Časově omezené parkování: Řidiči si změnu pochvalují

Parkování je umožněno pouze na základě parkovacího lístku, který bezplatně vydává automat. Lístek má platnost maximálně tři hodiny. To má zamezit tomu, aby v ulici dlouhodobě parkovali své vozy obyvatelé okolních domů a zaměstnanci místních firem. Systém má naopak poskytnout bezplatná parkovací místa pacientům zdravotnických zařízení, ale také dalším návštěvníkům Místku.

„Pro mě je to výborná věc. Má to efekt. Jsem z Bašky a dřív, když jsme jezdili s tetou a rodiči na polikliniku, tak se dalo najít místo jen do osmé hodiny ráno. Pak už ne. Dnes je vidět, že místní už parkují jinde," svěřil se sedmdesátiletý motorista. Změnu chválila i 57letá řidička ze Staříče.

„Dozvěděla jsem se to od kamarádky, která tady zaplatila pokutu. Tím, že mi to říkala, jsem se na to připravila. Jezdím s maminkou k lékaři a teď už zaparkujeme vždycky. Lístek platí tři hodiny, což je na to vyřízení u lékaře úplně perfektní," pravila Vladimíra L. Šedesátiletý motorista z Myslíku si pochvaloval zejména to, že při nedávné revitalizaci celé ulice se počet parkovacích míst výrazně navýšil. „Je to paráda. Kde by jinak ta auta stála? Asi v nějakých bočních uličkách," prohlásil.

„Aut je čím dál tím víc. Občas tady jezdím, chodil jsem tady i na rehabilitaci, a to, že jsou zde parkovací automaty, vím od minulého týdne. Asi to zavedli proto, aby si lidé pomalu zvykali na to, že to bude časem placené. Nic se nedá dělat, je tu tolik míst a všechny jsou obsazené," dodal muž z Palkovic.

„Je to v pořádku, myslím si, že to má smysl," odpověděl na otázku, jak se mu změna zamlouvá, třiašedesátiletý řidič z Bruzovic. Podle něj před poliklinikou dřív stávala přes noc auta obyvatel okolních paneláků a nyní je to pro ně vzhledem k časovému limitu složitější. „Už s tím mají práci, je to pracnější. Já to vítám," uvedl muž. Sám prý na polikliniku jezdí poměrně často. „Jsem starší člověk, jsem tady častěji než v hospodě," smál se.

Čtyřiadvacetiletý mladík z Ostravy na parkovišti tvrdil, že o parkovacích lístcích v ulici 8. pěšího pluku slyší poprvé. „Já ho tam nikdy nedávám," připustil. „Jsem tady dvakrát do měsíce, někdy musím jezdit okolo a hledat, kde je místo."