Když se Bohuslav Kokotek po střední škole rozhodoval co dál se životem, v tehdejším Československu právě probíhalo pražské jaro. Jak sám zdůrazňuje, právě politické a kulturní proměny v roce 1968 měly značný vliv na jeho rozhodnutí jít studovat právě teologii a kdyby k oněm událostem nedošlo, nejspíš by ani neměl možnost tento druh vzdělání získat. „Mnoho lidí bylo tenkrát proti, ale díky skvělému třídnímu učiteli se mi podařilo úspěšně složit přijímací zkoušky na tehdejší Slovenskou evangelickou bohosloveckou fakultu,“ podotkl kněz, jenž sám měl ze studia značné obavy.

„I když jsem od dětství vyrůstal v hluboce věřící evangelické rodině, tehdejší předsudky, týkající se teologických studií, ve mně vyvolávaly smíšené pocity a studium opravdu bylo v mnoha aspektech odlišné od jiných směrů, měli jsme ranní bohoslužby a byli jsme připravováni na duchovní službu, ale když se na to dívám s odstupem času, nebyli jsme až tak odlišní od jiných studentů. Často jsme chodili hrát fotbal apod.,“ zavzpomínal Kokotek.

Po absolvování studia se vrátil zpět do rodného Slezska, ale začátky jeho duchovní služby nebyly v dobách normalizace vůbec jednoduché. Byl nucen vystřídat několik míst svého působení po celém Slezsku.

Mediální činnost

Mimo duchovní služby se Bohuslav Kokotek, jako mnoho jeho kolegů, začal věnovat také psaní článků do různých církevních médií. Zanedlouho byl, pro své nadání v této oblasti, zvolen církevní radou na pozici šéfredaktora časopisu Přítel lidu a také Evangelického kalendáře. Dalším velkým zlomem v jeho životě se stala sametová revoluce.

Politické uvolnění tehdy postihlo všechny společenské sektory, církve nevyjímaje, což umožnilo rozvoj celé řady křesťanských organizací. Právě v této době byl Bohuslav Kokotek jmenován na pozici předsedy Evangelického společenství, jež se zaměřuje na kulturní a mediální činnost církve v regionu těšínského Slezska.

Díky tomu zanedlouho začal spolupracovat se svými známými z dob středoškolského studia, kteří pracovali v Českém rozhlasu v Ostravě. Tímto způsobem vznikl polský křesťanský pořad vysílaný na vlnách ČR Ostrava. „Nejdřív jsme to vysílali jen pár minut, ale díky zájmu posluchačů se vysílací čas stále prodlužoval. Dnes máme jednou za měsíc půlhodinovou relaci,“ popsal Kokotek vznik pořadu Hlas křesťanů, který je vysílán vždy poslední pátek každého měsíce.

Po dobrých zkušenostech došlo k rozšíření o další rozhlasový pořad, Slovo na cestu, a později také k navázání spolupráce s dnešním rádiem TVR v Brně, které bylo v západním bloku v době normalizace určitou křesťanskou obdobou rádia Svobodná Evropa.

Křesťanství v kabelovce

I přes rozvoj internetu je televize stále velmi vlivným médiem, a ani tuto sféru nenechal tento progresivní kněz bez povšimnutí. Po dobrých zkušenostech z Českého rozhlasu se totiž naskytla možnost vysílat křesťanský pořad také v kabelové televizi.

„Už tři roky máme čtyřminutové Těšínské křesťanské minuty, které mohou diváci sledovat každý týden, snažíme se spolupracovat s televizí Noe a už teď máme celou řadu dalších nápadů,“ prozradil Bohuslav Kokotek.

Komunální politika

Kněží byli v minulosti osobami v dané obci či městě všeobecně známými. Dnes už je tento trend spíše nevídaný, což ovšem neplatí v případě Bohuslava Kokotka. Díky své mediální aktivitě byl dokonce před komunálními volbami osloven nejednou politickou stranou. Jak již mnohokrát ve svém životě i v tomto sektoru uspěl.

Dnes je předsedou Výboru národnostních menšin města Třince a může tak ještě aktivněji plnit své poslání. Jak je vidět, duchovní nemusí být vůbec asketičtí či konzervativní, ba naopak, mohou být přístupnými a docela normálními lidmi.

ADAM KOLASA