S tím, jak se noční teploty blíží k bodu mrazu, začínají víc než kdy jindy uvažovat nad tím, kde by se dalo bezpečně přespat. „Jsem bezdomovec a cukrovkář. Čtyřikrát denně si musím píchat inzulín,“ říká dvaašedesátiletý Jiří Láníček.

Jeho rajonem je třeba místecké náměstí, kde mohl v létě na lavičce prosedět celé hodiny. Jenže teď začne období, z něhož má obavy. Navíc se vůbec necítí dobře. „K lékaři chodím vždy, když mě objedná. Své zdraví ale vidím blbě. Mám strach o nohy,“ naznačil Láníček. Ve Frýdku-Místku je odhadem 250 bezdomovců. Před zimou se pravidelně stěhují do teplejších míst. „Nejčastěji to jsou staré opuštěné baráky a panelové domy. Využívají situace, kdy jsou otevřené hlavní dveře, k tomu, aby se schovali ve sklepě nebo nějaké garáži. Když jejich přítomnost překvapení majitelé zjistí, žádají nás o pomoc,“ řekla redakci manažerka prevence kriminality městské policie Lenka Biolková s tím, že nejvíce žádostí o „vystěhování“ bezdomovců zaznamenávají na sídlišti Slezská. Biolková má pocit, že lidí bez střechy nad hlavou každým rokem trochu přibývá. „Je to dobou, ve které žijeme. Někteří se na ulici dostanou kvůli tomu, že je vyhodí z práce, zadluží se a o byt nebo dům přijdou při exekuci. Jsou ale i takoví, co se na ulici ocitnou po rozvodu,“ vyjmenovala několik příčin manažerka Lenka Biolková.

Poslední zimu trávila část bezdomovců poblíž místeckého Teska, asi patnáctičlenná skupinka zde přežívala v polorozpadlém komplexu z betonových panelů. Stačilo, že má alespoň střechu. Ve čtyřicetitisícovém Třinci je to podobné. „Za bezdomovce lze označit asi 120 osob podle odhadu streetworkera a policie,“ uvádí zpráva, kterou město vypracovalo pro ministerstvo vnitra. Všechny azylové domy mají dohromady kapacitu 58 osob, a tak nepřekvapí, že je plně využívána. Lokality, kde se lidé z ulice od podzimu koncentrují, jsou notoricky známé železniční stanice, čekárna autobusového stanoviště, obchodní domy a paneláky.

Ze studie, kterou si město nechalo vypracovat, navíc vyplývá, že v Třinci hrozí nárůst bezdomovectví.

Autoři studie zmiňují například fakt, že už nyní končí nájemní vztah v bytech soukromého vlastníka kolem třiceti lidí ročně, přitom se dá předpokládat, že jich bude přibývat. Důvody souvisí zejména s krizí.

Martin Šrubař,
Marek Cholewa