„My jsme na to za ty roky zvyklí. Člověk to musí brát tak, jak to je. Marné teplý provoz je teplý provoz," říká šestapadesátiletý operátor Bohuslav Trombik.
Včera měl ranní směnu v Třineckých železárnách (TŽ). A zatímco většina lidí ve městě bojovala s venkovní teplotou kolem pětatřiceti stupňů, v provozu ZPO 1, kde se odlévají sochory, bylo zhruba pětačtyřicet stupňů, místy i víc. „Minimálně dvě minerálky za šichtu vypijeme. A každý má z domu nějaké čerstvé ovoce nebo něco podobného, co je přiměřeně zchlazené," dodal Bohuslav Trombik.
Z vedra, které by každý „nehutník" označil za vražedné, nedělá žádnou velkou vědu. „Záleží na tom, jak je kdo odolný. To přijde samo," míní. S kolegy má k dispozici klimatizovaný dispečink, ale výroba se stejně musí projít. „No, a když se to zasekne, tak se řeže. To je patnáct minut v osmdesáti stupních. Ale stává se to opravdu výjimečně," tvrdil operátor.
Jeho kolega z „kontilití číslo jedna" Miroslav Lamacz má dvacetiletou praxi. „Je to rozdíl, samozřejmě," usmál se při otázce, jak se mu pracuje v červenci a naopak v zimních měsících. „Nejhorší jsou odpolední směny, to gradují teploty, a potom ještě začátek noční," pravil. Po šichtě si obvykle dává teplou sprchu. „Takhle se dá pořádně zrelaxovat. Když se člověk osprchuje studenou vodou, stejně vyjde do tepla a je okamžitě mokrý," konstatoval muž z Nýdku.
U žhavých drátů se z horka nekolabuje
„Já si myslím, že jsou horší dny. Dneska je to v pohodě, v neděli odpoledne to muselo být horší, " odhadoval včera před polednem manažer Tomáš Gajdzica, který pracuje ve válcovně drátů. „Právě děláme drát o průměru pět a půl milimetru. To když se dělá šestnáctimilimetrový, je tu větší horko, tak 55 až 60 stupňů," vysvětlil. Vedro částečně zmírňují třeba ventilátory na vodní mlhu, střihači drátů si však stejně musejí dávat velký pozor.
Materiál, se kterým pracují v rukavicích, má stovky stupňů Celsia. „Když si nedáte pozor, tak se spálíte," shrnul Tomáš Gajdzica. Vedro je podle něj nepříjemné, ale nejde o zásadní problém. „Máme tady i chlapy, co mají rok do důchodu, ale to individuální. Opravdu nepamatuju případ, že by někdo zkolaboval kvůli teplu. A to jsem tady sedm roků."
Současný generální ředitel TŽ Jan Czudek včera zavzpomínal na dobu, kdy se jako student vysoké školy ocitl v ocelárně. Tehdy byly podle něj běžné i více než šedesátistupňové teploty.
„Z vlastních zkušeností vím, jaké úsilí vyžaduje v těch nesnesitelných vedrech jakákoliv činnost, obzvlášť u nás v podniku, kde se vyrábí železo a ocel a vysoké teploty k tomu zkrátka patří. Této práce si velmi cením," uvedl. Zopakoval, že přechodná náhradní opatření byla pro denní i odpolední směnu vyhlášena 27. i 28. července zatímco běžně zaměstnanci dostávají 0,9 až 1,8 litru minerálky ochucených slazených nápojů nebo nealkoholického piva, v horku je to o 0,7 litru více, přičemž nárok získávají všichni. „Odhadli jsme, že denně se v těchto vedrech vypije navíc asi 3000 litrů tekutin," poznamenala včera mluvčí TŽ Petra Jurásková.