VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroniky a kronikáři našeho regionu: Řepiště

Řepiště -Lašská obec Řepiště pokládá za rok svého založení letopočet 1270. Bylo to 14 let poté, co došlo k ujednání mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a polským knížetem Vladislavem o stanovení hranice mezi Moravou a piastovským Opolským knížectvím.

2.8.2009
SDÍLEJ:

Kostel v Řepišti.Foto: Jaromír Kahánek

O názvu obce se vedou různé polemiky. Moderní výklad praví, že původní název byl Borutov, odvozený od rodu Boruthů. Jejich sídlo se nacházelo v místě dnešní obce Boruth v Lužici na území Německa. Řada odborníků to přikládá německé kolonizací na přelomu 13. a 14. století. Když k tomu přidáme i skutečnost, že na území Německa leží také město Reppist, patřící pod region Brandenburg, je to souvislost nadmíru zajímavá. Zmíněné město bylo založeno roku 1370 a má ve znaku vinný hrozen, stejně jako někdejší obec Vinohradská – součást dnešních Řepišť.

Ať už je to tak či onak, první písemná zmínka o Řepištích je z roku 1450, ve kterém těšínský kníže Bolek II. odkazuje své manželce Anně vlastnictví na území Těšínského knížectví, mimo jiné i panství Frýdecké. Hranici mezi státy tvořila řeka Ostravice, na jejímž pravém břehu (v místě zvaném Zapadliska) stál hrádek či tvrz střežící důležitou hranici. Řeka však byla tenkrát nespoutaná, při povodních měnila své koryto, a to bývalo důvodem svárů o hranici. V roce 1550 uděluje kníže Václav Adam Zikmundu Rudskému na Řepištích právo pivovárečné.

Dlouhou historií má dřevěný kostel sv. Michala Archanděla. Datum jeho založení se různí. Joža Vochala uvádí rok 1484, zatímco profesor Adamus rok 1485. Původní kostel byl farní. Od roku 1652 patřil protestantům, kterým byl v roce 1654 odňat a připojen k Šenovu. Ještě roku 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. Dle ústního podání prodělal v letech 1867 až 1891 v důsledku chátrání velké změny. Poslední úpravy probíhaly v období 1995 až 1996.

Obec Rakovec, dnešní poněkud vzdálená část Řepišť, byla založená v roce 1956. V roce 1621 přenechává Jan Skrbenský statek a dědinu Řepiště Janu Sirakovskému, po jeho smrti držela krátce obec jeho vdova, která se znovu provdala, a tak obec připadla Šenovu. Hrabě Josef Mitrovský založil v roce 1787 osadu Vinohrad, po níž je pojmenovaná jedna z dnešních ulic v Řepištích. Zajímavé je také lidové tvrzení, že ve zdejším kostele kázal Jan Ámos Komenský.

Obec mívala zcela zemědělský charakter, k čemuž patřívaly i rybníky. Zmiňuje se o nich Bohumil Pavlok v díle o pozdním feudalismu. Jeden z rybníků se jmenoval Konopník a podle dochovaných zápisů se tady skutečně máčelo konopí. Školní vyučování začíná v Řepištích v letech 1829 až 1830 v dřevěné chalupě zvané Obecnina, ale už o šest let později se staví dřevěná škola, která stála v místech dnešní školní budovy. Známý objekt mechanické cihelny pochází z roku 1930. Majitelem byl František Metz s Herbrem a Fišerem s Ostravy. Kromě cihel se zde vyráběly také drenážní trubky a květináče. Ruční výroba cihly se však provozovala již od roku 1911, a to na pozemku velkostatku. S provozem nové cihelny je také spojená elektrifikace obce.

Velkou kapitolou v kulturním životě obce bylo ochotnické divadlo. Hrálo se jak v Řepišti, tak i v Rakovci, a to především česká klasika. K významným protagonistům patřil talentovaný Oldřich Stibor – pozdější herec a režisér v Ostravě, Praze a zejména v Olomouci, kde byl v meziválečném období ředitelem. Nynější Moravské divadlo Olomouc neslo donedávna jeho jméno. Dnešní Řepiště patří k moderním obcím našeho regionu, je zde 520 domů a žije tady1 620 obyvatel. Obecní úřad úspěšně spolupracuje s místními organizacemi a spolky, jako jsou myslivecké sdružení Hubert, Český svaz včelařů, klub důchodců, ČSČK, TJ Sokol a sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1924. Obec se může pochlubit pěkným sportovním areálem a tenisovými kurty, kde právě probíhá letní turnaj pro širokou veřejnost.

Příkladná je také péče o kulturní památky. Kromě zmíněného kostela jsou zde tři kaple a pět pěkně udržovaných křížů. Zdejší knihovna, která funguje od roku 1920, nabízí kromě knih a internetu také zajímavé tématické výstavy. Obecní znak vychází z historické tradice a představuje raka, vinný hrozen a řepu, symboly kdysi samostatných obcí. O obecní kroniku pečuje a život v obci zaznamenává Anna Černická.

JAROMÍR KAHÁNEK

2.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sociální služby. Ilustrační foto.

Senioři nebudou muset docházet na úřad

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Muže zasáhl v Ostravici elektrický proud

Zásah elektrickým proudem se málem stal osudným pro jednačtyřicetiletého muže v Ostravici. Díky svědkům a záchranářům se ho ale podařilo oživit.

Bývalý hotel Park se pomalu proměňuje

Stavební práce na bývalém hotelu Park v Hnojníku jsou v plném proudu.

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Frenštátský hotel Vlčina se možná opět stane vyhledávaným cílem turistů, kongresmanů a třeba i hráčů. Komplex chce koupit skupina Synot.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení