VYBERTE SI REGION

Kroniky a kronikáři našeho regionu - Soběšovice

Soběšovice - Obec Soběšovice tvoří dnes dominantu pravého břehu Žermanické přehrady. Kdysi však zabírala rozsáhlé území od Těrlicka až po Pazdernou.

22.3.2009
SDÍLEJ:

Nová Husarůvka.Foto: Jaromír Kahánek

Původní centrum však pohřbily vody přehradního jezera. Byl zde kostel, škola, tři mlýny, hospoda, několik statků a také dva zámky, v jejichž držení se vystřídalo několik šlechtických rodů. Ačkoliv první zmínka o obci pochází z roku 1227 (vzpomíná se zde Dolnosoběšovický dvůr), kdy v Polsku vládli Piastovci, za rok založení sídla se považuje rok 1305. Je to na základě soupisu desátek pro wratislavského biskupa, kde je jmenováno 71 obcí Těšínska. Až do roku 1920 se mluví o názvu Šebišovice, německy Schöbischowitz, polsky Szebiszowice. V starých záznamech se uvádí, že obec založil jistý Sobek, řečený Střela. Jak bývalo na Těšínském panství zvykem, rozdělovaly si vládnoucí rody kvůli dělení majetku obce na Horní a Dolní (například Bludovice, Domaslavice, Tošanovice, Datyně atd.).

V Soběšovicích se tak stalo poprvé v roce 1580. Dolní vlastnil tehdy Bibrštejn z Bojišova a Dolní Šobišovský z Šinovic. Právě tento rod se významně zapsal do dějin obce. Potvrzení tohoto šlechtického rodu je doloženo již v roce 1521. Obživu rozsáhlého území Těšínska tvořilo převážně zemědělství. Povinnosti obyvatel byla robota na statcích, mnohdy velice tvrdá za malou odměnu. Počet statků na Těšínsku byl podle údajů z roku 1740 celkem 148.

Když už jsme se zmínili o panských sídlech na území Soběšovic, tak zámek v Horních Soběšovicích postavil někdy kolem roku 1790 těšínský obchodník Josef Skulina, druhé sídlo v Dolních Soběšovicích v polovině osmnáctého století postavil pravděpodobně rod Křídlovských z Křídlovic. Pokud bychom pátrali po Křídlovicích jako sídlišti, pak obec tohoto jména se nachází na Znojemsku, dnes pod názvem České Křídlovice. Je však znám také název osady tohoto jména na místě dnešního města Brna. Dokazuje to i Křídlovská ulice v dnešní staré částí města.

Z jiných rodů vlastnících Soběšovice si připomeneme již dobře známé z předchozích kapitol: Tluky z Tošanovic, Harasovce z Harasova a Bessy z Chrostiny, kteří byli držiteli zámku v Hnojníku. Kromě tvrdé roboty byla povinnost obyvatel navštěvovat kostel. Ten nejstarší údajně pocházel již z doby před rokem 1305. Je pravděpodobné, že začátkem 15. století při vpádu polských kališníků (spojenců Husitů), kteří vypálili Domaslavice, shořel i kostel. Druhá verze praví, že kostel zchátral natolik, že musel být nahrazen novým, přivezeným z Dobré, který nakonec také shořel. V letech 1788 až 1789 byl konečně postaven zděný kostel, který vydržel až do stavby přehrady. Současný soběšovický kostel byl vysvěcen v roce 1961.

V roce 1863 byla v obci zásluhou starosty Jana Majera postavena první škola, ve které mezi prvními učil kantor Halfar, známý z Bezručovy básně. Škola však v roce 1936 vyhořela, ale po roce však byla nahrazena novou, která později zanikla stavbou přehrady. Současná škola pochází

z roku 1957. Nejtěžší období pro občany znamenal rok 1939, kdy byla větší část obce připojená k Německu. Byl vyhlášen tzv. Volklist – nižší podmíněná forma německého občanství. Nejhorší pasáží tohoto nařízení byla služba v německé armádě.

Po stavbě přehrady dostala obec úplně jiný charakter. Začala nová výstavba, ale i problémy s pitnou vodou. Proto zde dnes stojí výškový vodojem, ale také potřebná čistička. V Soběšovicích naleznete Domov důchodců, ale především Novou Husarůvku. V tomto centru naleznete poštu, knihovnu, restauraci se sálem a obecní úřad. Pýchou budovy je vyhlídková věž s hodinami. Obec je také známým rekreačním střediskem u přehrady. Mnohá stará rekreační zařízení byla proměněna na moderní rekreační objekty. Zde určitě dominuje areál vybavený kurty s umělým povrchem, lezeckou stěnou, minigolfem a bowlingem i dalším sportovním vybavením.

V obci se začínají budovat cyklistické stezky, které spojí Žermanickou a sousední Těrlickou přehradu, opravují se kempy i komunikace. Soběšovice se tak stávají rekreační oblastí 1. kategorie. Dochází i k aktivnímu propojení obcí v mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady. Z bohaté historie obce čerpá obecní znak: erb v zelené barvě znázorňuje bílou holubici se snítkou v zobáku, tři spojené zlaté klasy a zvlněné břevno. Holubice je symbol míru, tři klasy představují tři historické části obce, Horní, Dolní Soběšovice a Pitrov, zvlněné břevno pak tok řeky. Obecní kronika se vede od roku od roku 1935. Současnou kronikářkou je od roku 2004 Markéta Uhrová, historií obce mě provedl starosta Karel Obluk.

JAROMÍR KAHÁNEK


22.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Lysá hora je má milenka. A za ní chodí člověk rád, říká otužilec Čupa

Lysou horu si zamiloval. A turisté mířící na Lysou horu si zamilovali jeho. Extrémní otužilec Ján Čupa už pátou zimu vyráží bez trička či bundy na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd.

Autobusy MHD v Třinci pojedou i do lokality za tratí

S novým jízdním řádem, který vejde v platnost v neděli 11. prosince, se cestující v třinecké MHD dočkají hned několika změn. Tou nejvýznamnější bude zavedení autobusové dopravy do lokality za podjezdem Via Lyžbice, kde přibyla nová zastávka s názvem Lyžbice, za tratí.

S novým jízdním řádem zrychlí vlaky

Přes půl roku loni trvala železniční výluka mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Frýdlantem nad Ostravicí, při které museli cestující přesedat do autobusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies