VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroniky a kronikáři našeho regionu: Morávka

Morávka/ Obec Morávka patří svou rozlohou k největším v republice. Leží v hlubokém rozvětveném údolí stejnojmenné řeky lemovaná nádhernými hřebeny beskydských hor.

8.8.2009
SDÍLEJ:

Kostel v Morávce.Foto: Jaromír Kahánek

Její vznik se datuje kolem roku 1615 za Jana Bruntálského z Vrbna, který byl od roku 1604 majitel Frýdeckého panství. Název obce prý vznikl od výrazu morůvka, kdy zde lidé umírali na morovou nákazu, anebo také od staroslovanského pojmenování vlhkého místa u řeky. Řeka hrála v dějinách obce důležitou roli. Přinášela vláhu a dostatek pitné vody, ale také zlé povodně. Ty způsobovaly zejména na horských bystřinách nemalé škody na polích. S hrazením bystřin ze začalo od roku 1940, ale definitivní spoutání dravého toku řeky vyřešila až údolní přehrada dokončená roku 1964. Přehradní jezero zadržuje 11,3 milionu kubíku pitné vody na ploše 80 hektarů. Sypaná hráz je 396 metrů dlouhá a 44 metrů vysoká. Po povodních v roce 1997, kdy byla poškozená, prodělala nedávno generální opravu.

Roku 1636 koupil zdejší panství páni z Oppersdorfu za jejichž vládnutí dochází k rozvoji salašnictví, dřevařství a soukenictví. V roce 1762 byla dokončená stavba prvního (dřevěného) kostela, který stál v místě dnešního hřbitova. Když se kostel stavěl, obec Pražmo ještě neexistovala, proto patřil Morávce. Pozemek na stavbu daroval hrabě Pražma. Tento stav zůstal i po stavbě zděného kostela v letech 1814 až 1817. Úřední název, který platí dodnes, byl stanoven na Kostel a farní úřad Morávka se sídlem na Pražmě. Doživotní užívání salaší zaručovaly jejich majitelům pergameny Oppersdorfů a Pražmů. Tento stav se však nelíbil pánům na císařském dvoře za vlády Habsburků, a ti také rozpoutali kampaň za jejich vyvlastnění a v mnoha případech zrušení. Do čela boje za práva salašníků se postavil jeden z nich, místní občan Jan Koloničný. Šel s deputací až do Vídně a nezalekl se ani několikaměsíčního žaláře. Byl to tedy jakýsi beskydský Kozina. Zároveň se stavbou prvního kostela byla postavená i první škola. Vzhledem k velké rozloze obce, jejíž stavení jsou roztroušená na ploše 87 čtverečních kilometrů, vznikaly školní budovy postupně na šesti místech: Nytrové, Úspolce, Vlaském, Lůčkách, Lipovém a Slavíči. Dřevěná škola na Nytrové společně s hostincem U tří potůčků (později známým jako U Horáka) patřívaly k centru společenského života. Hostinec vedl v letech 1908 až 1910 Jan Kolář, později legendární dlouholetý chatař na Slavíči.

Obec prožila několik těžkých období a jedním z nich byl také hladomor v letech 1846 až 1848. Bída byla tak veliká, že lidé loupali v lesích kůru ze stromů, kterou mleli a míchali se zbytky mouky. Z této směsi pak pekli chléb. Následkem této pohromy zemřelo na 1 800 obyvatel. Dokonce nestačil místní hřbitov a musel být založen nový. Svízelné období bylo i za první světové války. V té době nebylo ještě dopravní spojení s okresním městem, vázlo zásobování a byl zaveden přídělový systém na lístky. Osobní doprava byla zavedená v roce 1920 autobusy poštovního ředitelství v Opavě.

Původní projekt elektrické železnice Kurta Bauera z Vídně vedoucí z Frýdku na Morávku a do Krásné nebyl uskutečněn. První koncesi na autobusovou dopravu mezi Frýdkem a Morávkou získal Karel Carbol. Na trati však jezdil „načerno“ už od dubna 1926. V roce 1924 postihla obec velká letní kalamita v podobě silné vichřice.

V obci byly postupně založeny spolky jako spořitelna a záložna, hospodářský spolek , Slezská matice osvěty lidové a v roce 1896 sbor dobrovolných hasičů. Nastává také rozvoj turistiky a rekreace. Například v roce 1929 se v době letních prázdnin v obci přihlásilo k pobytu 106 rodin. Zdejší lidé rozhodně nezapřeli své velké vlastenectví. Již v roce 1935, kdy se v Německu dostává k moci fašismus, byla založená národní garda. Svou odvahu a srdnatost pak dokázala za války tvrdým odporem proti okupantům. Vzniklá vlastenecká skupina Morávka (později přejmenována na Slezský odboj) se nevyhýbala ani tvrdým střetům a jako partyzánská záloha byla schopna poskytnout až 200 členů. Ke krutým bojům došlo při přepadení usedlosti Augustina Koloničného na Zajíčance ve Slavíčí i bunkru na Travném. Odplata však byla krutá. Stanný soud dne 14. 12. l944 poslal 14 občanů na smrt, dalších 10 bylo odvlečeno do koncentráku.

Teprve novodobá historie přinesla obci rozvoj a klid. Morávka se stala vyhledávaným cílem turistů a rekreantů, pro hosty vznikají nová zařízení. V roce 1999 se Morávka prezentuje vánočním stromem ve Vatikánu, podle jména obce byl pojmenován meteorit, který zde v roce 2000 spadl. Voda z přehrady se používá při výrobě piva Radegast, návštěvníci se mohou vydat po naučné stezce K pramenům Morávky. Bylo by toho hodně psát o tom, co skrývají stránky místní kroniky. Třeba jen jedinečné místní nářečí, nebo historie jednotlivých údolí. Místní kronikáři zanechali pozoruhodné hodnoty. V jejích díle pokračuje i současná kronikářka Jitka Bystřičanová.

JAROMÍR KAHÁNEK

8.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sociální služby. Ilustrační foto.

Senioři nebudou muset docházet na úřad

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Muže zasáhl v Ostravici elektrický proud

Zásah elektrickým proudem se málem stal osudným pro jednačtyřicetiletého muže v Ostravici. Díky svědkům a záchranářům se ho ale podařilo oživit.

Bývalý hotel Park se pomalu proměňuje

Stavební práce na bývalém hotelu Park v Hnojníku jsou v plném proudu.

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Frenštátský hotel Vlčina se možná opět stane vyhledávaným cílem turistů, kongresmanů a třeba i hráčů. Komplex chce koupit skupina Synot.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení