Jaké nástroje nabízí Evropa k řešení nezaměstnanosti mladých v našem kraji?
V loňském roce se nám v Evropskému parlamentu podařilo v rámci evropského rozpočtu prosadit vyčlenění 8 miliard eur na tzv. Záruku pro mladé do 25 let. Jejím cílem je nabídnout mladým pracovní alternativy, ať už to jsou placené stáže či další nástavbové vzdělávání, čímž si zlepší své postavení na pracovním trhu. Zároveň bychom se měli soustředit na větší propojení škol a podniků, umožnit studentům a učňům získat praxi. Inspirovat se můžeme například duálním vzdělávacím systémem, který slaví velké úspěchy u našich rakouských sousedů. Nedávno nás na plenárním zasedání ve Štrasburku navštívil Rakouský kancléř, aby nám detailně vysvětlil metodu uplatnění státní podpory, jejímž výsledkem je nejnižší míra nezaměstnanosti v Evropě. V našem kraji je třeba ocenit znovuotevření učiliště Vítkovice, které garantuje každému absolventovi pracovní umístnění.

Proč by měl řadový občan jít k volbám do Evropského parlamentu a dát vám svůj hlas? Co přineslo vaše dosavadní působení v Bruselu Moravskoslezskému kraji?
Nízká volební účast je způsobena tím, že se české veřejnosti dlouhodobě nedostávají o EU věcné informace. Je nutné si uvědomit, že 80 % národní legislativy je tvořeno na evropské úrovni. Co se týče mého dvouletého působení, zmínil bych například iniciaci žádosti o příspěvek z Evropského globalizačního fondu, který má pomoci propuštěným pracovníkům. Dále se mi podařilo nastartovat pilotní program Evropské dopravní školičky a rozšířit jej. V neposlední řadě jsem napomohl získání titulu Evropské město sportu, kterým se Ostrava letos pyšní. V dalších započatých činnostech bych rád pokračoval, proto se o hlasy voličů ucházím.

Řadíte se k zastáncům projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, který něktěří označují za megalomanský. Co vás k tomu vede?
Jak nedávno uvedl prezident Miloš Zeman, projekt kanálu DOL je asi tak megalomanský, jako byl svého času rybníkářský systém Jakuba Krčína, který dnes patří ke klenotům české krajiny. Projekt samozřejmě nepostavíme za rok ani za pět, ale je důležité, že v zainteresovaných členských státech pro něj nyní existuje politická vůle. Po zpracování studie proveditelnosti by měla být v první fázi splavněna Odra z Ostravy do polského Koźle. Již za doby Zemanovy vlády česká a polská strana podepsaly v tomto smyslu dohodu. V jejím rámci by u Bohumína měl vyrůst říční přístav a logistické centrum. Projekt sám o sobě nepřinese jen ekologickou dopravní cestu, prevenci před povodněmi či ochranu před suchem, ale především nové pracovní příležitosti - po dobu výstavby třicet tisíc a při provozu až deset tisíc pracovních míst! A to je silná motivace pro náš kraj.

V Evropském parlamentu působíte v delegaci pro vztahy s Ukrajinou. Jak tento konflikt v bezprostřední blízkosti hranic EU vnímáte?
Osobně jsem Ukrajinu navštívil předminulý měsíc. Tamní situace je velice složitá a nepřehledná. Zlomové by mohly být prezidentské volby, které se uskuteční koncem tohoto týdne. Favorit má širokou podporu, otázkou je, zda volby proběhnou na celém území Ukrajiny. Dle mého názoru je možné konflikt urovnat jedině za účasti všech stran a hnutí. Násilí nikdy nic nevyřešilo.

Jaký je Váš názor na další rozšiřování EU, myslíte si, že by se členy EU měli stát státy jako Srbsko nebo Turecko? Není momentálně důležitější se spíše více integrovat uvnitř - mezi současnými členy - než se dále rozšiřovat?
Z pozice člena Delegace EP pro vztahy se západním Balkánem jsem pro budoucí členství těchto zemí v EU. Již v devadesátých letech jim EU nabídla členství pod podmínkou míru. Teď jen záleží na tom, zda a kdy dané státy splní všechny potřebné podmínky - demokratický státní systém, gungující tržní hospodářství, vymahatelnost práva atd. Geograficky Balkánu do Evropy bezpochyby patří, otázkou je, zda je EU na jejich přístup připravená. Jediné Srbsko má momentálně kandidátský status a čerpá prostředky tzv. předvsutpní pomoci. Osobně si myslím, že bychom před přijetím nových členů měli vyřešit všechny problémy, které EU v současné době trápí. Až poté by mělo logicky přijít na řadu další rozšíření.

Jaký je váš názor na přijetí eura v České republice?
Při vstupu do EU jsme se k přijetí eura zavázali. Dojít by k tomu mělo cca do roku 2020, ale pouze v tom případě, že provedeme reformy k tomu potřebné. Otevřené české ekonomice, která ze tří čtvrtin stojí na vývozu do EU, by přijetí eura výrazně pomohlo. Na rozdíl Slovenska, jehož kupní síla neustále roste, se Česko téměř nepřibližuje ekonomické úrovni Unie. Kdyby Česko zavedlo euro v roce 2009 jako Slovensko, získalo by tím podle studie nejméně 290 miliard eur a stát by vybral na daních 100 miliard navíc.

A co říkáte na nejnovější nápad Bruselu, kterým by od příštího roku mělo být omezení příkonu vysavačů?
Evropské komisi samozřejmě nejde o to terorizovat své občany. Její snahou je především nabídnout spotřebitelům lepší a úspornější výrobky. Úspora energie přeci znamená snížení účtů i energetické závislosti na dovozu. Odborné studie zjistily, že u vysavačů je možné uspořit až třetinu energie. V celoevropském měřítku – tedy nějakých 200 domácností – už to podstatný rozdíl. Podle energetické náročnosti již byly opatřeny například ledničky či pračky. Regulace vedoucí k efektivnějšímu nakládání s energií a přírodními zdroji dle mého názoru má smysl.

Celý rozhovor najdete zde.