Jste stylistkou a autorkou blogu Móda jako umění.cz. Jak jste se k módě dostala?

Odmalička jsem milovala umění, a tedy i módu. Zatímco kamarádky měly na stěnách pokojíků plakáty zpěváků a herců, já tam měla uměleckou fotografii a módu. Již jako dítě jsem navrhovala oblečení pro své panenky, a pak i pro sebe. Zkoušela jsem šít, ale to z úsporných důvodů, abych jako studentka neplatila švadlenu. Také jsem se ráda fotila. Tohle ale baví spoustu lidí. Jenomže mě bavilo pózovat na černobílých fotografiích, fotit se při tanci a další experimenty. Hodně mě podporovali i rodiče. Všechny kreativní nápady mi chválili včetně oděvu z mušlí. Pak jsem začala dělat produkce fotografií pro mezinárodní firmu. Disponovali šesti prodejnami obuvi po celé České republice a já jim zajišťovala různé marketingové aktivity včetně monitoringu tisku. Tím jsem získala slušný přehled o vývoji módních kolekcí a českém fashion trhu.

Co je náplní vaší práce?

Aktivit je mnoho. Především jako autorka a tvář blogu Móda jako umění.cz píši články o módě a životním stylu. Oblékám nové kolekce oblečení a jsem při tom focena nebo natáčena kamerou. Vše se pak prezentuje s mými články na blogu. Také pracuji jako poradkyně pro středně velké butiky. Například školím prodavačky. Stejně tak poskytuji poradenství majitelům obchodů při výběru kolekcí pro novou sezonu. Většina z nich jsou obchodníci a fashion trendy neznají. Ušetřím jim spoustu peněz za zboží, které by pak zůstalo viset na věšácích a neprodalo by se. Při výběru si také dokážu představit, jak kombinovat jednotlivé zboží napříč různými značkami. Většina středně velkých prodejců módního zboží nakupuje od mnoha značek a kolekce mezi sebou vůbec nelze propojit, pokud nejste zkušená stylistka. Klientky si obvykle nekoupí sako, když k němu v obchodě nepořídí i sukni nebo kalhoty. A pak pracuji jako vizážistka a stylistka.

Co obnáší práce stylistky?

Nakupuji se svými klientkami a přímo v obchodě jim vybírám oblečení. Tedy je stylinguji. Občas jde o naprostou změnu šatníku. Ale většinou spíše o dokoupení oblečení a doplňků do nějakého outfitu. Ženy si například přinesou své oblíbené sako a chtějí, ať jim vyberu k saku od hlavy až k patě celý outfit. Nebo oblečení pro příležitost jako je oslava narozenin, promoce dcery, letní dovolená a podobně.

Jaké je věkové složení vašich klientek?

Od náctiletých, které milují sezonní trendy, až po šedesátileté dámy i starší ženy.

Obracejí se na vás i muži?

Ano, ale s muži nakupovat nechodím. Móda se opravdu hrozně rychle obměňuje. Mám co dělat, abych stačila sledovat trendy v dámské módě. Ale nedávno jsem byla nakupovat s jedním známým, který je v současné době bez partnerky. I když je to pán vyššího věku, chce být upraven, stále žije aktivně. Zajímavé bylo, že neměl žádné předsudky kvůli své postavě, což mě dost brzdí při práci stylistky se ženami. Zmíněný známý především ke všemu přistupoval s humorem a za dvě hodiny měl šatník na celou sezonu. Ženy jsou občas svázané obavami, co řekne sousedka, když si koupí šaty s volánky. Vždyť ona obvykle nosí džíny a tričko. Nebo jsou klientky, které touží po změně, ale nemají odvahu ji udělat. Občas jsem spíše psycholog než stylistka. Buď někomu pomůžu změnu udělat, nebo ho přivedu k myšlence, že by změna měla přijít. Některé ženy potřebují pro změnu v oblékání více času, ale nakonec stejně zavolají a chtějí opět mé služby. Hodně také pomohou pozitivní reakce okolí, které jim dodají odvahu, že udělat změnu bylo správné rozhodnutí.

Když jste byla dítě, bylo vám jedno, co vám rodiče oblékli, nebo jste se snažila prosadit svou?

Velmi brzy jsem si vše vybírala sama. Od malička jsem měla plnou krabičku bižuterie a nejlepší dárek pod stromečkem pro mě byla knížka a sada šperků.

Když jdete po ulici, sledujete ostatní, jaké mají oblečení? Jak jim sluší?

Ano. Je to moje práce. Kdybych neznala potřeby klientů a čtenářů, nemohla bych pracovat ani jako stylistka, ani vytvářet obsah fashion blogu. Ráda se i čtenářek ptám, jaký typ modelů jim v mých článcích chybí. Chci psát pro lidi. Proto většinu stylingu dělám ze značek, které jsou cenově pro všechny dostupné.

Myslíte si, že lidé občas mají strach na sebe obléct něco výjimečného netradičního?

Řekla bych, že je to při mé práci nejčastější jev. Během nakupování s klientkami slýchávám, že modely, které jim nabízím k vyzkoušení, by ze stojanu s oblečením nikdy nevzaly. Tento nezávislý pohled jim ale pomůže obavy překonat, a opravdu tak nastartujeme změnu oblékání, po které žena už dlouho toužila.

Tíhnete k módě nějakého státu?

Mám ráda Francii a francouzský vkus. Vždy, když jsem v Paříži, obdivuji, jak estetické zde vše je. Od jídla, interiéru až k módním kreacím většiny lidí tohoto města. Když jsem v minulosti slýchávala, že Paříž je město módy, myslela jsem si, že se tím vyjadřuje množství návrhářů a módních akcí, které se zde pořádají. Dnes to vnímám jako vyjádření myšlení a přístupu Pařížanů k jejich zevnějšku.

Které roční období, co se týká oblékání, máte nejraději?

Každé roční období pro mě znamená novou příležitost jak v oblékání, tak v životě. Asi proto mám ráda všechna.

Cestujete při své práci?

Ano, ale chtěla bych fotit v dalších metropolích světa i na exotičtějších místech. Vše je otázka budoucnosti.

Jakým způsobem relaxujete?

Ráda trávím čas se svou rodinou. S tříletou dcerkou máme stále co dělat. Když jsem výjimečně sama, čtu nebo jdu do kina. Miluji filmy, proto jsem je začala točit i pro Móda jako umění.cz.