Sotva příchozí vystoupali kopec a zahlédli první z tradičních valašských chalup, ovanula je starodávná atmosféra. „Jako bychom se vrátili o pár desítek let zpátky. Všechna ta řemesla a usměvaví Valaši," přiblížil své dojmy zhruba sedmdesátiletý Rudolf Kašpar.

Lidé zvolna míjeli dřevěná stavení a kochali se pohledem na valašskou dědinu. Programu přálo také počasí. Podzimně oděná krajina nechala zavzpomínat na obrázky Josefa Lady. „Opravdu to tu vypadá jako z nějaké knížky pro děti," podotkla Simona Petřeková ze Zubří.

Při příjemně stráveném odpoledni se návštěvníci mohli svézt na voze za koňským spřežením i zadívat se na to, jak vypadá práce s kolovrátkem. Mnozí si tak při získávání zrna ze slámy či ne příliš moderním zpracování dřeva připomněli dobu svých prarodičů.