VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroniky a kronikáři našeho regionu - Komorní Lhotka

Komorní Lhotka - Malebná podhorská obec na úpatí Goduly a Kyčery ležící nedaleko Hnojníku a vznikla vdobě lánové kolonizace vdruhé polovině 14.století.

10.1.2009
SDÍLEJ:

Evangelický kostel v Komorní Lhotce.Foto: Jaromír Kahánek

V prvních zmínkách je označována jako Bučkova Lhota, ale také Střížná, Valašská Lhota, Ligotka Gnojnicka a podobně. Své jméno měnila přibližně patnáctkrát. Snad nejznámější je název Ligotka Kameralna, díky proslulé Bezručově básní. Značný vliv na dosídlování měla valašská kolonizace v první polovině 16. století, kdy nastal rozvoj zemědělství a pastevectví, tolik příznačné pro beskydskou oblast. O pobytu Valachů v oblasti Komorní Lhotky svědčí zmínka týkající se valašského vojvody Jurky Hřivny, který kolektiv zdejších usedlíků v dohodě s Těšínskou vrchností spravoval. Pozvolné splynutí Valachů s místním obyvatelstvem mělo za následek, že táto sociální skupina pastýřů zanikla a byla nahrazená novým pojmem pro svéráznou lidovou kulturu – goralé.

Zhoršující se podmínky poddaných vyvolaly časté revolty, které vyvrcholily v letech 1766 až 1767. Uklidnění nastalo až vydáním robotného patentu v roce 1771. Vedle obdělávky polí a salašnictví se dočkalo rozmachu plátenictví, jehož tradice se udržela až do padesátých let minulého století.

Svérázná horská architektura se vyznačovala dřevěnými stavbami, charakteristickým rysem zde býval tříprostorový dům. Většina dřevěnic byla datována letopočtem vyrytým v izbě. Pozdější rozšíření na pět místnosti podnítilo také zvyšující se turistický ruch. Tím se dostáváme do období, kdy obec pro svou jedinečnou přírodní polohu začala lákat stále více návštěvníků.

Podle kronikářského zápisu z roku 1885 zmiňovala místní pamětní kniha seznam hostů, kteří dokonce založili v obci zvelebovací spolek. Každý člen přispíval do tohoto fondu jednou až čtyřmi rakouskými korunami. Podobný systém byl znám z horských obcí v Rakousku, Itálií a Švýcarsku. Klientela hostů se rekrutovala z oblasti od Těšína až po Prahu a Vídeň, tvořili ji především učitelé, profesoři, živnostníci, advokáti a továrnici. Koncem 19. století začaly být využívány místní přírodní zdroje pro lázeňské účely. Provoz zde zahájil vodoléčebný ústav Kurhotel, na místě dnešního hotelu Premiér. Prováděly se zde vodoléčebné kůry, bylinné koupele a léčba v podobě pití syrovátky a mléka, stejně jako ve valašském Rožnově.

Požár v roce 1903 však ústav zcela zničil. Nově vybudovaný objekt byl znám pod názvem hotel Stiller. V roce 1947 se dostal do rukou firmy Jäckel Fryšták, později zde bylo rekreační středisko VŽKG. Od roku 1991 poskytuje kompletní hotelové služby jako hotel Premiér. Malé lázničky vznikly také v 19. století na svahu Goduly. Zdejší pramenité vřídlo využil na svém pozemku sedlák Jiří Walica a vystavěl primitivní lázně se třemi dřevěnými vanami. Byly zde poskytovány koupele v odvarech z horských bylin. Lázničky později zanikly, ale jejich tradice byla obnovená v roce 1966 hlavně díky podnětu ČSČK v Komorní Lhotce a Hnojníku. Dnešní objekt je rozšířen o finskou saunu s bazénkem napájeným přímo z říčky Stonávky.

K místním památkám patří zejména dva kostely, ten starší evangelický z roku 1783 v klasicistním slohu a novogotický (patřící katolíkům) zbudován ze zdejšího šedozeleného godulského pískovce. Památník na Goduli připomíná vydání Tolerančního patentu císařem Josefem 2., druhý pomník je věnován obětem obou světových válek. Dnešní Komorní Lhotka je moderní obci začleněnou do mikroregionu Stonávka. Příkladně se stará o seniory a postižené občany. Je zde domov důchodců pod správou obecního úřadu a integrovaný sociální ústav pro postižené. Chloubou obce je nová víceúčelová hala sloužící jak sportovcům tak kulturním podnikům.

Obnovený Ligotský jarmark (konaný poslední týden v červenci) přitahuje návštěvníky z celého okolí. Historie obce je symbolizována také v obecním znaku. Na děleném štítě je půlka Slezské orlice a ruchadlo – symbol zemědělství. Pěkným zdejším suvenýrem může být fotopublikace Jana Grabowského Komorní Lhotka – Ligotka Kameral (1952–1985). Historií obce mě zasvěceně provedla místní kronikářka Ilona Pavelková, povoláním historička Těšínského muzea, za což jí patří můj dík.

JAROMÍR KAHÁNEK

10.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Následky nehody ve Frýdlantě nad Ostravicí.
3

Ve Frýdlantu se ráno srazilo auto s býkem

Ilustrační foto

Voda z vlastní studny - na kolik přijde

Železniční přejezd ve Frýdku pod estakádou bude uzavřen

Správa železniční dopravní cesty chystá ve čtvrtek stavební úpravy na přejezdu pod estakádou ve Frýdku-Místku u obchodního centra Frýda.

Chyběla jim klubovna, tak si ji skauti v obci postavili

Radost z nové klubovny mají skauti ze střediska Petra Bezruče Frýdek-Místek, kteří žijí ve Sviadnově. Především jim bude sloužit zázemí nové dřevostavby, na jejíž výstavbě se mnozí skauti sami podíleli.

Na Gracii se vrací Marianne Vos

Orlová – Ve čtvrtek startuje další ročník cyklistické Gracie Orlová.

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies