VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V regionu ubývá obyvatel polské menšiny

Region- Na Karvinsku bylo dosud ze 17 obcí a měst celkem sedm, kde polská národnostní menšina přesahovala deset procent tamního obyvatelstva.

2.1.2012 1
SDÍLEJ:

Snímek z akce, na které se v Českém Těšíně představily folklorní soubory z Těšínska ve svých tradičních krojíchFoto: Boleslav Niedoba

Po posledním sčítání z března 2011 tento limit splňuje jen šest obcí, když v Těrlicku polská menšina svých deset procent nenaplnila.

V celém okrese se k této národnosti přihlásilo o 5657 lidí méně než před deseti roky. Zatímco v roce 2001 se k polské národnosti přihlásilo 19 056 lidí, nyní to bylo jen 13 399, což je o třicet procent méně.

Jedinou obcí, kde Poláků přibylo, jsou Horní Bludovice. V regionálním měřítku je to však naprosto mizivý počet, protože v obci se k této národnosti hlásí dvacet občanů, zatímco dříve jich bylo 16. Ani zdaleka tak menšina nedosahuje na desetiprocentní podíl. Ve všech ostatních obcích Poláků ubylo.

Ze šesti obcí, kde polská menšina nyní přesahuje zákonem stanovených deset procent, zaznamenali citelný úbytek v Albrechticích (29,05 %), ve Stonavě (26,06 %) a Horní Suché (25,96 %). Vzhledem k počtu obyvatel však citelný úbytek Poláků zaznamenali v Českém Těšíně. Ze 4257 Poláků v roce 2001 se nyní ke své národnosti přihlásilo 3350, tedy o 21,31 procenta méně.

Zatímco před deseti roky měli Poláci více než 20 procent v Albrechticích (23,51 %), Horní Suché (23,18 %), Chotěbuzi 21,30% a Stonavě (25,76 %), podle aktuálních výsledků sčítání nedosáhli jedné pětiny nikde.

Nejvyšší zastoupení mají Poláci ve Stonavě (19,18 %), následují Albrechtice (17,27 %), Horní Suchá (16,79 %), Chotěbuz (16,10 %), Český Těšín (13,28 %) a Petrovice u Karviné (13,07 %).

Představitelé polské menšiny se zatím k výsledkům sčítání vyjadřují velmi opatrně. Nechtějí přiznat, že Poláků v regionu ubývá, ale spíše naznačují, že se lidé bojí svou národnost v dotazníku uvádět. Za procentuálním snížením Poláků může stát také příliv lidí s jinou národností, především tam, kde se v posledních letech stavěly domy. Právě tento trend výrazně snížil zastoupení lidí hlásících se k polské národnosti v Petrovicích u Karviné a Chotěbuzi a osudným se jim stal v Těrlicku.

Budou se sundávat polské nápisy?

Vyšší než desetiprocentní zastoupení národnostní menšiny v obci dává ze zákona možnost vzniku národnostního výboru, který může navrhovat například instalování označení názvu obce na značkách u silnic, na autobusových či vlakových zastávkách nebo v označení ulic, úřadů a jiných veřejných zařízení.

Polské organizace se snažily před sčítáním apelovat na Poláky, aby se ke své národnosti hlásili. Je možné, že bez kampaně by čísla byla ještě nižší.

Mnoho lidí kolonku „národnost“ nevyplnilo vůbec a především mladí lidé se často považují za Evropany, bez příslušnosti ke konkrétní národnosti.

Snížení zastoupení pod desetiprocentní hranici však ještě neznamená, že se cizojazyčné názvy musí odstranit. Obec ale není povinna nahrazovat poškozené nápisy či značky.

„Náš těrlický výbor pro národnostní menšiny se zatím k této problematice nesešel, takže nemáme žádné oficiální stanovisko. Podle mého názoru jde o přirozený vývoj, kdy se původní obyvatelstvo v obci „ředí“ lidmi s jinou národností. Starší lidé vymírají a jejich mladí potomci se stěhují z obce za prací,“ řekl Deníku člen výboru a těrlický zastupitel Vavřinec Fójcik.

Podobný názor má i předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek. „Zřejmě je to tak, obyvatel hlásících se k polské národnosti ubývá v celé republice. Oproti sčítání před deseti lety, to bude o víc než 10 tisíc lidí méně. Jen se potvrzuje, co už víme. Tento úbytek je přirozeným důsledkem dlouhodobé asimilace Poláků v českém prostředí,“ řekl Szymeczek.

Podle něj však nejsou ani statistiky zcela věrohodné, neboť není jasné, zda jsou v nejnovějším údaji započítání i Poláci žijící v České republice dlouhodobě či krátkodobě.

„Podobné statistické výsledky rozhodně nejsou základem národnostní politiky v obcích a městech. Vždy je to o lidech, jak se k sobě chovají a jak spolu příslušníci té které národnosti vycházejí,“ dodal šéf Kongresu Poláků.

Libor Běčák
Tomáš Januszek

Autor: Libor Běčák

2.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Laser ukázal, že firma šetřila na asfaltu. Silnici zřejmě opraví znovu

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Tento týden představíme školáky ze ZŠ v Milíkově a Bukovci

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

ON-LINE s Jiřím Vzientkem, zastupitelem Frýdku-Místku a kandidátem ČSSD do PČR

Kandidát ČSSD na poslance Parlamentu ČR a zastupitel Frýdku-Místku Jiří Vzientek bude už zítra - v úterý 17. října od 10 hodin - odpovídat jako host on-line rozhovoru Deníku na dotazy čtenářů.

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE rozhovor s Alfrédem Šrámkem, kandidátem na poslance za Realisty

JUDr. Alfréd Šrámek, kandidát na poslance za Realisty byl hostem on-line rozhovoru Deníku.

Do areálu Slezanu ve Frýdlantské ulici najela demoliční četa

Demoliční stroje se po čase opět zakously do budov ve Frýdku-Místku, které zůstaly po textilní výrobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení