Kliknutím zvětšíteV roce 2000 natáčel na hukvaldském hradu známý ruský režisér Alexej German film podle předlohy ruských autorů, bratří Arkadije a Borise Strugackých, sci-fi a fantasy film Je těžké být bohem Trudno byť bogom (kniha vznikla v roce 1964).
V roce 2000 občanská společnost Fond Janáčkovy Hukvaldy (vznikla v roce 1994) v čele se spoluzakladatelkou a tehdejší ředitelkou fondu Radmilou Kotterbovou hrad filmařům pronajal od února do května 2000.
Fond Janáčkovy Hukvaldy vznikl v roce 1994 jako občanské sdružení a logogram pro fond a jím pořádaný hudební festival Janáčkovy Hukvaldy vytvořil tehdejší scénograf Národního divadla moravskoslezského Alexander Babraj.
Po uzavření smlouvy o pronájmu prostor hradu ruští architekti tehdy vytvořili na hradě unikátní kopii středověkého města. Komu se podařilo přes zákaz na hrad tehdy vniknout, potvrdí, že kulisy byly nesmírně děsivé, působily osudově, nechybělo popraviště, lebka býka a podobně. Film však nikdy nebyl v české distribuci a není patrně dostupný na DVD. Celý osud díla tak poněkud obestírá několik záhad.
Příběh filmu se odehrává na planetě Arkanar, podobné Zemi, která se však nachází v historické vývojové fázi podobné středověku na Zemi, v době dvorských intrik, zrady a lidské špíny.
Na Arkanar přicházejí vědci (historikové) Sovětské akademie věd zkoumat vývoj této kultury, avšak v rámci objektivity výzkumu se snaží vyhnout jakémukoliv výraznému zasahování do vývoje událostí, přestože svými možnostmi nemají daleko k bohům.
Hlavní postavou příběhu je historik Anton (vážený don Rumata) v nejlepších letech, který má drobný problém „s nezasahováním“, a jak on říká: „s převtělovaním se v prase“, aby zapadl do společnosti, kde je svědkem intrik a zkaženosti místních, kde Šedí (gardy Ministerstva ochrany trůnu) zabíjejí a likvidují, koho mohou, kde se lidé navzájem okrádají, podvádějí a vraždí…
Ovšem i v tak temné době nachází don Rumata mezi místními i pár v té době výjimečných lidí, velké přátelství a dokonce i lásku… Šedí však nespí, jedné noci při mocném úderu se snaží strhnout na sebe vládu a zlikvidovat své odpůrce; Rumatovi přátelé jsou zabiti, on sám zachráněn pomocí ze Země, která přes zásadu neovlivňovat místní vývoj cítí povinnost určitým způsobem zasáhnout proti Šedým ve prospěch ostatních.
V díle zaznívají i obecně filozofické a etické otázky a především otázka postavení a možností zásahů progresora člověka odjinud, jenž může urychlit či ovlivnit historický vývoj.
Základní, univerzální ideou knihy i filmu je to, že žádnými prostředky nelze uspíšit přirozenou evoluci společnosti, a proto „je těžké být bohem“.
Problémy při natáčení
Věhlasný Alexej German si pro natáčení filmu vybral několik lokalit v Česku také hrad Hukvaldy, Helfštýn, Točník a jiné. Na produkci filmu spolupracovala česká produkční skupina Ankor Film. Na hradě dílem ruských architektů vznikla věrná vize středověkého městečka, hrad pronajal Fond Janáčkovy Hukvaldy filmařům od února roku 2000 do května téhož roku. Hrad byl z tohoto důvodu pro veřejnost uzavřen a nebylo možno fotografovat kulisy. Uzavření hradu jeho obdivovatelé tehdy nesli dosti nelibě. Na filmu pracoval Alexej German velmi vážně dokončil jej až v roce 2006.
„Filmaři měli ukončit natáčení v polovině května roku 2000, ovšem natáčení se protáhlo o necelých čtrnáct dnů. Zájemci o spatření hradu byli uzavřením pochopitelně zklamáni, ovšem snad jim újmu dostatečně nahradilo to, že kulisy děsivě vypadajícího městečka zůstaly na hradě až do konce sezony v září toho roku,“ říká dnes Radmila Kotterbová, která delší uchování kulis dojednala s ruskými filmaři jako kompenzaci toho, že hrad byl část sezony uzavřen.
Při poněkud dobrodružném pátrání po filmu, jenž byl natáčen v Česku, ale nikdy zde nebyl uveden, se autor článku nevyhne svědectví o latentních i neskrývaných vádách a půtkách, které se začaly projevovat v roce 2004, kdy Radmila Kotterbová odjela studovat do zahraničí, a které trvaly donedávna. Po dobu své tříměsíční nepřítomnosti pověřila Radmila Kotterbová vedením fondu členy správní rady. Dnes fond vedou jiní lidé, kteří u jeho zrodu nestáli. Zakladateli fondu byly v roce 1994 tři osoby Radmila Kotterbová, Ilja Racek a tehdejší starosta obce Petr Sobotík. Radmila Kotterbová v roce 2006 z fondu vystoupila.
Zájemci o jedinečný film jsou odkázáni na jiné zpracování díla bratří Strugackých na film Es ist nicht leicht ein Gott zu sein německého režiséra Petera Fleischmanna, který si však oproti Germanovi pospíšil a svůj film v koprodukci NDR, Francie, SSSR dokončil již v roce 1990. Tento film je na DVD ve filmové databázi Česko-Slovenské filmové databáze (CSFD). Film Alexeje Germana však nikdy, byť natáčen v Česku, u nás nebyl uveden a patrně ani není možné toto zpracování získat jako DVD. Potvrdila to Gabriela Sekaninová z Filmové databáze ČR (FDb) i Martin Pomothy z Česko-Slovenské filmové databáze (CSFD). Obě organizace mají jen verzi Petera Fleischmanna z roku 1990, Germanův o šestnáct let starší film nikoliv. V mnoha jiných zemích Germanova adaptace v distribuci údajně byla. Bohužel v Česku nikoliv. Přitom zájem vzhledem k lokalitám natáčení a renomé Alexeje Germana by jistě byl značný. Navíc žánry sci-fi a fantasy prožívají nebývalý boom.
O tom, že různice ve Fondu Janáčkovy Hukvaldy byly ještě nedávno na denním pořádku, svědčí článek zveřejněný 7. června 2011 serverem ČT24.cz, který v plném znění přetiskujeme:
Krádež loga mezinárodního hudebního festivalu na Hukvaldech bude v úterý odpoledne v Ostravě řešit valná hromada Fondu Janáčkovy Hukvaldy. Logo si bez vědomí fondu přihlásil na svou osobu bývalý předseda fondu Petr Sobotík. Na tiskové konferenci zveřejnili představitelé Fondu Janáčkovy Hukvaldy program blížícího se hudebního festivalu s novým logem.
Vysvětlili, že původní logo s osmnáctiletou tradicí nemohli použít, protože ho na své jméno před necelými dvěma lety a bez vědomí dalších členů fondu u úřadu pro průmyslové vlastnictví zaregistroval Petr Sobotík, bývalý předseda fondu a někdejší starosta obce Hukvaldy.
„Dověděli jsme se to loni na podzim zcela náhodou při jedné diskuzi, kdy Petr jako předseda fondu mezi řečí prohlásil, že použití loga si musíme nechat u něj schválit, protože je jeho vlastníkem,“ uvedla nová předsedkyně fondu Bohdana Rywiková. Fond měl do té doby zaregistrovaný vlastní název a také název Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj, jehož osmnáctý ročník začne 25. června. Podle slov ředitele festivalu Jaroslava Slaného v té době nikoho nenapadlo, že by bylo nutné registrovat také logo, protože nic podobného nikdo neočekával. Po odhalení Sobotík rezignoval na post předsedy fondu a posléze ho valná hromada odvolala i ze správní rady. Úterní valná hromada se pokusí navíc také ukončit Sobotíkovo členství ve fondu, i když podobný postup její stanovy dosud neřeší.
„Už na podzim jsme se prostřednictvím právníka obrátili na Úřad průmyslového vlastnictví, aby registraci loga na Petra Sobotíka zrušil. To se nám podařilo, ale konečné rozhodnutí jsme obdrželi až 30. května. S tvorbou materiálů na festival jsme ale nemohli čekat. V nejbližší možné době se samozřejmě vrátíme k původní značce,“ doplnil Slaný.
Úřad odůvodňuje své rozhodnutí tím, že si Sobotík zaregistroval logo na svou osobu neoprávněně, bez vědomí správní rady fondu a ze spekulativních důvodů. Předmět užití rozšířil mimo jiné na marketing a na poskytování obchodních služeb přes internet. Navíc nabízel fondu, že mu logo může odprodat. Ve Fondu Janáčkovy Hukvaldy, který vedle pořádání hudebního festivalu také spravuje hukvaldský hrad; je to už druhý případ. Před několika lety se fond rozloučil s Radmilou Kotterbovou, která se starala o zajišťování financí. Zjistilo se ale, že část peněz na chod fondu používala pro své soukromé účely.
Logo festivalu vytvořil před dvaceti lety tehdejší vedoucí výtvarník Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Alexandr Babraj z popudu jednoho ze zakládajících členů fondu, tehdejšího ředitele divadla Ilji Racka.
Zdroj: Mediafax
Řešení právní cestou
Současná předsedkyně FJH Bohdana Rywiková začátkem loňského prosince potvrdila, že bývalý předseda Fondu Janáčkovy Hukvaldy Petr Sobotík si nechal bez vědomí a bez souhlasu členů fondu zaregistrovat značku (logo, jehož součástí je i název) FJH na svou osobu.
„V současné době již není členem tohoto občanského sdružení. Fond Janáčkovy Hukvaldy řešil tuto záležitost právní cestou a požádal o zrušení registrace úřad na ochranu průmyslového vlastnictví, jenž celou záležitost prošetřil a uznal registraci značky na pana Sobotíka za neplatnou,“ uvedla nynější předsedkyně FJH Bohdana Rywiková.
Hrad Hukvaldy je v majetku Moravskoslezského kraje (spravuje jej Muzeum Beskyd), Fond Janáčkovy Hukvaldy je jeho nájemcem. Předsedkyní Fondu Janáčkovy Hukvaldy je Bohdana Rywiková od podzimu roku 2010.
PRO DENÍK ZPRACOVALJIŘÍ ŠODEK
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
