VYBERTE SI REGION

Před 80 lety začala z prvního letiště u Ostravy startovat letadla

Již v roce 1925 sepsali ostravští inženýři vizi o vzdušném spojení průmyslového města s Evropou.

3.10.2015
SDÍLEJ:

Po první světové válce bylo otevřeno letiště v Přívoze. Startovací dráha vedla souběžně s dnešní ulicí Slovenskou.Foto: Deník/Boleslav Navrátil

Pokud jde o mošnovské letiště, nastává letos jedinečný zvrat; o jeho koupi projevila zájem silná finanční skupina z Číny. Krajský úřad v Ostravě takový prodej podporuje. A není divu, po dostavění vlakového spojení Studénka Mošnov měl letos dosáhnout počet přepravených osob dvou milionů. Zatím se provoz k tomuto číslu ani zdaleka nepřiblížil.

Právě před devadesáti lety vydal Spolek československých inženýrů v Moravské Ostravě přehled o stavu letectví na Ostravsku. Konstatoval, že se chystá založení župního střediska Masarykovy letecké ligy (MLL). Vznikla o rok později. „Není zde leteckého pluku, dílen ani letecké školy, ani leteckého průmyslu," konstatovali inženýři. Zásluhou divizního generála J. Hanáka došlo k vybudování letiště v Dolním Benešově u Opavy. V roce 1935 byl v Ostravě založen aeroklub.

Mezinárodní letiště

Ostravský aeroklub využil vítkovické průmyslovky k vyškolení nových pilotů na větroních, o tuto akci mělo zájem i ministerstvo národní obrany, kurzy finančně podporoval stát, vyučovalo se třikrát týdně, absolventa to přišlo na třicet korun.

Praktický kurz motorového létání byl dražší, stál 250 korun. Zvlášť nadaní adepti měli finanční úlevu. U motorového létání byli vyučujícími zkušení vojenští piloti-instruktoři.

Již od roku 1935 se z Dolního Benešova létalo do Lipska, Frankfurtu, Rotterdamu, Amsterodamu, Londýna, Berlína, Kodaně, Bruselu, Paříže, Vídně a také do Karlových Varů. Využívána byla třímotorová dopravní letadla Caproni, dále Fokker F-VII. Cena letenky z Ostravy do Hradce Králové činila 70 korun, do Prahy 160 korun.

Od července do září 1935 využilo leteckého spojení pět set cestujících, přepraveno bylo také zhruba tři tisíce kilogramů nákladu.

Leteckou dopravu v regionu financovala částečně města Ostrava, Opava a Hradec Králové.

Peníze na hangáry

Ministerstvo obrany podporovalo ostravský aeroklub ve vybudování letiště v Hrabůvce. Zapůjčilo velký plátěný stan k parkování dvou jednomotorových letadel, než bude postaven nový hangár.

Vítkovické železárny měly již za první republiky ve svém parku moderní dopravní letadla. Na snímku je britský stroj Airspeed Envoy AS 6E pro dvanáct pasažérů.

Úpravy letiště financovaly významné ostravské firmy, zvláště aktivní byl ředitel Vítkovických železáren Oskar Federer, zakládající člen aeroklubu. Tato ocelářská firma vlastnila v té době vůbec nejmodernější dopravní letadlo v regionu. Aeroklub, jehož členové ve svém volném čase upravovali přistávací plochu, získal zhruba sto tisíc korun z různých darů a příspěvků od soukromníků, firem, města i státu, určené především na hangáry a technické zázemí, aby letiště v Hrabůvce mohlo zahájit provoz již v červnu 1935.

Když pak v lednu 1936 přijela komise ministerstva veřejných prací, národní obrany a samosprávných úřadů, aby si plochu v Hrabůvce prohlédla, byla věc hotová: Letiště bude.

Heliport

Hrabůvka byla jen krokem k vybudování velkého letiště v Mošnově. Již v padesátých letech minulého století chtěli socialističtí plánovači vytvořit z Mošnova mezinárodní letecký uzel. Pod hulváckým kopcem měl vyrůst heliport pro vrtulníky, které by pendlovaly mezi Mošnovem a Ostravou. Tramvaje by pak rozvážely cestující do jednotlivých gigantických sídlišť. Je zajímavé, že se dnes o vrtulníkovém spojení Mošnova s Ostravou vůbec nehovoří, ačkoliv mnozí lidé si myslí, že by to bylo ideální řešení.

Snaha o to, aby u Ostravy vznikl frekventovaný mezinárodní letecký uzel, je sice mnohem dál než v roce 1936, ale ke spokojenosti to má zatím daleko. Proto se s velkým zájmem čeká na to, s jakou představou o mošnovském letišti přijdou čínští investoři. Situace je tady rozhodně složitější než nedávné čínské převzetí fotbalové Slvie, které spočívalo v zaplacení jejích dluhů a v poskytnutí velké finanční injekce.

Autor: Boleslav Navrátil

3.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Koledy spojí Česko, zpívat se bude i v regionu

Šest písní, desítky měst a obcí, tisíce lidí. Tak Česko už několik let vždy v prosinci zpívá společně koledy. Regionální Deníky si daly i letos za cíl stmelit celou republiku prostřednictvím vánočních koled. Projekt Česko zpívá koledy se uskuteční už ve středu, vypukne v 18 hodin.

Nové semafory, fasády i okna. Město ví, jak bude hospodařit

Zastupitelé ve Frýdku-Místku schválili návrh rozpočtu na rok 2017. Město bude hospodařit s částkou ve výši 1,295 miliardy korun, což je v porovnání s konečnou výší rozpočtu na tento rok zhruba o 109 milionů korun méně. Hlavním důvodem jsou rozdíly v přijatých dotacích.

Nové centrum v Ostravě bude pomáhat věřitelům OKD a Vítkovic

V Ostravě začalo fungovat poradenské Centrum pro restrukturalizaci firem. Bude pomáhat věřitelům velkých společností OKD a firem ze strojírenského holdingu Vítkovice Machinery Group, kteří se dostali do potíží kvůli insolvenci svých odběratelů, ale i všem firmám, které chtějí řešit své problémy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies