Miroslav Peroutka, člen republikového výboru Českého svazu včelařů, Deníku potvrdil, že úhyn včelstev byl v průběhu podzimních měsíců uplynulého roku výrazně vyšší než v předchozích letech.

„Nejvíce decimuje včelstva roztoč varroa. Už mírná zima 2013/2014 byla pro zkušené včelaře varováním. Roztoč se totiž množí v plodu a kvůli mírné zimě došlo k jeho přemnožení. To způsobilo loni v létě vyhubení většího množství včelstev, než bývá obvyklé," vysvětlil Miroslav Peroutka.

Zatímco zhruba před rokem se kilogram medu od včelaře dal pořídit za zhruba 100 korun, v současnosti se ceny běžně pohybují už kolem 130 až 150 korun. Jiří Toman z včelařské prodejny družstva Apis v Ostravě uvedl, že v letošním roce se dá očekávat nárůst cen medu. „Uvidíme, jak bude vypadat situace na jaře. Včelstev ale v uplynulých měsících uhynulo hodně, a tak spíše se dá očekávat, že medu bude nedostatek a ceny se asi budou spíše zvyšovat. Říci o kolik, to by bylo v současnosti věštění z křišťálové koule," dodal Jiří Toman.

Zároveň ale dodal, že vysoký úhyn včelstev byl způsoben i dalšími faktory. Kvůli loňské slabší snůšce podle něj byla včelstva slabá a podviživená, takže neodolala náporu varroázy a také virových onemocnění, která se šíří společně s tímto roztočem.

Podle odhadů mohlo v průběhu října a listopadu loňského roku v některých oblastech ČR uhynout až třicet procent včelstev.

Prázdné úly

„Přesnější údaje budeme znát na jaře. V současnosti často vypadá situace tak, že včelař přijde k úlu a ten je prázdný. Dlouhověké včely, které přežívají zimu, se letos tolik nerodily. Další včely pak v případě, pokud jsou varroázou napadeny, z úlů samy odlétají. Takže včelař má úl prázdný a nevidí ani uhynulé včelky," vysvětlil Miroslav Peroutka.

Podle něj je možné, že na úhyn včelstev má vliv i další faktor. Tím je takzvaná jednostranná výživa. Největší úhyn totiž hlásí včelaři z rovinatých oblastí a nížin.

„Jde o místa, kde se včely často živí jedním druhem pylů. Většinou jde o řepku. Jejich obranyschopnost pak bývá obecně slabší než u včel, které mohou sbírat pyl z více druhů květů. Ve výše položených místech je nabídka různých květů, ze kterých sbírají pyl a nektar, pro včely přeci jen větší," uvedl dále Miroslav Peroutka.

I když je léčili…

Také podle zkušeného ostravského včelaře Jana Raisigla nebyl uplynulý rok dobrý a chovatelé mají obavy i z toho, jak bude vypadat situace v roce letošním.

„Loňská jarní vyšetření na varroázu i spad roztočů v květnu, červnu i počátkem července přitom signalizovala jen mírné napadení. Bohužel se ale zopakoval rok 2007 a koncem července se najednou spad roztočů výrazně zvýšil, což signalizovalo silné napadení včelstev. I když jsme je okamžitě začali léčit, tak se nám už nepodařilo silnou invazi roztoče zvládnout. Množí včelaři našli při podzimní fumigaci (ošetření proti varoáze) některé úly prázdné a ostatní hodně slabé. Mám obavu, že některá včelstva umřou hlady. Dlouhodobým plodováním totiž spotřebovala většinu zásob," obává se Jan Rajsigl.