Lanovka na Lysou horu: fikce, nebo budoucnost?

Příznivci projektu, o kterém se v minulosti už několikrát mluvilo, vyzdvihují hlavně přínos pro turistický ruch a celý region. Odpůrci se naopak obávají dopadů na životní prostředí. Jisté je, že v nejbližší době se stavba lanovky nerozběhne. To by se ale v dalších letech mohlo změnit.

Ostatně v kampani před loňskými volbami do krajského zastupitelstva tvořila vize lanovky na Lysou horu i na další horské vrcholy v kraji jeden z hlavních taháků Občanské demokratické strany.

Když se ODS dostala do vedení kraje, rázem se debata o lanovce na Lysou horu zintenzivnila.

Přečtěte si také: Lanovka nad Ostravou za jednu a čtvrt miliardy

LANOVKA? CO V POSLEDNÍ DOBĚ ZAZNĚLO

Vrchol Lysé hory. Zdroj: Archiv DeníkuNáměstek hejtmana: Připravíme studie

„Plán je jasný, během příštích čtyř let připravíme studie proveditelnosti na vytipované beskydské a jesenické vrcholy. Z nich pak za účasti laické i odborné veřejnosti vybereme tři, kde budou mít lanovky největší smysl. K těm pak připravíme podrobnější dokumentaci. A bude záležet na investorech, zda se toho chytnou," poznamenal loni v listopadu náměstek hejtmana Jakub Unucka z ODS na svém profilu na facebooku.

Strana zelených: Beskydy mají své limity

„Beskydy nejsou Alpy. Proto je nutná zvýšená ostražitost k jejich ochraně, aby tato krásná příroda zůstala zachována pro další generace. Pakliže chceme v Beskydech vybudovat kvalitní a moderní střediska, pak s tímto souhlasíme, nicméně využijme možnosti lokalit, kde již střediska jsou, a tyto modernizujme. Příkladem jsou Pustevny či Javorový vrch. Tamější areály a lanovky vyměňme za moderní. Proč stavět další a další, když stačí opravit a modernizovat stávající staré," poznamenala v otevřeném dopise pro vedení Moravskoslezského kraje zástupci Strany zelených, mezi nimi i senátor Petr Orel.

Starosta Malenovic: Rozhodnout by měli občané

„Pokud by se měla někdy v budoucnu postavit lanovka na Lysou horu, tak jedině s tím, že by se na ní udělaly i lyžařské sjezdovky s komplexním zázemím. Že by tam vznikl moderní lyžařský areál. Stavět ji ale jen proto, že se někomu nechce šlapat nahoru, je podle mne nepřijatelné. Já sám bych ji sice využíval pro cestu dolů, protože při sestupu trpí kolena, ale k životu ji rozhodně nepotřebuji. Hlavně však zdůrazňuji, rozhodnout by měli naši občané. Jim by totiž tato vymoženost změnila podmínky pro život. Na druhou stranu by zde vznikla nová pracovní místa, což také není zanedbatelný fakt. Jsem tedy na vážkách. Obě varianty mají svá pro i proti," uvedl starosta Malenovic Vladimír Malarz.

Mohlo by vás zajímat: Lysá hora je má milenka. A za ní chodí člověk rád, říká otužilec Čupa

NEJVĚTŠÍ PŘEKÁŽKY LANOVKY

Lysá hora. Zdroj: Archiv Deníku

Územní plány

Územní plány dnes s lanovkou na Lysou horu nepočítají. Jejich změna je přitom běh na dlouhou trať, do které může zasáhnout mnoho faktorů. Při každé změně dostávají vždy slovo lidé. A obecní zastupitelé mají povinnost při svém rozhodování vycházet z jejich názorů a přání.

Nesouhlas ekologů a veřejnosti

Zástupci Správy CHKO Beskydy už avizovali, že výstavbu lanovky na Lysou horu rozhodně nepodpoří. Dá se očekávat, že pokud by plány na vybudování lanovky dostaly konkrétnější obrysy, ozvali by se ekologové z všemožných koutů. Projekt zatím nemá ani širší podporu veřejnosti.

Peníze

Není jasné, kdo by bezesporu nákladnou výstavbu lanovky financoval. U podobných zařízení nebývají nízké ani náklady na provoz.

Přečtěte si také: Rok 2016 na Lysé hoře: vyšší teploty i více srážek než jindy

JAK SE DOSTAT NA LYSOU

Vysílač na Lysé hoře. Zdroj: Archiv Deníku

Pěšky

Nejfrekventovanější výstupová trasa na vrchol Lysé hory vede po červené značce z Ostravice, měří asi 8,5 kilometru. V roce 2015 tam bylo zaznamenáno na 230 tisíc průchodů. Na Lysou se ale vyráží také z Visalají, Krásné nebo Malenovic. V zimě vedou na vrchol také běžkařské trasy.

Autobusem

Turisté, kteří se na pěší výstup necítí, využívají autobusovou linku z Raškovic. Pravidelný spoj, který zajišťuje společnost ČSAD Frýdek-Místek, od května do září vyjíždí ze zastávky Raškovice, hotel Ondráš každé pondělí, středu a pátek. Linka se těší velké oblibě především mezi seniory. I proto si dopravce mohl dovolit zdražení – běžná zpáteční jízdenka pro lidí starší 15 let loni vyšla na 199 korun, což je o čtvrtinu více než v roce 2015.

Na kole

Na vrchol Lysé hory vede účelová komunikace Českých radiokomunikací, která je určená k obsluze vysílače, případně ostatních staveb na vrcholu. Proto je na jejím začátku umístěna dopravní značka zákazu vjezdu. Cesta nemá parametry pro běžný automobilový provoz, na vrcholu není žádné parkoviště. Navíc je zde riziko střetu vozidel s cyklisty, protože cesta slouží i jako oblíbená cyklotrasa. Na účelové komunikace v chráněných krajinných oblastech je navíc vjezd zákonem zakázán. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se loni spolu s majitelem komunikace na Lysou horu dohodla na zpřísnění režimu vjezdu vozidel na vrchol. Získat povolení k výjezdu tak pro běžného turistu není možné.

Mohlo by vás zajímat: Konec sporů, Hukvaldský dvůr patří obci. Dohodla se s církví

HISTORIE ÚVAH O LANOVCE

Lanovka na Lysou měla podle dřívějších představ vést od malenovického Hotelu Petr Bezruč.Zdroj: Archiv Deníku

Diskuze o lanovce na Lysou horu není ničím novým. Spodní stanice lanovky měla podle posledních návrhů stát u hotelu Bezruč. Návrh počítal i s tím, že k hotelu povede sjezdovka z Lysé hory. Vůbec poprvé se ale myšlenka objevila na začátku padesátých let minulého století. Obec Malenovice se měla stát hlavním střediskem rekreace pracujících.

V roce 1953 byla vypracována předběžná projektová dokumentace. Následující rok ji doplnila i expertíza vodohospodářského rozvojového střediska v Brně. Už to vypadalo, že se začne stavět. Nakonec ale chybělo to hlavní – peníze. Záměr postavit lanovku opět vyplaval na povrch v roce 1956. Stalo se tak v souvislosti s přípravou výstavby zotavovny ROH v Malenovicích – Satině. Na místo se tenkrát sjeli odborníci s mnoha komisí či odborů, v roce 1961 byla na světě již konkrétní projektová dokumentace. Lanovka měla mít kabinky pro čtyři dospělé stojící osoby. Počítalo se s vybudováním nástupní haly s čekárnou a sociálním zařízením na tzv. Karáskově louce. Výstupní stanice měla být na vrcholu Lysé hory. Lanové dráze měl ustoupit 15 metrů široký pás lesa, a to v celé její délce 1800 metrů. Provoz mělo zajišťovat deset zaměstnanců. O tom, že stavba lanovky byla tehdy opravdu na spadnutí, svědčí fakt, že byla začleněna do konce třetí pětiletky.

V roce 1962 bylo ke stavbě vydáno hygienické povolení, probíhala jednání o změně územního plánu, zajišťovalo se elektrické napájení. Termín zahájení prací byl rok 1963. Lanovka měla být za dva roky hotová. Náklady činily téměř třináct milionů korun. I tentokrát ale stopku všem plánům vystavil nedostatek financí. O stavbě lanovky se pak hovořilo v roce 1967 nebo začátkem devadesátých let, ale ani tentokrát k zahájení prací nedošlo. (Zdroj: zpravodaj Mikroregionu Frýdlantsko, prosinec 2016)