VYBERTE SI REGION

Vědecké knihovně v Ostravě je 65 let. Nové sídlo? Pouze ve stádiu úvah

Přestože je svým významem nejméně na krajské úrovni, dodnes nemá odpovídající sídlo. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě byla založena výnosem ministra školství z 5. února 1951. Už v době vzniku se počítalo, že umístění v jednom z křídel Nové radnice je provizorní. Dodnes se nic nezměnilo.    

7.2.2016
SDÍLEJ:

VIZUALIZACE. Architektonický návrh nové vědecké knihovny v Dolní oblasti Vítkovice.Foto: Zdroj: Dolní oblast Vítkovice

Z původně státní studijní knihovny se 14 tisíci publikacemi se během desetiletí přeměnila na krajskou knihovnu s bezmála deseti tisíci čtenáři a fondem, který obsahuje více než milion svazků.

Kromě půjčování poskytuje i mnohé jiné služby nedávno například vydali první regionální audioknihu. O historii i současnosti dnes jubilující Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě hovoříme s její ředitelkou, Leou Prchalovou

Jaké byly okolnosti vzniku ostravské knihovny?

Do jejího založení byla nejbližším centrem vědeckého knihovnictví Opava, zaměřená na literaturu regionální, historickou a společensko-vědní. Knihovna VŠB měla sice tehdy funkci ústřední knihovny hornicko-hutnické, ale po svém přestěhování z Příbrami a válečných škodách na takový úkol zřejmě nestačila. Ani technická knihovna Vítkovických železáren nebyla dostatečně vybavena. Proto se od roku 1949 stále více prosazovala myšlenka na založení veřejné vědecké studijní knihovny v Ostravě. Oficiálně se vznik knihovny datuje 1. lednem 1951, jak to stanovil Věstník ministerstva školství, věd a umění výnosem ministra z 5. února 1951.

Jak tehdy knihovna vypadala?

V době svého vzniku obsahoval fond zhruba 14 tisíc svazků. Základ knihovního fondu tvořil vytříděný fond Technické knihovny Průmyslového muzea, dary Vysoké školy báňské, Národního technického muzea v Praze, Knihovny vysokých škol technických, ministerstev a některých podniků. Specializací knihovny po založení se stalo hornictví a hutnictví. V prvních letech své existence byla specializace knihovny rozšířena o polonika. Kromě příbuzných technických oborů, zejména strojírenství, bylo doplňování fondu zaměřeno na hygienu práce a pracovní lékařství. Přiznání práva na povinný výtisk československých publikací v roce 1964 však přispěl k tomu, že se knihovna stala univerzální.

Od roku 2007 se specializujete také na životní prostředí a jeho ochranu.

Tento obor nebyl v České republice dostatečně pokryt, proto jsem se na environmentalistiku zaměřili. V současnosti tedy platí, že je česká odborná literatura doplňována univerzálně a u nákupu zahraniční literatury je preferován právě zmíněný obor. České časopisy a noviny najdete v knihovně všechny. I se zahraničními tituly je v krajské knihovně k dispozici přes 3600 periodik.

Jak vypadá současnost, co se týká fondu a čtenářů?

V současnosti je registrováno 9195 uživatelů. Dominantní skupinou jsou dlouhodobě studenti, aktuálně je jich 3449.

K 31. prosinci 2015 zahrnoval náš fond 1 155 658 publikací, z toho kolem 630 tisíc knih. Můžeme si představit, že jen knihy by zabraly přes dvacet kilometrů regálů. Seriálů, k nimž patří především noviny a časopisy, má knihovna sedm a čtvrt kilometru. Každý rok přibude do fondu až 25 tisíc publikací, přičemž se vyřazuje minimálně.

Jak se čtenáři v tom množství orientují? Dlouhým šuplíkům s kartotéčními lístky už odzvonilo.

Vyhledávání v elektronickém katalogu OPAC nabízí širokou škálu možností. Lze vyhledávat podle autora, slov v názvu, předmětově, podle slov z místa vydání, z místa nakladatelství i podle dalších kritérií, která lze používat samostatně nebo různě kombinovat. Nejběžnější vyhledávání je celkem logicky hledání podle názvu a podle autorů. Lístkové katalogy jsou již dávno minulostí, naši čtenáři využívají on-line katalog přes internet nebo přímo v knihovně, kde se mohou také poradit v poradně. Loni si vypůjčili přes 425 tisíc publikací.

Knihovna už ale dávno není jen půjčovna…

Půjčování publikací je jistě nejrozsáhlejší služba, ale zdaleka ne jediná. Pořádáme vzdělávací i kulturní akce, zapojujeme se do Ostravské muzejní noci, pořádáme akce pro Březen měsíc čtenářů. V rámci projektu Kniha do vlaku provozujeme na Hlavním nádraží v Ostravě knihovničku s volně dostupnými knihami.

Samozřejmostí je organizace exkurzí, přednášek a prezentací pro veřejnost, dále pořádání výstav, autorských čtení i křtů knih. Nově organizujeme odpoledne deskových her, s jejichž výpůjčkami začínáme.

Velmi žádanou službou je zpracování rešerší, za rok je jich kolem čtyř stovek, a poskytování informací z českých i zahraničních databází s nejrůznějším tematickým zaměřením.

Pustili jste se i do digitalizace publikací.

Na rozvíjející se Digitální knihovnu Moravskoslezského kraje jsme obzvláště pyšní. Ukládáme tak nejen naše digitalizované publikace, ale také publikace patřící muzeím a archivům z našeho kraje. Další užitečnou aktivitou krajské knihovny je mapování starých dokumentů, které se vztahují k našemu kraji. Vznikají tak databáze, v nichž jsou záznamy o článcích nebo celých publikacích, a to členěné podle okresů. Nově jsme se pustili i do vydávání audioknih určených zrakově handicapovaným osobám. Pro uživatele se zvláštními potřebami pořizuje knihovna také rozsáhlý speciální fond a pomůcky.

Související článek: Vědecká knihovna digitalizovala za deset let přes půl milionu stran 

Nové sídlo: pouze ve stádiu úvah

Když byla dnešní krajská vědecká knihovna v roce 1951 umístěna do přízemí a suterénu pravého křídla Nové radnice, už tehdy se vědělo, že je to jen dočasné provizorium, nej-déle na deset let. Na stejném místě, i když v poněkud větších prostorách, však sídlí doposud, ačkoli se o jejím přestěhování hovoří už desítky let. Zatím ovšem jen v teoretické rovině. Návrhů, kde by měla nová knihovna být a jak by měla vypadat, bylo několik. K jejich realizaci ale zatím nedošlo.

„Krajská knihovna Moravskoslezského kraje působí v nehorších podmínkách ze srovnatelných knihoven v České republice," popisuje současnost ředitelka Lea Prchalová a také doplňuje, proč tomu tak je.

„Nedostačuje celkový prostor, není možné poskytnout čtenářům volný výběr literatury, fond se denně dopravuje ze šesti skladů, elektrická síť není dimenzována na běžný provoz současné knihovny. Veřejnost ani zaměstnanci nemají k dispozici vhodné sociální zázemí, šatna má velmi malou kapacitu, relaxační zónu či prostor pro malé občerstvení nelze zřídit vůbec," vypočítává.

Přitom nové sídlo se začalo řešit už dávno. Zvažovala se dostavba vedle levého křídla Nové radnice, později dostavba skeletu proti Domu kultury města Ostravy, novostavba v jedné ze dvou zamýšlených budov na místě dolu Jindřich, a podobně. Nejdále pokročila příprava takzvané Černé kostky (na archivních vizualizacích). Výsledek mezinárodní architektonické soutěže byl v roce 2006 rozpracován do všech projektových fází.

„Původní velkorysý projekt za zhruba 1,5 miliardy korun vznikl před deseti lety. Stavba Černé kostky byla podmíněna finanční podporou ze státního rozpočtu ve výši zhruba 490 milionů korun. Část financí měla být získána z evropských finančních zdrojů a částečně měl výstavbu financovat kraj," popisuje vedoucí oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu Jitka Koščáková.

Soutěž na dodavatele byla nakonec anulována. „Všechny nabídky ve výběrovém řízení podstatně překročily předpokládanou hodnotu veřejné zakázky," dodala s tím, že v návaznosti na tuto skutečnost rada kraje v září 2008 veřejnou zakázku zrušila. O rok později pak kraj od Černé kostky ustoupil zcela.

A jaká je tedy nyní situace s novým důstojným sídlem pro vědeckou knihovnu? Stejná jako na začátku. Hovoří se sice, že by mohlo být umístěno v oblasti Dolních Vítkovic. Podle Koščákové je ale zatím vše „pouze ve stádiu úvah a studie".

Související článek: Nová vědecká knihovna? Snad už v roce 2017

Osm nej:

NEJstarší publikace: rok 1698

Autor: Kirchmajer, Georg Kaspar

Název: Hoffnung besserer Zeiten durch das edle Bergwerck: von Grund und aus der Erden zürwarten, nebenst Vorbericht vom Bergwerck selbst, dessen Rechten und Freyheiten, besserer Schmeltz- Schneide- und Seygerkunst / mit einigen Zugaben vorgest. (Naděje v lepší časy, které jsou skrze ušlechtilou těžbu z půdy a ze země očekávány, vedle zprávy o těžbě samé a práv a svobod s ní spojených, též o lepším umění rozpouštění, zušlechťování a tavení kovů)

NEJdražší publikace: byla zakoupena za 20 tisíc korun v antikvariátu, je z roku 1794

Autor: Kausch, Johann Joseph

Název: Ausführliche Nachrichten über Schlesien: vom Verfasser der Nachrichten über Pohlen und Böhmen (Podrobné zprávy o Slezsku: od autora zpráv o Polsku a Čechách)

NEJvětší publikace: 81 x 54 centimetrů, je to atlas

Autor: Mauritius, Johannes

Atlas : serenissimo, potentissimo principi Friderico Wilhelmo, dei gratis / Johannes Mauritius.

NEJmenší kniha: 58 x 43 milimetrů

Název: Čínská moudrost

Autor: Helen Exley

NEJdelší kniha: 8,5 metru

Autor: Seifertová, Lucie

Název: Dějiny českého udatného národa a pár bezvýznamných světových událostí

NEJpůjčovanější odborná publikace: v pěti exemplářích, celkem 270 výpůjček (od roku 2009)

Autor: Chráska, Miroslav

Název: Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitavního výzkumu: vědecký výzkum a analyzování, statistické metody, výhody a nevýhody kvantitativního přístupu, měření v pedagogickém výzkumu, metody zpracování výsledků, sběr dat

NEJpůjčovanější beletrie: ve třech exemlářích, celkem 174 výpůjček (od roku 2009)

Autor: Larsson, Stieg

Název: Muži, kteří nenávidí ženy

NEJvíce výpůjček na čtenáře: nejlepší dosahují okolo tří set titulů ročně


STRUČNÁ HISTORIE

1951- vznik veřejné studijní vědecké knihovny v Ostravě
1954- zaveden název Státní vědecká knihovna
1964- na základě zákonné úpravy získáno „právo povinného výtisku"
1969- knihovně jsou přiděleny přízemní místnosti v levém křídle Nové radnice, vzniká oddělení speciálních fondů
1970- první využití výpočetní techniky v knihovně
1973- započata výstavba odlehčovacího skladiště v Macharově ulici v Ostravě-Přívoze
1982- dokončení druhého odlehčovacího skladu v Přívoze
1991- začátek automatizace systém evidence uživatelů a automatizované zpracovávání firemní literatury
1995- zřízen on-line katalog pro čtenáře, připojení k síti internetu
2001- knihovna přechází k 1. 7. pod Moravskoslezský kraj, schválen název Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
2005- zakoupen speciální skener a zřízeno pracoviště pro digitalizaci vzácných regionálních dokumentů, vzniká krajská digitální knihovna
2007- započato s budováním speciálního fondu pro zrakově a sluchově postižené
2009- zaveden automatizovaný knihovní systém Aleph
2011- knihovna začíná publikovat e-knihy s regionální tematikou
2015- vydána první regionální audiokniha




Autor: Iva Mušálková

7.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Sbírka pomůže dětem

Knihovna Třinec tradičně pořádá sbírky na pomoc potřebným a tento rok tomu nebude jinak. V prosinci může veřejnost přispět na materiální sbírku pro děti z Dětského domova ve Frýdku-Místku.

Kino Petra Bezruče? Ve hře jsou i jiné varianty než oprava

Frýdek-Místek - Roky už se o tom mluví, ale stále není jasno bude se kino Pera Bezruče opravovat, nebo ne? Po zářijovém jednání zastupitelstva se projekt ocitl ve „vzduchoprázdnu", kde v podstatě zůstal i po včerejším zasedání. O jeho osudu by se mělo rozhodnout na přelomu ledna a února.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies