit své problémy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies