VYBERTE SI REGION

Obyčejní lidé versus ocelářský gigant

REGION - Špatným sousedem je pro občany ostravského obvodu Radvanice a Bartovice kolos ArcelorMittal. Bývalá Nová huť podle nich dělá přílišný hluk a špiní ovzduší. Vedení továrny tato nařčení odmítá. Prý dělá, co může, aby bylo lépe a lépe…

1.9.2007
SDÍLEJ:

PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍSK. Z rozřaďovacího nádraží společnosti ArcelorMittal Ostrava, sousedícího s bartovickou ulicí U Důlňáku, se ve dne v noci ozývá uši drásající pískání. Obyvatelé okolních domků jsou z toho zoufalí.Foto: DENÍK/Miroslav Kucej

Nepříjemný mráz po zádech běhá každou chvíli lidem, kteří bydlí v rodinných domcích v bartovické ulici U Důlňáku. Bolí je hlava, nemohou otevírat okna, klidné posezení na zahradě je pro ně naprosto nemyslitelné, v noci nespí. Tato lokalita se přitom nachází na okraji klidného lesa. Takže v čem je problém?

V tom, že z druhé strany sousedí s rozřaďovacím nádražím firmy ArcelorMittal Ostrava. Brzdění vagonů bývalé Nové huti totiž vydává nesnesitelný pískot. A to v kteroukoliv denní či noční dobu.

Příšerný pískot odrazuje návštěvy

„Trpí tady úplně všichni. Ten pískot je naprosto příšerný. Už k nám kvůli tomu hluku ani nikdo nechce jezdit na návštěvu. Manžel spí se špunty v uších a já vůbec, abych ho mohla vzbudit ve čtyři ráno do práce. Snažím se to dospat pak, ale v tom pískotu to jde jen těžko,“ stěžuje si Simona Skupinová, která bydlí v ulici U Důlňáku teprve krátce.

Malý útulný domek na pozemku svých rodičů si totiž s mužem postavili teprve před rokem. Uvěřili tehdy slovům vedení Mittalu, že se situace zlepší. Trpělivě tedy čekali do konce června, kdy skončila rekonstrukce kolejových brzd. Uši drásající pískání se však ozývá dále.

Takový rachot nevydá ani tryskáč

„Ti, co tady občas chodí intenzitu hluku měřit, jen nevěřícně kroutí hlavami a říkají nám, že takový rachot nevydává ani startující tryskáč. Přitom by možná stačilo, kdyby zaměstnanci Mittalu dodržovali technologickou kázeň, protože někdy po našich telefonických stížnostech se situace na chvíli zklidní.

Jenže to netrvá dlouho, a už tam posílají zase více vagonů, než mají, a nesnesitelný pískot je tady opět,“ přibližuje dále problém s hlukem Skupinová. Problém by podle ní definitivně vyřešila protihluková zeď. Ta by prý ale musela být vysoká aspoň čtyřicet metrů. „Byla bych za ni ráda, protože bych aspoň neviděla ty jejich komíny, ale prý není možné něco takového postavit. Podle mě to jsou však pouze jejich další výmysly. Když Mittal prosperuje, tak by se měl také starat, aby netrpěli lidé v jeho okolí,“ dodává zoufalá obyvatelka hlučné ulice.

Síla hluku závisí na náladě posunovačů

Na nelehké žití v jinak příjemné ulici na kraji Ostravy si stěžují i další tamní obyvatelé. Sepisují petice, posílají stížnosti na radnice obvodu i města, žádají nápravu přímo od Mittalu. Také oni už však začínají propadat v zoufalou beznaděj. „Obtěžuje nás skřípot a pískot brzd vznikající třením kovu o kov, což je snad nejhorší zvuk ze všech možných.

Nepříjemné jsou i rány způsobené nárazy vagonů při jejich spouštění z kolejové váhy. Ty lze přirovnat přímo k ranám dělovým,“ vysvětluje další zdejší obyvatel Rostislav Máj. Intenzita hluku je přitom i podle jeho mínění zvyšována či snižována v závislosti na náladě, zodpovědnosti a schopnostech pracovníků provádějících posun. „Vycházíme z toho, že po telefonické stížnosti sdělené dispečerovi, který provoz vlečky řídí, je hluk podstatně snížen. Nejdéle však do nastoupení další směny,“ říká Máj.

Baráky v této ulici jsou neprodejné

Manželé Andělovi bydlí v centru Ostravy. Chtěli se však přestěhovat do domku po rodičích stojícím v ulici, která by se měla spíše jmenovat U Pískláků. Od svého záměru pomalu upouštějí. „Nadměrný hluk a skřípot vznikající při brzdění a rozřaďování vagonů v kteroukoliv denní dobu jsou tak obtěžující, že působí i fyzickou bolest.

Přes všechny sliby se situace nezlepšila, ba naopak doba působení hluku vzrůstá se zvyšující se výrobou oceli,“ stěžuje si Milan Anděl a dodává, že jejich nemovitost je tak tímto prostředím znehodnocena a bez velké ztráty neprodejná.

Hlučnost brzd oprava snížila

ArcelorMittal Ostrava se však slovy své mluvčí Jany Dronské všem těmto nařčením brání. Investiční akce nazvaná Rekonstrukce kolejových brzd v Bartovicích byla podle ní ukončena 15. července tohoto roku instalací automatické regulace rychlosti odvěsu. „Naměřené hodnoty zhotovitelem po rekonstrukci prokázaly snížení hlučnosti provozu těchto kolejových brzd. Skutečností zůstává, že instalace protihlukového systému Bremex-Annsys je první v České republice a vyžaduje doladění na místě. Tyto práce v rámci zkušebního provozu probíhají,“ vysvětluje Dronská.

„Z technického hlediska je brzdění odvěsu prováděno automaticky, bez vlivu lidského činitele, stejně jako dávkování suchého lubrikantu, který je vstřikován do činných částí kolejové brzdy při brzdění. Pouze při dolaďování funkce uvedeného automatizovaného systému je někdy nutné ovládat kolejovou brzdu ručně a pouze tehdy se může projevit vliv lidského činitele na zvýšené hlučnosti brzdění. V rámci zkušebního provozu je však snahou ArcelorMittalu Ostrava tyto situace zcela vyloučit,“ reaguje pak mluvčí společnosti na výtky, že hluk i po rekonstrukci může způsobovat lajdáctví pracovníků.

Na telefon volá jeden stěžovatel

Hlučnost kolejových brzd je dle jejích dalších slov pod neustálou kontrolou a existuje rovněž telefonní číslo, které bylo dáno k dispozici na veřejné schůzi s občany uvedené lokality na podzim loňského roku. „Zde je písemně vedeno podchycení těchto stížností. Od doby rekonstrukce kolejových brzd na telefon volá pouze jeden stěžovatel, zato permanentně. Stěžovatel má novostavbu rodinného domku velmi blízko brzd a jistě si ji vybral dobrovolně a po zvážení všech okolností souvisejících s existencí nedalekých brzd,“ poukazuje zjevně na domek manželů Skupinových Jana Dronská.

Hluk měli snížit nanesením lubrikantu

V říjnu roku 2005 obdržela Krajská hygienická stanice (KHS) stížnost občanů z lokality U Důlňáku na nadměrný hluk z provozu rozřaďovacího nádraží provozovaného společností Mittal Steel. „V noci z 9. na 10. listopadu toho roku jsme tedy provedli státní zdravotní dozor spojený s měřením hluku z tohoto zdroje. Bylo prokázáno, že není dodržen požadavek platných právních předpisů na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku pro denní i noční dobu. Jiná měření KHS v lokalitě neprovedla. Ze zákona ani provozovatel zdroje hluku není povinen pravidelná měření provádět.

Jeho povinností je nepřekračovat dané hlukové limity,“ sdělila Deníku Helena Beránková, vedoucí oddělení územního plánování a hluku KHS Moravskoslezského kraje. Hygienci podle jejích slov zahájili s Mittalem řízení. Podnik navrhl a garantoval realizaci nápravných opatření v konkrétních termínech a požádal o časově omezenou výjimku potřebnou pro jejich realizaci. Ta byla KHS udělena do konce tohoto roku s tím, že ihned po vyhodnocení určitých opatření provedených v průběhu letošního roku bude zvážena nutnost případných dalších opatření. „Dílčí opatření technicky spočívala v realizaci systému omezení hluku z kolejových brzd rozřaďovacího nádraží nanášením suchého lubrikantu na brzdicí lišty. Opatření bylo provedeno a jeho účinnost se vyhodnocuje měřením v těchto dnech,“ dodala Beránková.

 

Nemohou dýchat. Mittal za to údajně nemůže

„Dusíme se,“ volají sice intenzivně, leč zatím bezúspěšně o pomoc obyvatelé ostravského obvodu Radvanice a Bartovice. Ovzduší v této lokalitě patří k nejzamořenějším v republice. Děti mají astma, jejich rodiče sepisují petice. Také proti hutnímu kolosu ArcelorMittal Ostrava, tedy bývalé Nové huti.

Lidé: Stále nám to tady smrdí

„Je to tady kalamita. Mám tři děti a všechny mají dýchací potíže. Dva z mých synů trpí astmatem,“ sdělila Barbora Boraková z Radvanic a pokračovala: „Stále to tady smrdí, žijeme v mlze. Okna bych mohla mýt pořád, prach je úplně všude. Potřebovala bych služku, která by mi denně uklízela.“

Podle jejího mínění však neexistuje vůle, která by s touto špatnou situací něco udělala. Tosi myslí také Bohuslav Zych z Bartovic. „Moje žena se zrovna vrátila z lázní, kde byla na rekonvalescenci po operaci. Tam jí bylo lépe, tady se jí opět začalo hrozně špatně dýchat. Všichni zdejší obyvatelé trpí tím, jaký je tady smrad. Člověk musí mít stále zavřená okna. Kdyby měl Mittal lepší čističky, tak by se to možná spravilo. Ale kdoví, proč to pořád nejde,“ posteskl si nad špinavým ovzduším Zych.

Ještě ostřejší slova pak volila při hodnocení kvality ovzduší další obyvatelka tohoto obvodu, která pak raději nechtěla být jmenována. „Je to tady velmi špatné. Přibývá astmatiků i alergiků. Jsou to nesmírné bestie v tom, že ty smrady vypouštějí, třeba když prší. Opravdu trpíme a navíc je ta situace stále horší,“ horlila proti Mittalu starší žena. „Deset milionů korun pro ně není za takové chování žádná pokuta. Napařila bych jim aspoň dvě miliardy. Podle mě totiž jejich slova o tom, že vypouštění zplodin omezují, nejsou vůbec pravdivá,“ dodala žena, která je v této městské části podle svých slov starousedlíkem.

Mittal: I my chceme dýchat čistý vzduch

I v tomto případě Arcelor- Mittal Ostrava skrze vyjádření své mluvčí tvrdí, že pro zlepšení situace dělá, co může. „Musím zopakovat, že společnost plní všechny limity stanovené českou a evropskou legislativou. Plní i všechny výrazně zpřísněné limity a emisní stropy stanovené krajským úřadem. Každý den se snaží o další zlepšení stavu jednak formou velkých investic do modernizace zařízení a ekologických projektů, jednak řadou organizačních a technických opatření,“ uvedla Jana Dronská, mediální zástupkyně ocelářského kolosu.

Vedení společnosti Arcelor- Mittal Ostrava podle ní opravdupovažujeochranuživotního prostředí za jednu ze dvou hlavních priorit. Tou druhou je bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců. „My všichni tady také žijeme, máme děti, chceme dýchat čistý vzduch a záleží nám na zdraví lidí,“ řekla dále Dronská. V prvním pololetí tohoto roku Mittal proinvestoval 900 milionů korun a zahájil celkem šestnáct nových investičních projektů, jejichž celková hodnota převyšuje čtyři miliardy. „Jako příklad investice, kterou nyní připravujeme a která přinese výrazné snížení emisí, uvádím odprášení aglomerací. Je to ovšem rozsáhlý a náročný projekt, který bude stát přes jednu miliardu korun a jeho příprava samozřejmě potrvá několik měsíců,“ sdělila ještě mluvčí a dodala, že celkem má společnost v plánu letos a v následujících třech letech investovat více než 5,5 miliardy korun do modernizace a ekologických projektů.

ČTĚTE VÍCE: Kvalita ovzduší v Ostravě je stále nejhorší v republicel

1.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Vánoční strom na místeckém náměstí už svítí

Na místeckém náměstí Svobody se v pátek rozzářil vánoční strom. Dvanáct metrů vysokou douglasku zdobí sto stříbrných koulí, padesát žárovek měnících barvy, padesát zábleskových žárovek a také stometrový řetěz s tisícovkou LED diod.

Jak přilákat žáky k řemeslu? Školy hledají účinné cesty

Frýdek-Místek - Učňovské obory v tuzemsku skomírají. Školy se potýkají s úbytkem žáků, i proto vymýšlejí nové nápady, jak přilákat zájemce k řemeslu.

Derby rozhodlo až prodloužení, raduje se Třinec

/FOTOGALERIE/ Jubilejní 100. derby tradičních rivalů dopadlo lépe pro hokejisty Třince. Oceláři na svém ledě v utkání 26. kola extraligy porazil Vítkovice 3:2 v prodloužení. Raduje se i Zlín, který udolal Karlovy Vary fotbalovým výsledkem 1:0.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies