VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kroniky a kronikáři našeho regionu: Pražmo

Pražmo – Obec Pražmo, její původní název byl do roku 1924 Pražma (také německy Praschma), byla založena v roce 1777 hrabětem Janem Nepomukem Pražmou.

16.11.2009 1
SDÍLEJ:

Kostel.Foto: Jaromír Kahánek

Prastarý rod Pražmů, jehož kořeny sáhají do 13. století, pochází z Bílkova u Dačic a v roce 1625 byl povýšen do panského stavu. Pražmové působili v mnoha moravských městech a obcích (Velká Polom, Skrbeň, Jistebník, Studénka, Chropyně, Kojetín, Lešná) a v roce 1708 se ujímají Frýdeckého panství v osobě Františka Viléma z Pražma. Ve Frýdku působili téměř celé 18. století, na jehož konci je vystřídali Habsburkové. Jan Nepomuk si přál, aby jeho jméno bylo navždy zapsáno v historických análech. Oddělil proto část svých pozemků již existujících vesnic Morávky a Raškovic okolo původního dřevěného kostela a na těchto místech založil novou obec nesoucí jeho jméno. Nedaleko tehdy stávala jelení obora a zámeček frýdeckých pánů. Obec dostala do znaku jelena stojícího mezi dvěmi jedlemi a navíc byla padesáti osmi původním občanům přidělena pastvina Zlaň o výměře 35 hektarů.

Pražmovští také získali právo společného pasení dobytka na Zlani a právo hrabaní listí v oboře. Již několik let před založením obce byla při moravecké farnosti zřízena tzv. triviální škola, která byla od roku 1870 podřízena civilní správě. Dnes je to soukromý dům naproti pošty. Dominantou obce je dnes bezesporu kostel sv. Jana Nepomuckého stojící na vyvýšené ploše poblíž silniční křižovatky. Stavba byla dokončena v roce 1817, podoba dnešního presbytáře pochází z roku 2002. Původní dřevěný kostel byl zbořen v roce 1875 a na jeho místě stojí kamenný kříž.

Původní ustanovení hraběte Pražmy, že kostel patří moravecké farnosti a leží na území obce Pražmo, platí dodnes. Pražmo patřívalo mezi chudé podhorské obce, kde byla bída . Většina obyvatel pracovala v lese, v zimě se podomácku tkalo plátno. Denní potravou byly brambory a zelí. Rodiny byly početné, mnoho dětí však umíralo v útlém věku. Většina lidí byla negramotných a jejich duševní obzor se uchyloval k pověrám o čarodějnicích, hastrmanech a jiných strašidlech. Jedna z pověstí také vyprávěla o rejích čarodějnic na vrcholu Lysé hory, proto zde Pražmové nechali postavit kapli a lidé věřili, že tato slouží k jejich zahánění. O to víc byli cenění vzdělaní lidé, kteří přinášeli pokrok a osvětu. Mezi ty patřili především František a Klára Rajmanovi. František pocházející z rodiny místního ševce, vystudoval učitele a po studiích působil v Rusku jako vychovatel v šlechtických rodinách a později jako profesor latiny na gymnáziu v Petrohradě. Na penzi se vrátil na Pražmo a společně s manželkou Klárou se zasloužili o kulturní pokrok a péči o nemocné a sirotky. František Rajman zemřel v roce 1912, Klára Rajmanonová pak ve své závěti odkázala finanční částky kostelu, chudým a sirotčímu spolku. Jejich dům nesl název Rajmaneum a dnes slouží seniorům.

Většina návštěvníků obce určitě zná hotel Travný nazvaný podle hory vysoké 1 203 metrů a ležící mezi Krásnou a Morávkou. Objekt nechal v letech 1931 až 1932 postavit místní občan a starosta Jan Řehák. V budově byl od roku 1932 také poštovní úřad. Po obsazení Němci v roce 1939 zde bylo sídlo Schuzpolicie a finanční stráže. V minulosti byl také podnikem KV KSČ Ostravě, léta patřil spotřebnímu družstvu Jednota. Od roku 1991 patří vnuku původního majitele Jiřímu Řehákovi. Na Pražmě býval také mlýn a pila, kde se vyráběly šindele a louče na svícení. Bylo zde také mechanizační středisko Státních lesů, jehož objekt dnes patří soukromé firmě. V roce 1927 zde vzniká hasičský spolek, který měl svou první zbrojnici v Rovni. Dnes působí v nové budově nedaleko hotelu. Vedle hasičů zde působí také velmi aktivní organizace Junáka.

Ke své kulturní tradici se obec hlásí tzv. Pražmovským veselím, jehož součástí je také folklorní minifestival v rámci mezinárodního festivalu ve Frýdku-Místku. Je to i trochu vzpomínka na časy, kdy zde působil soubor Travný. Zajímavý je také spolek Parohatá města a obce. Hlásí se k němu města a obce mající ve svém znaku parohy. Ty pak pořádají každoročně sraz, kterého se účastní také Pražmo. V současném znaku obce je zlatá jelení hlava s parohy v modrém poli – symbolické barvě Těšínského knížectví. Dnešní obec má několik historických místních částí: Roveň (Rovňa), Vilčunky (Vilčonky), Gruníky, Nadkostelí, Zlaň a Obora. Je členem mikroregionu Povodí Morávky, který se v poslední době intenzivně zaměřuje na turistický ruch. Místní kronikářkou je již po dobu deseti let Michaela Honešová.


JAROMÍR KAHÁNEK

16.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kdysi proslulý Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm již léta chátrá. Nyní svitla naděje, že by se z něj mohlo stát opět vyhledávané místo.

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Ilustrační foto.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

Plánovaná silnice u Nebor čelí dalším problémům

Už na podzim by se řidiči měli projet po novém obchvatu Třince. Přípravy navazujícího úseku z městské části Nebory do Třanovic se však zadrhly.  

Stát přispěje lidem v Dolní Lomné na domovní čistírny odpadních vod

Dolní Lomná O dotace na domovní čistírny odpadních vod v obcích, které rozdá Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, je velký zájem. Vyčleněné peníze byly vyčerpány čtyři měsíce před stanoveným termínem.

Auto narazilo do mostního zábradlí, spolujezdkyně utrpěla vážná zranění

Vážné následky měla včerejší dopravní nehoda, která se stala poblíž Morávky. Auto tam narazilo do zábradlí mostu.

Tříčlenné týmy si to rozdají v nošení bečky piva

Mosty u Jablunkova – Rok se s rokem sešel a je tu opět akce s názvem Karpatský šerpa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení