Na boxy plné elektroniky v půlkuhové místnosti dopadá zvenčí tlumené světlo. Nacházím se v sále televizních technologií vysílače Praděd.

„Toto je vysílač multiplexu jedna, za ním vysílač multiplexu dvě a tři," prochází můj průvodce kolem zařízení, které připomínají úzké plechové skříně s šuplíky.

„Sdružený signál těchto tří multiplexů jde koaxiálním kabelem do špičky věže, kde je vyzářen anténami," ukazuje na širokou černou rouru Michal Kozák.

Je technikem a zároveň správcem celé budovy vysílače Praděd. Jedním ze čtyř zaměstnanců Českých Radiokomunikací, kteří se o objekt a zařízení v něm starají.

Analog byl náročnější na prostor a údržbu

Ještě před deseti lety se z nejvyšší hory Moravy šířil signál pouhých tří televizních programů.

Dnes jich je osmnáct, k tomu bezmála desítka rozhlasových stanic.

Posádka vysílače však od těch dob zeštíhlila na pětinu.

„Analogová technologie byla náročnější na dohled, byla také poruchovější a vyžadovala údržby," objasňuje můj průvodce změny, které přinesla digitalizace televizního vysílání.

Vysílače v minulosti spotřebovaly tolik elektřiny, že voda chladící speciálních elektronky dokázala při nepřetržitém provozu zařízení celou budovu vytopit.

Analogové technologie byly též mnohem prostornější.

„Na tomto půdorysu stál jediný vysílač televize Nova," ukazuje na obdélník na podlaze o ploše několika metrů čtverečních Michal Kozák.

Jak vysílání rozhlasu a televize funguje? Za tabulemi z bílého laminátu v dolní části věže se skrývají velké paraboly, jakési talíře podobné domácím satelitům, jenže větší. Ty přijímají zdrojový signál.

Z Pradědu až k Baltu

Dalším důležitým článkem jsou samotné vysílače. Na konci řetězce se nacházejí antény, které vlny výkonem stovek kilowattů vyzařují do okolí.

Rozhlasové antény podobné ježkům se nacházejí na červenobílém ocelovém tubusu, ty televizní skrývá dvacetimetrový laminátový nástavec na špičce věže.

„Dosah je vidět především na regionálním vysílání. Posluchači Českého rozhlasu Olomouc pochází údajně až od Kolína, signál z Pradědu přijímají lidé i z jižní Moravy," popisuje Michal Kozák.

Pokud severním směrem nebyl výkon omezený, dosáhl by signál z nejvyšší moravské hory až k Baltu.

Útroby vysílače připomínají labyrint. Po schodech stoupáme nahoru a dolů, v chodbách a místnostech bez oken opisujeme kruh kolem dříku věže.

Při výpadku nastoupí lodní motor

V celém objektu se nachází několik stovek dveří, za nimiž se skrývají vysílací sály, sklady, dílny, trafostanice nebo strojovna. Té dominuje dva metry vysoký a pět metrů dlouhý lodní motor napojený na jeden z generátorů.

Modernější z dieselagregátů dokáže při výpadku elektřiny nastartovat během dvou sekund.

„V desáté sekundě máme kompletně zálohovanou elektrickou energii pro všechny technologie," dodává Michal Kozák.

Na spolehlivost technologií ostatně provozovatel vysílače klade velký důraz. Že by jim kvůli výpadku signálu unikla zápletka oblíbeného seriálu, se tak televizní diváci bát nemusí.