Moderní knihovna? V Třinci si počkají

„Paradoxně nám ktomu pomohla zatékající střecha. Stávající budova, kterou přesně před deseti lety knihovna osídlila po zrušené mateřské škole, patří mezi nejošklivější veřejné objekty v Třinci, a troufám si říct, i mezi nejošklivější budovy knihovny v regionu, ne-li v celé republice,“ míní ředitelka Martina Wolna. „Samotná knihovna je sice útulná a milá, ale více by zapadla do menší obce vhorách někdy vdevadesátých letech,“ dodala. A tak loni vlétě vznikla studie, která má vyřešit především prostorové problémy knihovny a otevřít cestu k jejímodernizaci. Potřeby knihovny byly také zapracovány do strategického plánu města, který byl loni aktualizován.

V průběhu schůzek s vedením radnice se objevila myšlenka přestěhovat knihovnu zpět do kulturního domu Trisia. „Přiznám se, že vyšla z mých úst, a to na jednom z jednání pracovní skupiny při tvorbě strategického plánu města, kde se současně řešily problémy knihovny i Trisie. Představa byla ovšem taková, že by se pro knihovnu uvolnila tak polovina kulturního domu s tím, že by celý přešel do správy města,“ popsala Wolna. Dodala, že nápad ztroskotal především na jednáních o vlastnictví Trisie, kdy město vůbec nepřipustilo možnost vzít Trisii pod svá křídla. Konečný problém nastal při analýze, ve které se ukázalo, že tak velký prostor, jaký knihovna potřebuje, Trisia není schopna nabídnout. Varianta Trisia navíc nebyla finančně dosažitelná. „Proto se od této myšlenky definitivně upustilo. Konečné rozhodnutí je rekonstruovat stávající budovu - pokud se ovšem podaří získat dotace. Pokud ne, můžeme to v Třinci obrazně řečeno ,zabalit´,“ poznamenala Wolna.

O rozhodnutí radních, že moderní knihovna může vzniknout ve stávajícím objektu na Lidické ulici, Deník psal již v lednu. S projektovou dokumentací se počítá v roce 2009, o rok později by mohla začít kompletní rekonstrukce. Klíčovou přitom zůstává otázka dotace. „My jsme samozřejmě vázáni penězi. Přednější jsou například rekonstrukce škol. Nepůjde o malou částku,“ řekla redakci místostarostka Třince Milada Hejmejová (SN 2) s tím, že předběžný odhad hovoří o částce do třiceti milionů korun. A jaká by tedy měla být ,nová´ knihovna? „Jak jsem po všech těch jednáních zjistila, moje představa moderní knihovny je v Třinci nedosažitelná, a tak jsem se uchýlila k představám střídmým a hlavně potřebným. Je nutné vybudovat především centrum pro informace a vzdělávání,“ řekla Martina Wolna.

Třinecká knihovna a čísla

Martina Wolna k budoucnosti třinecké knihovny:

V počátcích jednání o knihovně se k mépracovní skupině přidalo pár nadšených občanů města. Měli představu o úžasné nové budově, která by byla skvostem regionu. Tato iniciativa chtěla dosáhnout vyhlášení architektonické soutěže na návrh budovy knihovny, podporu jsme našli také v osobě paní Hejmejové. Bohužel jsme u vedení města narazili na nesouhlas a více méně nám bylonaznačeno, že můžeme být rádi alespoň za tu studii, jinak taky nemusí dojít k žádné modernizaci.

Studie vznikala po společných jednáních s architekty, ve kterých jsme se snažili naše vize „umístit“ do návrhu rekonstrukce knihovny. Jednání byla otevřená a maximálně vstřícná, pokud jde o vnitřní uspořádání a potřeby knihovny. Do vnějšího kabátku už si pan architekt tolik mluvit nenechal, ale to už je záležitost celkové architektury města.

A jaká by tedy měla být „nová“ knihovna? Jak jsem po všech těch jednáních zjistila, moje představa moderní knihovny je v Třinci nedosažitelná, a tak jsem se uchýlila k představám střídmým a hlavně potřebným. Je nutné vybudovat především centrum pro informace a vzdělávání. Knihovna představuje ohromný takřka neomezený přístup k informacím, k vědění, ale i ke kultuře či duchovnu. Moje představa je, kromě rozšíření půjčovny krásné literatury, předevšímvybudování velké studijní knihovny s přístupem nejen k široké nabídce odborných publikací, ale také k moderní elektronickým zdrojům informací, která bude sloužit všem nejen studujícím ať už středních či vysokých škol, ale také občanům jako místo pro celoživotníučení. Výhodou je, že si zde mohou čerpat poznatky a informace právě takové, jaké je zajímají, nepotřebují přednášející ani osnovy. Zachována by měla být místnost pro pořádání přednášek a kulturních akcí.

Dále by mělo vzniknout, pracovně nazvané, integrované informační centrum, tedy současné klasické městské IC by mělo být rozšířeno o IC ekologické, pro neziskové organizace, Eurocentrum a také IC pro mládež. A protože by knihovna kromě učení se měla poskytovat také odpočinek, relaxaci, měla by sloužit ke kultivaci ducha, chceme v ní vytvořit prostory právě k těmto účelům - příjemná tichá posezení k četbě nebo poslechu hudby, místa k setkávání lidí, proto studie počítá se zachováním čajovny s tím, že bude rozšířena o literární kavárnu s čítárnou a letní zahrádkou. Abychom nezapomínali na děti, i pro ně by mělyvzniknoutvětší prostory pro knížky i všechny aktivity, které oddělení pro děti vyvíjí, chceme vytvořit také zcela nový prostor pro mládež ve formě otevřeného klubu. Také u knihovny pro děti by se měla vytvořit zahrádka.

Z analýzy, kterou nám na míru provedla Národní knihovna v Praze, vyplývají právě tyto nedostatky - nedostatečná nabídka knih, scházející studijní prostory, absence elektronických informačních zdrojů. Zlepšením a rozšířením služeb ale také zatraktivněním prostředí, jak vyplývá z analýzy, knihovna dosáhne vyšší návštěvnosti a využívanosti.

Jak se nám podaří tyto představy a prognózy naplnit, ukáže budoucnost. Nadšení vidím především mezi čtenáři a návštěvníky knihovny, ale i mezi obyčejnými lidmi, které potkávám a všichni nám (a doufám že hlavně sobě) novou knihovnu přejí. Menší nadšení vládne na radnici, kde ale naštěstí máme silnou a úžasnou oporu v paní místostarostce Hejmejové.

Březnový program Městské knihovny v Třinci