Soud Darebníka uznal vinným ze znásilnění a vydírání. Zároveň mu uložil zabezpečovací detenci. To znamená, že po odpykání trestu nastoupí do specializovaného zdravotnického zařízení spravovaného vězeňskou službou. Zde by mohl strávit i zbytek svého života. „Uložení zabezpečovací detence je v souladu se závěry znalců. Pobyt obžalovaného na svobodě je nebezpečný,“ vysvětlil při zdůvodnění rozsudku předseda senátu.

Darebník útočil v Kopřivnici, Valašském Meziříčí, Kroměříži, Holešově a Bystřici pod Hostýnem. Některé z obětí donutil k různým praktikám, další se snažil přimět k povolnosti. Vyhrožoval jim přitom zabitím. Nejmladší bylo jedenáct let. Školačka si psychické následky zřejmě ponese po celý život.

Sexuologické sezení


Darebník první dvě zvrhlosti provedl cestou z Frýdku-Místku do Brna, kam jel kvůli povinné návštěvě sexuologické ambulance. Sexuologické sezení měl absolvovat kvůli dřívějším exhibicionistickým deliktům, za které byl v minulosti odsouzen. Lékařce při vyšetření řekl, že je vše v pořádku a cítí se dobře. V té době měl již za sebou dva zločiny. „Podvědomě jsem si uvědomil, že jsem udělal něco špatného,“ řekl Darebník, který měl podle jeho slov obavy, že pokud by se lékařce svěřil, udala by jej policii. Při návratu do Frýdku-Místku se vrhl na další tři ženy.

Následky


Zřejmě nejzávažnější následky si ponese jedenáctiletá dívka, která se stala jeho první obětí. Zaútočil na ni v Kopřivnici. Nastoupil k ní do výtahu věžového domu, ke krku jí přiložil nůž a přiměl k různým praktikám. Když dosáhl svého, začal jí vyhrožovat, že pokud někomu cokoliv řekne, tak si ji najde. Darebník dokonce školačku přinutil, aby mu ukázala žákovskou knížku, kde si o ní zjistil veškeré údaje. Oběť utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu.

Soud na základě doporučení znalců tuto dívku stejně jako další nezletilou oběť k hlavnímu líčení nepředvolal a jejich výpovědi pouze přečetl. „Aby u nezletilých dívek nedošlo k oživování negativních zážitků,“ řekl předseda senátu.

Deviant


Podle znalců Darebník trpí duševní poruchou. „Dospěl jsem k jednoznačnému závěru, že u pana obžalovaného jde o duševní poruchu, a to o sexuální deviaci, jejíž název je patologická sexuální agresivita,“ řekl soudní znalec, sexuolog Milan Vilč, který však zdůraznil, že tato porucha nezbavuje Darebníka trestní odpovědnosti.

Paměť a výmluvy


Darebník před soudem prohlásil, že si na detaily útoků nepamatuje. Zároveň odmítl, že by použil násilí a výhrůžky. Vinu se snažil svalit i na svou ošetřující lékařku v Brně, která mu vysadila léky. „Kdybych bral ty léky, bylo by to v pořádku,“ prohlásil Darebník.

„Tuto obhajobu nemůžeme akceptovat,“ prohlásil soudce s tím, že Darebník i dříve vynechával medikamenty a lhal lékařce o svém stavu. Navíc mu sexuoložka dala rezervní léky, které při problémech mohl ihned užít. Darebník také dobře věděl, jakou poruchou trpí a co má dělat.

Desetiletý trest by si měl odpykat ve věznici s ostrahou. Obžalovaný i státní zástupce si ponechali lhůtu k vyjádření. Pokud se někdo odvolá, připadne konečné slovo Vrchnímu soudu v Olomouci.

ZABEZPEČOVACÍ DETENCE – § 100 trestního zákoníku

O zabezpečovací detenci detailně pojednává nový trestní zákoník, konkrétně § 100. V něm se mimo jiné uvádí:

„…Byla-li zabezpečovací detence uložena vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, vykoná se po výkonu nebo jiném ukončení trestu odnětí svobody…

…Zabezpečovací detence se vykonává v ústavu pro výkon zabezpečovací detence se zvláštní ostrahou a s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy.

Zabezpečovací detence potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti. Soud nejméně jednou za dvanáct měsíců a u mladistvých jednou za šest měsíců přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování ještě trvají…“