VYBERTE SI REGION

Moravskoslezský kraj se vylidňuje

Kraj –Malá města a obce ležící na periferii kraje spojuje velký problém: odchod mladých lidí do větších měst.

12.5.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Antonín Hříbal

Mladí lidé často nechtějí ve svém domově zůstat kvůli vysoké nezaměstnanosti a celkově horším „startovacím“ podmínkám, než jaké jim nabízejí větší města. To má dopad také na nízkou kupní sílu obyvatel, což drtí místní živnostníky. Takové prostředí jim nepřeje.

„Vydělat peníze ve Vítkově je opravdu velmi těžké,“ stýská si například vítkovský majitel autodílny Josef Folovský.

Jak je udržet?

„Někteří mladí lidé ve svém rodném městě zůstávají, jiní odcházejí či přicházejí, to patří k životu, ale jsme malé město a dlouhodobě můžeme vidět snižování počtu obyvatel a zvyšování průměrného věku,“ říká starosta Budišova nad Budišovkou Rostislav Kyncl.

V Budišově je vysoká nezaměstnanost – pohybuje se kolem dvaceti procent. Na jedno pracovní místo je zde kolem šedesáti uchazečů o práci. To pro mladé lidi nejsou příliš lákavé vyhlídky. Malá města a obce chtějí po politicích zejména na krajské úrovni pomoc.

„Nemám pocit, že by kraj nebo snad stát něco dělal, aby zde mladí lidé zůstávali,” hodnotí situaci starosta Kyncl.

Stejně skeptický je také předseda Venkovského mikroregionu Moravice Zdeněk Hegar. „Na chudé regiony jako Vítkovsko, Osoblažsko, Rýmařovsko, Valašsko a podobně, dopadají krajská takzvaná racionalizační opatření jako hřebíky do rakve,“ tvrdí.

Co mu konkrétně vadí? Například rušení volnočasových aktivit, konec dofinancovávání málo početných tříd středních škol, rušení lůžek v malých nemocnicích s devastujícím dopadem pro na ně navazující ambulance. To vše se podle něj děje, aniž by byla provedena skutečná a poctivá analýza jejich činností. Je to konflikt, který nemá vítěze.

Kraj se ale hájí tím, že úspory jsou nutné. Obce a města škrty nesou těžce. Mezitím mladí lidé odcházejí za lepším do velkých měst.

Jeden příklad za všechny: město Vítkov

Vítkov. Malé město na Opavsku, které se stejně jako další jemu podobná města na „periferii“ našeho kraje potýká s odchodem mladých lidí. Vedení města ví, že mladé lidi může udržet ve Vítkově jen vzdělanější a kultivovanější prostředí a nabídka služeb. Jenže to se snadno řekne. Bez podpory kraje a státu to nejde.

Vítkovský starosta Pavel Smolka o životě ve městě říká: „Jistě je všem jasné, že Vítkov nemůže nikdy svým občanům nabídnout to, co má k dispozici obyvatel okresního města. Stejně tak v malých obcích nemohou nabídnout občanům to, co máme k dispozici ve Vítkově.“

Časté rodiště

Nemálo lidí střední generace na Opavsku a Novojičínsku mají jedno společné – místo narození Vítkov. Dříve tam totiž fungovala porodnice. V současné době vítkovská nemocnice bojuje o přežití. Pokud by zanikla, pro místní lidi a obyvatele okolních obcí by to byla další rána pod pás – musely jezdit za lékaři do Opavy a dalších měst.

„Neseme dost nelibě omezování či dokonce rušení služeb v jakékoliv oblasti, protože tím ztrácí mladý člověk další důvod a argument k tomu, aby z našeho města neodcházel. A to by kraj měl mít v patrnosti vždy, kdy se rozhoduje o omezování či rušení existujících služeb. Mělo by být i v jeho zájmu, aby nedocházelo k nadměrnému odlivu mladých lidí z menších měst a obcí,“ říká starosta.

Podle něj ve městě žije mnoho velmi schopných a pracovitých lidí, díky kterým se Vítkov mění k lepšímu. „Na druhé straně nemohu nic zazlívat těm, kteří hledají své štěstí za hranicemi Vítkova,“ dodává.

Škola a její studenti

Na co může být Vítkov dlouhodobě pyšný? Třeba na své gymnázium, které do města „stahuje“ chytré mladé lidi ze širokého okolí. Jeho studenti a absolventi i z okolních měst a obcí na svou školu nedají dopustit. Ani po letech.

„Vítkovské gymnázium má jedinečnou atmosféru. Jeho rodinné prostředí vytváří prostor pro důležité vazby mezi studenty a učiteli. Věřím, že to dodnes funguje, protože na škole učí ještě ti, které jsem zažil, a ti noví výhody vítkovského gymnázia určitě využívají,“ říká absolvent místního gymnázia, šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek.

Když se v roce 2003 konaly oslavy padesátého výročí založení gymnázia, místní kulturní dům praskal ve švech. Prohlédnout si prostory školy a setkat se se spolužáky přijeli absolventi i ze zahraničí. Všechny spojovalo jediné – krásné vzpomínky na svou školu a město Vítkov.

V poslední době se o škole psalo v tisku – v souvislosti s úsporami peněz – o jeho možném sloučení s jinou školou. „Gymnázium by mělo zůstat tím, čím je. Pokud si neuchová svou současnou podobu, bude to ztráta pro budoucí studenty, ale zejména pro město Vítkov. Přišlo by tak o instituci, kvůli které toto město znají i lidé za hranicemi našeho kraje,“ tvrdí ostravský advokát Jaromír Jaroš, rodák z Vítkova.

Radim Šlezingr

Moravskoslezský kraj se vylidňuje
>> V letech 2001 až 2010 přišel Moravskoslezský kraj o postavení nejlidnatějšího kraje České republiky.
>> Zatímco k 1. lednu 2001 měl Moravskoslezský kraj 1 277 412 obyvatel, k 31. prosinci 2010 to bylo již jen 1 243 220 obyvatel. Úbytek za toto období tedy činil přes 34 tisíc obyvatel (ovšem včetně územních změn).
>> Takový pokles nezaznamenal žádný jiný kraj v celé republice, a to ani ve srovnání k počtu obyvatel celkem.
>> Pokud se tento trend nezmění, předstihne Moravskoslezský kraj v počtu obyvatel i kraj Jihomoravský (zatím jej předstihlo hlavní město Praha a kraj Středočeský).
>> Nejvíce přistěhovalých směřovalo do okresu Frýdek-Místek. Tento okres získal díky migraci za období 2001 až 2010 celkem přes pět tisíc osob, zatímco okres Karviná přišel o téměř osm tisíc.

Zdroj: ČSÚ

Osoblažská výzva má přenést problémy malých obcí z našeho kraje do parlamentu

Starosta Osoblahy Václav Kalda je iniciátorem petice starostů, která má upozornit poslance parlamentu a senátory na problémy malých obcí v chudých regionech.

„Kraj se nám snaží pomáhat, ale jsou to jen dílčí projekty, například na podporu cestovního ruchu. Řeší se například, jak k nám dostat turisty, ale už ne to, kde nezaměstnaný člověk na Osoblažsku vezme kapitál, aby jim mohl nabízet služby. Proč by nemohly dostat daňové úlevy firmy, které zřídí pobočku v malé obci s vysokou nezaměstnaností?

Když dostal velkorysé pobídky Hyundai, proč by je nemohl dostat třeba nezaměstnaný z Osoblahy, který se rozhodl začít jako živnostník? Aby byla pomoc venkovu účinná, bylo by potřeba změnit daňový systém a legislativu.

A k tomu chybí vůle, protože malé obce a venkovské regiony postižené vylidňováním a nezaměstnaností mají roztříštěné síly,“ vysvětluje Václav Kalda, proč vznikla Osoblažská výzva jako platforma pro jednotný postup starostů malých obcí, aby se problematika venkova posunula z úrovně obcí a krajů na parlamentní úroveň.

Obcím dělá starost rušení poboček úřadů, omezování dopravních spojů a snížení státní podpory veřejně prospěšných prací. „Dosud Osoblaha na veřejně prospěšných pracích zaměstnávala osmnáct lidí, nyní nám jich zbude maximálně osm. Tito lidé odvedli kus práce a byla to pro ně motivace, aby se do něčeho aktivně zapojili.

Když nedostanou možnost vydělat si peníze prací, budou jen pasivně čekat na dávky nebo podporu, což chudý region degraduje ještě víc. Mladí odcházejí, a lidé v produktivním věku už nemají sílu stěhovat se nebo dojíždět za prací,“ popsal Kalda perspektivy obyvatel venkova.

Jejich zájmy by měl reprezentovat svaz měst a obcí, ale v něm mají hlavní slovo velká města, pro které je současný koeficient přerozdělování daní výhodný. Hlavním požadavkem Osoblažské výzvy je posílit rozpočty malých obcí, které stát dosud jen zahlcoval novými povinnostmi, ale peníze jim nepřidal.

Osoblaha byla před válkou městem se 6,5 tisíce obyvatel, soudem, úřady a několika fabrikami. Dnes má něco přes tisícovku obyvatel. Odsunem původního německého obyvatelstva došlo k přerušení tradic budovaných po mnoho generací. Čeští dosídlenci v době státních statků nikdy nenašli tak hluboký vztah k půdě, krajině i majetku, jaký měli němečtí sedláci a statkáři.

Současné problémy se v Sudetech kumulují více než sedmdesát let.

Fidel Kuba

Sociolog Lubor Hruška-Tvrdý: „Moravskoslezský kraj, to není pouze Ostrava a její zázemí“

V posledních deseti letech přišel Moravskoslezský kraj o postavení nejlidnatějšího kraje České republiky. Od roku 2001 do roku 2010 opustily kraj desetitisíce lidí. Kde je situace nejhorší a dá se tento negativní trend nějak zmírnit?

V rozhovoru pro Deník jedno z možných řešení nastínil ostravský sociolog Lubor Hruška-Tvrdý, který pracuje jako hlavní expert ve společnosti PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů.

Ze kterých měst v Moravskoslezském kraji odchází nejvíce obyvatel?

Největší dlouhodobé ztráty obyvatelstva jsou v oblastech kolem Osoblažska, Bruntálska a Vítkovska. Také v Karviné je úbytek obyvatel v posledních letech vysoký, ale tady to má trochu jiný charakter než v předchozích jmenovaných místech. Nejčastějším motivem, proč lidé tato místa opouštějí, je nedostatek pracovních příležitostí. Stěhují se tedy za prací.

Část z nich odchází do Ostravy, část Moravskoslezský kraj opouští úplně a migrují směrem na Prahu. Když se mladých lidí na Vítkovsku nebo Bruntálsku zeptáte, jestli by zde chtěli zůstat, řeknou, že ne. Mají pocit, že tam nic není, že nenajdou práci, chybí služby…a celá oblast potom stárne.

Dá se tento trend nějak zmírnit? Co tato města čeká, pokud to se situace nezlepší.

Vidím jedno reálné řešení – tyto oblasti je třeba zapojit do větších a dlouhodobějších integrovaných projektů, které zahrnují více oblastí (práce, služby, bydlení). Řešením není jeden malý projekt, který trvá jen chvíli. Dalším problémem je, že v rámci kraje dochází k čerpání dotací především ve větších městech, to znamená Ostrava a její zázemí.

Moravskoslezský kraj ale není pouze Ostrava a vedení kraje by si to mělo uvědomit a věnovat pozornost i problémovým oblastem jako je právě Vítkovsko, Bruntálsko, Osoblažsko a další. Například na Vítkovsku by se mělo začít rozvíjet malé a střední podnikání, ekologické farmy… Zkrátka vymyslet rozvoj z lokálních zdrojů.

Pokud nedojde ke změně, bude dále pokračovat vysídlování těchto oblastí, které následně zhoršuje dostupnost služeb a dopravní obslužnost, čímž se bude opět posilovat proces vysídlování oblastí. Je to takový bludný kruh, lépe řečeno sestupná spirála.

Říkáte, že se lidé stěhují hlavně za prací. Vrací se pak v důchodovém věku zase zpět?

Návraty do problémových oblastí jsou minimální. Například Vítkovsko je oblast bez dobrých pracovních míst, špatně dopravně dostupná, s nedostatečně vybavenými službami. Lidem, kteří odešli, nemá co nabídnout kromě sociálních vazeb a bydlení v rodinných domech v kvalitním životním prostředí.

Bohužel v součastné době je to málo a se zhoršující se socioekonomickou situací se bude tento proces dále zesilovat.

Jak dnes vůbec mladí lidé chtějí žít?

Mladí lidé žijící v menších městech odcházejí na studia a za prací do větších měst. Ve věku okolo třicet, pokud mají dostatek financí, se stěhují do zázemí měst. Vybírají si místa, kde je dobrá dopravní infrastruktura a dostupnost základních služeb.

Jsou ale i specifičtí mladí lidé, kterým vyhovuje styl městského života a preferují život v centru.

Tereza Krumpholzová

Postřeh Radima Šlezingra: Jsme v Ostravě takoví malí „Pražáci“?
Když jsem v devadesátých letech pracoval v Ostravě jako krajský zpravodaj dnes již zaniklých celostátních deníků Zemské noviny a Svobodné slovo, často mě mí nadřízení kolegové v Praze šokovali svou neznalostí zeměpisu. Brzy jsem pochopil, že Evropa pro ně končí za Kolínem a Ostrava je pro ně jen jakási vzdálená exotická oblast, která se proslavila těžbou uhlí.

Problémy lidí z našeho kraje v Praze nikoho moc nezajímaly. Bylo to pro ně příliš daleko. Moji nadřízení v Praze si nejednou spletli v telefonu Ostravu s Olomoucí, tato města pro ně byla „tam někde na Moravě“. Tento pražský pohled, bohužel, funguje přeneseně v menším měřítku i u nás, v krajském městě Ostravě.

Když jsem se před pár dny zeptal na ulici deseti náhodných chodců, kde leží město Rýmařov, jen tři dokázali říct, že je to na Bruntálsku. A přitom Rýmařov se nachází v našem kraji, měli bychom to všichni vědět. Je to jen „za humny“.

Představa, že lidé, kteří na krajské úrovni ovlivňují život v malých městech na periferii našeho kraje, mohou mít podobné povědomí jako ti dotázaní na ulici, kterých jsem se vyptával na město Rýmařov, mě děsí. Někdy to tak bohužel působí.

12.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Židovský hřbitov se podařilo ochránit

Židovský hřbitov ve Frýdku musel v minulosti čelit útokům vandalů. Dnes místo chrání plot, který významnou kulturní památku odděluje od přilehlého parku, ale také kamera napojená na městský kamerový systém. 

Předsudky lidem s duševními nemocemi škodí

Třinec - Svět duševních nemocí je stále pro velkou část lidí neznámý. Z neznalosti pak snadno pramení předsudky, které škodí jak nemocným, tak jejich blízkým. Týká se to například schizofrenie kvůli medializovaným případům, kdy člověk s tímto onemocněním způsobí nějaký incident, dostává veřejnost pocit, že všichni schizofrenici jsou nebezpeční.

OBRAZEM: Vánoční strom na místeckém náměstí už svítí

Na místeckém náměstí Svobody se v pátek rozzářil vánoční strom. Dvanáct metrů vysokou douglasku zdobí sto stříbrných koulí, padesát žárovek měnících barvy, padesát zábleskových žárovek a také stometrový řetěz s tisícovkou LED diod.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies