Jistě se vám již stalo, že jste na nejrůznějších místech ve světě viděli skály, které vás upoutaly. U nás, v České republice, je samotných skalních útvarů poskrovnu. A tak když chceme vidět pořádný skalní masiv, musíme za ním do kamenolomu. V některých z nich pak můžeme vidět opravdu neobvyklé kameny.
K nejzvláštnějším jistě patří kamenné koule, nebo spíše elipsoidy, které se nejlépe vyjímají, když jsou zapuštěny ve skalní stěně. Co se týče jejich vzniku, nemají geologové jednotné mínění, někteří se přiklánějí k názoru, že vznikly v pravěkém moři nabalováním při mechanických pohybech sedimentů a pozdějším nasunutím jednotlivých masivů.
V naší republice je znám výskyt těchto kulovitých kamenných útvarů (ale maximálně jen 80 cm v průměru) v Olšanech na Rousínovsku u Brna, další výskyt je znám z kamenolomu nad obcí Vidče, několik kilometrů na jih od Rožnova pod Radhoštěm. Zde byly obnaženy kulovité objekty o průměru až 300 cm!
Další výskyt těchto objektů je znám z česko-slovenského pomezí, kde v bukoveckém pískovci (pískovcová vrstva táhnoucí se prakticky od soutoku potoka Oleška z Olší v Bukovci, v nejvýchodnější části ČR, až po 27 km vzdálenou obec Klokočov-Kornica v okrese Čadca), především na slovenské straně, v pásmu širokém 20 až 500 m, se nachází desítky kamenných koulí.
Nejznámější naleziště je ve stěně kamenolomu Vyšné Megoňky v místní části Milošová katastrálního území města Čadca (přístup cestou z Mostů-Šancí od školy přes osadu Filuvka k hranici se Slovenskem, hned za hranicí asi 150 m vpravo). Největší kamenná koule o průměru 260 cm je „vsazena“ přímo do stěny lomu. V blízkosti lomu lze porůznu najít další, ale menší.
Na cestě do Istebné jsou na jednom místě tři ložiska vypadlých kamenných koulí.Ale zdá se, že tyto rarity - kamenné koule - se vyskytují i na jiných než dříve popsaných místech. Asi 500 m proti toku řeky Olše za hraničním mostem již na polské straně proti osadě na mapě označené jako Kukuczka (od soutoku potoka Oleška z Olší v Bukovci) jsem v roce 2006 vyfotografoval na levém břehu Olše tři „pouzdra“ již bez vypadlých kamenných koulí o průměrech kolem 60 - 70 cm.
A před pěti lety jsem byl upozorněn jednou z členek jablunkovského klubu důchodců, že blízko jejího bydliště v Jablunkově na břehu strže bezejmenného levobřežního přítoku potoka Radvanov protékajícího místní část Záhůří v nadmořské výšce asi 490 m n. m., v místě bývalého kamenolomu (kde se kámen lámal asi před sto lety), se nachází asi jednou třetinou objemu ze svahu vystupující kamenná koule o průměru asi 120 – 130 cm!
Místo se přitom nachází v lese jen asi 60 m vzdušnou čarou od domu č. 692 na pravém břehu strže. A v nedávné době tu prý byla dokonce pro stavební účely rozbita další menší kamenná koule. Slyšel jsem od jednoho občana bydlícího nedaleko stávající koule, že chodníčkem podél potoka Kotelnice na Bahenec jsou velké skály a mezi nimi kulaté kameny. Asi nejznámější kamenné koule (Moreaki Boulders) jsou na východním pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu. Největší mají sice jen 150 cm v průměru, ale za to jsou při odlivu téměř celé na suchu, jen nepatrně zabořeny do písku.

Je pozoruhodné, že světovou raritu, kamennou kouli, máme na území našeho města jen 2 km vzdušnou čarou od náměstí v Jablunkově. Možná, že někdo upozorní na další. A nestálo by za to tuto pozoruhodnost zpřístupnit veřejnosti, udělat k ní značenou stezku?